Výklad pokladu víry - 27.neděle v mezidobí -3.10.2010

27. NEDĚLE  V MEZIDOBÍ - 3.10.2010 – zelená


Komentář k 1. čtení  z knihy proroka Habakuka. (IC)   Hab  1,2-3;2,2-4:

 

Platnost veršů, které vyslechneme  z knihy proroka Habakuka, přesahuje dobový rámec, ve kterém byly autorem napsány. Modlitbám  člověka, přebývajícího ve stavu utrpení a  beznaděje, Bůh tehdy i dnes pozorně naslouchá   a dříve nebo později na ně odpovídá. Je třeba jen trpělivě vyčkat a mít dostatek důvěry v Hospodinův  příslib spásy, předávaný nám od těch dob učitelským úřadem církve jako poklad víry,  že Boží slovo dojde v Kristu naplnění.

 

1. ČTENÍ Hab 1,2-3;2,2-4: Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, - ty však neslyšíš; křičím    k tobě: “Násilí!" - ty však nepomáháš. Proč mi dáváš hledět na bezpráví? Mám se dívat na soužení?

Zpustošení a násilí je přede mnou, povstávají hádky, rozléhá se svár. Tu mně Hospodin odpověděl: "Napiš vidění, vyryj ho zřetelně na desky; aby ho mohl každý snadno přečíst. Na určený čas totiž ještě čeká vidění, spěje však k naplnění a nezklame. I když ještě prodlévá, počkej na ně; neboť jistě se splní; nedá se zdržet.  Hle, zahynul ten, kdo nebyl upřímný v duši; spravedlivý však bude žít pro svou věrnost."

Komentář ke 2. čtení z 2. listu apoštola Pavla Timoteovi.  (IC)    2 Tim  1,6-8.13-14:

 

Kristus od nejstarších dob bdí nad církví, oživuje ji svým Duchem a dává jí věčně trvající poslání učit pravdě i životu ve věcech víry a mravů podle této pravdy. Nositeli záruky pravdy jsou tedy v církvi trvale zákonití  nástupci apoštolů. Bůh svěřil těmto lidem svou pravdu, na které závisí věčná spása. Jedním z takto Bohem obdarovaných byl adresát listu apoštola Pavla.

 

2. ČTENÍ 2 Tim 1,6-8.13-14: Milovaný! Vybízím tě: oživ zase plamen Božího daru, který ti byl dán vkládáním mých rukou. Vždyť Bůh nám nedal ducha bojácnosti, ale (ducha) síly, lásky a rozvážnosti! Proto se nestyď veřejně vyznávat našeho Pána ani (se nestyď) za mě, že nosím kvůli němu pouta. Naopak: Bůh ti dej sílu, abys nesl jako já obtíže spojené s hlásáním evangelia. Jako vzoru zdravé nauky se drž toho, cos ode mě slyšel, a měj přitom víru a lásku v Kristu Ježíši. Ten drahocenný, (tobě) svěřený poklad opatruj skrze Ducha svatého, který v nás bydlí.

 

Komentář k evangeliu podle  Lukáše.  ( IC)  Lk  17,5-10:

 

Do dnešního evangelia apoštol Lukáš zařadil  několik Ježíšových poučení jací mají být ti, kteří od Ježíše dostali úkol jít a hlásat evangelium.  Především jim Ježíš doporučil ozbrojit se silnou a bezpodmínečnou vírou, která důvěřuje Bohu . Dále od nich požadoval postoj hluboké pokory, odevzdanosti a skromnosti. Pouze tak budou schopni předávat svěřený poklad víry těm, kteří přijdou po nich. Jen tak utvoří pevné články tradice, která z generace na generaci  předává možnost žít bohatý život ve víře v Ježíše Krista, který svou smrtí a vzkříšením dal smysl našemu životu i naší smrti.   

 


EVANGELIUM Lk 17,5-10: Apoštolové prosili Pána: "Dej nám více víry!" Pán řekl: "Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko a řekli této moruši: 'Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře!', poslechla by vás. Když někdo z vás má služebníka, a ten orá nebo pase, řekne mu snad, až se vrátí z pole: 'Hned pojď a sedni si ke stolu'? Spíše mu přece řekne: 'Připrav mi večeři, přepásej se a obsluhuj mě, dokud se nenajím a nenapiji. Potom můžeš jíst a pít ty.' Děkuje snad tomu služebníkovi, že udělal, co mu bylo přikázáno? Tak i vy, až uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: 'Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.' "

 

 

 

 

 

- 586-

Výklad pokladu víry  

 

je téma dnešní  katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 182 s odkazem na znění  2. čtení  2 Tim 1,6nn  a  Katechismus katolické církve (KKC) 84-95.  

 

Osnova:

 

a) učitelský úřad Církve

b) články víry

c) růst v chápání víry

 

Úvod.

Když jsme v minulé lekci 181 probírali téma Neomylnost Církve,  uvedli jsme v úvodu, že Kristus svěřil Církvi věčný, neporušitelný a nutný cíl vést lidi k věčnému životu. Na tomto místě doporučujeme přečíst velmi pěkné kázání     P. Pavla Kopečka faráře v Podolí u Brna v Katolickém týdeníku č.39 na str.6,  provázející toto téma. Svá vysvětlení opírá o Písmo 2. čtení z listu sv.  Pavla, které jsme všichni vyslechli při mši svaté, v němž apoštol nabádá učedníka Timoteje,  aby zbožně a věrně konal svou biskupskou funkci a dohlížel řádně na to, aby se v církvi šířilo Kristovo učení, dnes  církví nazývané jako Poklad víry(depositum fidei), obsažený v Písmu svatém a v posvátné tradici,  který apoštolové svěřili celé církvi (KKC 84). Téma 182 na předcházející navazuje výkladem o  pokladu víry.

 

Učitelský úřad Církve.

 

Církev učí (2. vat. koncil DV 10), že úkol hodnověrně vykládat Boží slovo je svěřen živému učitelskému úřadu církve, který vykonává svou pravomoc ve jménu Ježíše Krista (85).  Tento učitelský úřad, reprezentovaný sborem biskupů ve spojení s Petrovým zástupcem - papežem, z Božího příkazu a za pomoci Ducha svatého Boží slovo svědomitě střeží a věrně vykládá a z tohoto jediného pokladu víry čerpá všechno, co předkládá k věření lidu, jako zjevené od Boha (86). Věřící pak ochotně jejich učení a pokyny přijímají. Připomínají si přitom Kristova slova apoštolům: „Kdo poslouchá vás, poslouchá mne“ (Lk 10,16), (87).

Články víry.

Učitelský úřad církve používá plnosti své autority, kterou obdržel od Krista, když definuje a předkládá nějaké dogma (článek víry) a vyžaduje pak od křesťanského lidu neodvolatelný souhlas s pravdou obsaženou  v Božím zjevení (88).  Články víry a náš duchovní život jsou organicky spojeny (89) a jejich vzájemné vztahy a souvislosti pak lze najít v celku zjevení Kristova tajemství (90). Všichni věřící se podílejí na pochopení a předávání této zjevené pravdy (91). Od biskupů až po poslední věřící laiky dávají najevo svůj obecný souhlas s neomylností učení Církve  ve věcech víry a mravů (92). Pod vedením učitelského úřadu církve  nepřijímají už pouze lidské slovo, nýbrž chápou je jako slovo Boží.

 

- 587-

A proto i my neustále děkujeme Bohu za to, že když jste nás uslyšeli kázat Boží slovo, vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží – vždyť jím skutečně je. A protože věříte, ukazují se na vás i jeho účinky“ (1 Sol 2,13); (93).

 

Růst v chápání víry.

Za přispění Ducha svatého se může v životě církve rozvíjet chápání slov pokladu víry a to přemýšlením a studiem, meditací, hlubším pochopením duchovních skutečností z vlastní zkušenosti a hlásáním těch, kteří v biskupském úřadě přijali charisma pravdy (94). Písmo svaté, posvátná tradice a učitelský úřad církve jsou spolu spojeny a všichni tři činitelé zároveň, každý svým způsobem a pod vlivem jediného Ducha, přispívají účinně ke spáse duší (95).

 

Závěr.

 

Písmo svaté a tradice církve  tvoří jediný posvátný poklad, který 

svěřili  apoštolové  Církvi, aby s přispěním působení  Ducha svatého dokázala účinně  vést křesťanský lid ke spáse jejich duší. Úkol hodnověrně vykládat Boží slovo  je svěřen učitelskému úřadu církve , v jehož čele stojí římský biskup -  papež a sbor biskupů, kteří  vykonávají svou pravomoc ve jménu Ježíše Krista. „A tak církev ve své nauce, životě a bohoslužbě zvěčňuje a všem pokolením předává všechno, co sama je a co věří“ (2.vat. koncil).

 

Viz též Učící se církev (úvody k textům) www. kostely.bk

Vypracoval MUDr.Leopold Mann

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

- 588-

Comments