Svátek Křtu Páně -8.1.2012

SVÁTEK KŘTU PÁNĚ - 8.1.2012 –neděle

 

Liturgické texty

Komentář k 1. čtení z knihy proroka Izaiáše. (I)   Iz  55, 1-11:

Po dlouhá staletí očekával svět příchod slíbeného Mesiáše. Bůh našich otců nás hlasem proroka Izaiáše nyní zve, abychom naslouchali jeho slovu, které nás odkazují na Ježíše Krista. On se stane pramenem, z něhož tryskají zdarma proudy živé vody pro celé lidstvo. V něm přijde Vykupitel, který nás smíří s Bohem.

1. ČTENÍ Iz 55, 1-11: Toto praví Hospodin: "Nuže, vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě; i když jste bez peněz, pojďte, zásobte se a jezte bez peněz a zdarma víno a mléko! Proč vydávat peníze za to, co není chléb, svůj výdělek za to, co nesytí? Slyšte mě a budete hodovat, vychutnávat tučná jídla! Nakloňte ucho své a pojďte ke mně! Poslouchejte a naplní vás nový život! Sjednám s vámi věčnou smlouvu na věrných slibech daných Davidovi. Jeho jsem národům ustanovil zákonodárcem, knížetem a vládcem kmenů. Přivoláš národy, které neznáš, a národy, které tě neznaly, přiběhnou k tobě kvůli Hospodinu, tvému Bohu, kvůli Svatému Izraele, který tě oslavil. Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko!  Ať přestane bezbožník hřešit, zločinec ať změní své smýšlení; ať se obrátí k Hospodinu, a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho odpouští. Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše ani vaše chování není podobné mému - praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho chování, mé myšlení od myšlení vašeho. Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zem a působí, že může rodit a rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem, které vyšlo z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří se mu, k čemu jsem ho poslal."

Komentář ke 2. čtení z prvního listu apoštola Jana.  (I)    1 Jan  5,1-9:

Ježíš přišel na svět, aby nás vykoupil a přinesl nám spásu. Bůh nám ústy apoštola Jana  dosvědčuje, že v osobě člověka Ježíše vstoupil mezi nás Syn Boží. Ježíš z Nazareta jako Bůh má mnoho jmen a titulů. Je Kristus , to znamená Mesiáš, Spasitel, Bohem vyvolený a Duchem pomazaný  Král. Jako Pán je cílem lidských dějin. Kdo v něho uvěří, dostane život věčný.

2. ČTENÍ 1 Jan 5, 1-9: Milovaní!  Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, je narozen z Boha; každý, kdo miluje otce, miluje i toho, komu on dal život. Podle toho můžeme poznat, že milujeme Boží děti: když milujeme Boha a plníme jeho přikázání. Láska k Bohu záleží právě v tom, že zachováváme jeho přikázání.  Jeho přikázání nejsou těžká, protože každý, kdo je narozen z Boha, vítězí nad světem. A to je vítězství, které přemohlo svět: naše víra. Kdo vítězí nad světem, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží?  Ježíš Kristus je ten, který přišel skrze vodu a krev; nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev. A to dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda. Jsou tři svědkové: Duch, voda a krev, a ti tři jsou zajedno.  Když přijímáme svědectví lidské, tím větší platnost má svědectví Boží. To je totiž svědectví Boží, které Bůh vydal o svém Synu.

Komentář k evangeliu podle  Marka.  ( I)  Mk  1,6b-11:

Markovo evangelium nám představuje Jana Křtitele jako opravdového proroka. Ježíš k Janovi při křtu přistupuje jako jeden z mnoha kajícníků. Avšak prorok ho poznává a oznamuje světu, že Ježíš je mnohem mocnější než On. Hlas Boha Otce potvrzuje Ježíšovu nevinnost a božskou přirozenost. Duch svatý k němu sestupuje a svou mocí a silou ho uschopňuje k poslání, které ho čeká. Posvěcuje ho k trojímu úřadu. Jako proroka, kněze a krále.   

Evangelium Mk 1,6b-11: Jan kázal: “Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.” V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a dal se od Jana pokřtít v Jordáně. Hned jak vystupoval z vody, spatřil, že se nebe rozevřelo a že se z něho snáší Duch jako holubice. A z nebe se ozval hlas: “Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení!”

 

- 842 –

 

Trojí úřad Kristův

 

je téma dnešní katechetické  homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 268  s odkazem na Katechismus katolické církve (KKC) 436-440   a znění preface:  „…kterého jsi svým Duchem pomazal na kněze, proroka a krále…“

 

Osnova:

a) Kristus – pomazaný

b) při křtu Ježíše bylo zjeveno poslání Mesiáše

c) kněz, král, prorok                       

Úvod.

Bůh pravil Mojžíšovi: "Já jsem, který jsem!" To je moje jméno na věky, to je můj název po všechna pokolení. (srov. Ex 3,14-15). Bůh  má mnoho titulů, ale jenom jedno lidské jméno Ježíš. A Ježíš je posvěcen do třech úřadů, které byly v Izraeli spojené s pomazáním hlavy posvátným olejem.  Je do nich „pomazaný“ jako prorok, kněz a král. Na zemi byl knězem,učitelem-prorokem, v nebi je Knězem, a až se vrátí na zem tak bude Král Králů. Ten, který byl—Ježíš prorok, učitel, kněz. Ten, který je - Velekněz, přímluvce, který za nás oroduje na trůnu milosti. Ten, který přijde jako Král.

 

Kristus – pomazaný.

Kristus (latinsky christus, řecky Christós, hebrejsky - maššíach) znamená „pomazaný“, „mesiáš“, „spasitel“, „Bohem vyvolený král“. V křesťanství jde o jeden z nejdůležitějších titulů, kterým je pojmenován Ježíš z Nazareta. Ve jménu Boha bývali v Izraeli „pomazáni“ ti, kteří byli Bohu zasvěceni k poslání, jež jim svěřil.  Dlouho očekávaný Mesiáš měl být pomazán Duchem Hospodina na krále, kněze i proroka zároveň. (436).   

Při křtu Ježíše bylo zjeveno poslání Mesiáše.

Anděl zvěstoval pastýřům Ježíšovo narození jako narození slíbeného Mesiáše:    „V městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel – to je Kristus Pán“ (Lukáš 2,11). Marie počala dítě z Ducha svatého, aby se tak Ježíš „nazývaný Kristus“, narodil Josefově manželce jako potomek z Davidova mesiášského rodu(Mt 1,16); (437).  Ježíšovo věčné mesiášské posvěcení se zjevilo v době jeho pozemského života, při křtu od Jana, když ho Bůh „pomazal Duchem svatým a mocí (Skutky 10,38); (438). Mnozí židé i někteří pohané tehdy uznali, že Ježíš má základní rysy Mesiáše (439). Ježíš sám titul Mesiáše přijal, jak vidíme i z vyznání apoštola Petra. (Mt, 16, 16-23); (440).

Hlavním účelem poslání vtělení Božího Syna bylo vykoupení lidstva, jak to naznačují i slova andělova k Josefovi: „… dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů“ (Mt 1,21). Proto také říkáme Pánu Vykupitel nebo Spasitel.

Lidstvo tedy potřebovalo smířit s Bohem. Kristus Pán měl uplatnit Boží spravedlnost a vrátit lidem ztracenou Boží milost a tím možnost věčné spásy.

  - 843 –

                   

Kněz, král, prorok.                       

 

Ježíš své poslání uskutečnil obětí vlastního života. Mluvíme zde o jeho kněžské službě. V Písmu čteme: „ Máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího“ (Žid 4,14). V širším smyslu Kristus vykonával svoji kněžskou službu od vtělení až do smrti na kříži, protože celý jeho život od prvého okamžiku byl nepřetržitou obětí, odříkáním a sebezapřením. Vždyť Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé ( za všechny)“ (Mk 10,45). Centrem této Ježíšovy činnosti bylo jeho utrpení a smrt.„Jako nevinný Beránek svobodně prolil svou krev a tak nám zasloužil život“, takže každý z nás může říci „ nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.“ (Ga 2,20). Ježíš  nám otevřel cestu. Jdeme-li jí, život a smrt se posvěcují a nabývají nového smyslu.

Ježíš Kristus přišel také, aby odstranil náboženskou nevědomost a zjednal lidem dokonalejší poznání Boha. Sám to prohlašuje před Pilátem: „Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě“. (Jan 18,37). Můžeme ho tedy plným právem nazvat velikým prorokem a náboženským učitelem lidstva. A svoji učitelskou službu vykonával tím, že nejen své učení hlásal a potvrzoval nesčetnými zázraky, ale především učil svým příkladem. Jeho učení je dokonalé a úplné, určené pro všechny národy a platné pro všechny časy. Sám o sobě říká: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ (Jan 8,12). A svoji službu jako učitel lidstva koná neustále prostřednictvím církve.

Kristus Pán přišel založit duchovní království. Zvěstující anděl praví: „Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“ (Lk 1,32-33). A před Pilátem vyhlašuje: „Ano, já jsem král… Moje království (však) není z tohoto světa … není odtud.“ (Jan 18,36-37).

Jakožto král má pak Kristus zákonodárnou, soudní i trestající moc. Uskutečňuje ji nad jednotlivci i národy během jejich existence a definitivně ji zakončí při posledním soudu nade vším lidstvem.

Závěr

Ježíš Kristus je „pomazaný“, „mesiáš“, „spasitel“, „Bohem vyvolený král“ a  jako Pán je cílem lidských dějin, bod, v němž se sbíhají civilizace, střed lidského pokolení.“ (GS 45). Pokud přebýval na této zemi, vykonával svůj úřad (kněžský, učitelský a pastýřský). Dříve než odešel z tohoto světa, ustanovil apoštoly a jejich nástupce svými viditelnými zástupci na zemi. Jejich prostřednictvím pak posvěcuje, učí a vede lidstvo dál až do soudného dne, kdy podruhé přijde v osobě Krále Králů, aby kraloval navěky.

Comments