Slavnost Všech Svatých - 1.11.2010

SLAVNOST VŠECH SVATÝCH – doporučený svátek - pondělí - 1.11.2010 –bílá


Komentář k 1. čtení z 2. knihy Zjevení (V)   Zj  7,2-4.9-14:

 

Ve zjevení apoštola Jana vystupuje na scénu anděl s pečetidlem Božím, kterým má podle starozákonního proroctví  obřadně poznamenat na čele všechny vyvolené, které Bůh povolal ke svatosti a do slávy. Ti  budou uchráněni před Božím trestem, postihujícím jen hříšníky, a zařazeni do ohromného zástupu vyvolených ke spáse. Jediným zdrojem spásy je zde Bůh a Ježíš Kristus – „Beránek“ a v těch, kdo jsou ospravedlněni, vidíme jádro svatého společenství církve.  

 

1. ČTENÍ  Zj  7, 2 - 4. 9 – 14: Já, Jan, viděl jsem, jak od východu slunce vystupuje jiný anděl. Držel v ruce pečetidlo živého Boha a zvolal silným hlasem na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi i moři: "Neškoďte zemi, ani moři, ani stromům, dokud nepoznamenáme na čele služebníky našeho Boha!" A uslyšel jsem, kolik bylo těch poznamenaných: sto čtyřiačtyřicet tisíc ze všech kmenů izraelského lidu. Potom se podívám, a hle - veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli před trůnem a před Beránkem, odění bílým rouchem, s palmami v rukou a volali mocným hlasem: "Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu, který sedí na trůně, a Beránkovi! "Všichni andělé, kteří stáli okolo trůnu, starců a čtyř bytostí, padli na tvář před trůnem, klaněli se Bohu a volali: "Amen. Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla přísluší našemu Bohu na věčné věky! Amen."

Komentář ke 2. čtení z 1. listu apoštola Jana.  (V)    1 Jan  3,1-3:

 

Čtení z prvního listu apoštola Jana mluví o tom, že jsme Boží děti.  A my věříme, že tato možnost je uskutečnitelná pro každého křesťana i křesťanku, kteří Boha ve společenství svaté církve nejen hledají, ale i poznávají. On se jim zjevuje a postupně s nimi srůstá do pevného svazku. Utvoří s nimi jedno tělo v Kristu, jenž je posvěcuje.

 

2. ČTENÍ 1 Jan 3, 1- 3: Milovaní! Hleďte, jak velikou lásku nám Otec projevil, že se nejen smíme nazývat Božími dětmi, ale že jimi také jsme! Proto nás svět nezná, že nepoznal jeho. Milovaní, už teď jsme Boží děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až on se ukáže, budeme mu           podobní, a proto ho budeme vidět tak, jak je. Každý, kdo skládá tuto naději v něho, uchovává se čistý, jako on je čistý.

 

Komentář k evangeliu podle Matouše.  (V)  Lk  5,1-12a:

 

Blahoslavenství, která Ježíš zvěstoval učedníkům podle Matoušova evangelia  na svém horském kázání, osvětlují skutky a charakteristické postoje křesťanského života věřících. Těm, kteří je přijmou za své a poznají Pána, dává naději, že budou přijati do svatého společenství církve křesťanů. V důvěrném spojení s Kristem pak všichni společně doputují do nebeské slávy.    

 

EVANGELIUM Mt 5, 1 - 12a: Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a jak se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je:Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni. Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha. Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu."

 

 

 

 

- 604-

Křesťanská svatost

 

je téma dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 188 s odkazem na znění vstupní modlitby a Katechismu katolické církve (KKC) 2012-2016 a 954-957.

 

„Všemohoucí, věčný Bože, tvoji svatí jsou pro nás příkladem a pomáhají nám na cestě k tobě; při dnešní slavnosti si je všechny společně připomínáme a ve společenství s nimi tě prosíme: vyslyš nás a pro jejich zásluhy nám dávej všechno, co potřebujeme k jejich následování. Prosíme o to skrze tvého Syna…

 

Osnova:

 

a) všichni jsou k ní povoláni

b) společenství mezi nebeskou a putující Církví

 

Úvod.

 

Před dvěma roky jsme si v tématu 56 Společenství svatých připomenuli, že podle apoštolského vyznání víry je církev definována též jako: svatá církev obecná  s dodatkem, že jde o shromáždění, nebo společenství  svatých (946). V rámci dnešní slavnosti Všech svatých máme nad svatostí církve v úvahách pokračovat.

Všichni jsou k ní (ke svatosti) povoláni.

 

Ježíš řekl: Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo (Jan 15,16). Jeden z klíčových oddílů k pochopení učení, se nachází v listu Římanům 8,28-30, kde Boží vyvolení a povolání mají své přesné místo v celkovém pořadí dějů:

 

„Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. Které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho Syna, tak aby byl prvorozený mezi mnoha bratřími; které předem určil, ty také povolal; které povolal, ty také ospravedlnil; které ospravedlnil, ty také uvedl do své slávy“ (2012).

 

Ti, kteří byli Bohem vyvoleni a přivedeni k víře v Krista mocí tohoto povolání, jsou ti, kdo byli "povoláni Ježíšem Kristem" (Řím 1,6). Jsou "povoláni ke svatosti" (Řím 1,7); to znamená, že jsou to ti, kteří mají být jeho povoláním odděleni pro Boha a žít svatý život.„Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec“ (Mt 5,48).

Podle 2. vatikánského koncilu jsme to my křesťané, jakéhokoliv stavu a zařazení, kteří jsme povoláni k plnému křesťanskému životu a k dokonalé lásce (2013).  Všichni jsme voláni ke stále důvěrnějšímu spojení s Kristem (2014) a ti, které Bůh určil ke spasení, k němu po cestě k dokonalosti jistě přijdou. Nevíme, kteří to jsou. Jediný způsob, jak vyvolené poznáme, je podle jejich odezvy na evangelium a podle jejich křesťanského života, který následuje po povolání (2015). My, kterým je matkou svatá Církev a Otcem Bůh právem doufáme v Boží odměnu (2016).

- 605-

Společenství mezi nebeskou a putující Církví.

 

My křesťané jsme na různém stupni a různým způsobem navzájem spojeni v téže lásce k Bohu a k bližnímu. Patříme Kristu, máme jeho Ducha a spolu se všemi  srůstáme v jednu svatou Církev. Nebeskou a putující. Existují její tři stavy. Putující církev; Očišťující se církev; Oslavená církev. Dohromady tvoříme společenství. (Podrobněji v tématu  56 Společenství svatých) (954). Církev učí, že jednota „poutníků“ s bratry zesnulými v Kristu se nijak nepřerušuje, naopak se posiluje vzájemným sdílením duchovních hodnot (955) a přímluvami svatých nebešťanů (956). Společenství s nimi nás blíže přivádí ke Kristu a spojuje nás s Ním (957).

 

Závěr.

 

Církev je „společenství svatých“, kteří tvoří jedno tělo v Kristu, jenž je posvěcuje. Věříme ve společenství všech věřících v Krista, těch, kteří putují po této zemi, i zesnulých, kteří prochází vlastním očištěním, i blažených v nebi. Ti všichni tvoří jedinou církev.Věříme, že v tomto společenství je nám nápomocná milosrdná láska Boha a jeho svatých, kteří slyší naše modlitby.

 

Viz též Učící se církev (úvody k textům) www. Kostely.bk

Vypracoval MUDr. Leopold Mann

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

- 606-

Comments