Slavnost Panny Marie -Počaté bez poskvrny hříchu - 8.12.2012

SLAVNOST PANNY MARIE –počaté bez poskvrny hříchu - 8.12.2012 - sobota


Liturgické texty

 

Komentář k 1. čtení z první knihy Mojžíšovy (V)   Gn  3,9-15. 20:

 

Na počátku stvoření bylo lidstvo zatíženo prvotním hříchem. Skrze pannu Marii, mezi nás přišel náš Spasitel Ježíš Kristus, aby nás z hříchu vykoupil  a osvobodil od smrti. Bůh Otec za matku svého Syna vybral izraelskou dívku Marii  a naplnil  ji  ještě před jejím narozením zvláštní milostí k tomu, aby byla uchráněná  od jakékoliv poskvrny dědičného nebo osobního hříchu. Když se k ní a s ní modlíme, přijímáme tím bezvýhradně Otcův plán, podle kterého posílá na svět svého Syna, aby nás spasil.

 

1. ČTENÍ Gn 3, 9 - 15. 20: Když pojedl Adam ze stromu, zavolal na něj Hospodin Bůh a řekl mu: "Kde jsi?" On odpověděl: "Slyšel jsem tvůj hlas v zahradě a bál jsem se, že jsem nahý, a proto jsem se skryl. (Bůh) řekl: "Kdopak ti pověděl, že jsi nahý? Jistě jsi jedl ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst!" Člověk odpověděl: "Žena, kterou jsi mi dal, ta mi dala z toho stromu, a tak jsem jedl."Hospodin Bůh se zeptal ženy: "Cos to udělala?"Žena odpověděla: "Had mě svedl, a tak jsem jedla."Tu řekl Hospodin Bůh hadovi: "Protože jsi to udělal, bud zlořečený mezi všemi krotkými i divokými zvířaty. Budeš se plazit po břichu a žrát prach po všechny dny svého života. Nepřátelství ustanovuji mezi tebou a ženou, mezi potomstvem tvým a jejím. Její potomstvo ti zasáhne hlavu, zatímco ty zasáhneš jeho patu." Člověk dal své ženě jméno Eva, neboť se stala matkou všech živých.

 

Komentář ke 2. čtení z listu Pavla  Efesanům.  (V)    Ef  1, 3-6. 11-12:

Pohled upřený na tu, která byla ještě před svým narozením v matčině lůně vyvolena a uchráněna od dědičné viny, nám dává zahlédnout velikost nebeského požehnání, kterého se skrze jejího Syna dostalo lidstvu. On byl počat Duchem svatým a  zrozený z panenského těla Marie.  Kolem ní se později apoštolové shromáždili v modlitbě a ona společně s nimi prosila za dar Ducha. Vzhledem         k Mariině mimořádné spolupráci na působení Ducha svatého, církev rozvíjí modlitbu k svaté Matce Boží tím, že ji soustředila na osobu Krista a jeho tajemství.

 

2. ČTENÍ Ef 1, 3 - 6. 11 – 12: Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, on nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem. Vždyť v něm si nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce; ze svého svobodného rozhodnutí nás předurčil, abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista. To proto, aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti, neboť skrze ni nás obdařil milostí ve svém milovaném Synu. A skrze něho jsme se stali Božím majetkem, jak jsme k tomu byli předem určeni úradkem toho, který všechno působí podle rozhodnuti své vůle. Tak máme sloužit k tomu, aby se šířila chvála o jeho božské velebnosti, my, kteří jsme už dříve kladli své naděje do Mesiáše.

 

Komentář k evangeliu podle  Lukáše.  (V)  Lk  1, 26-38:

Podle slov Božího posla z Lukášova evangelia byla Panna Maria v prvním okamžiku svého početí, díky zvláštní milosti a výsadě ze strany všemohoucího Boha,             s ohledem na zásluhy Ježíše Krista, Spasitele lidského rodu, uchráněna od jakékoli poskvrny dědičné viny. Za její velké ANO při uskutečnění velkého Božího díla je        v církvi i věřícími uctívána od samého počátku křesťanství.

 EVANGELIUM Lk 1, 26 – 38: Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: "Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! " Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce." Maria řekla andělovi: "Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám." Anděl jí odpověděl: "Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného." Maria řekla: "Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slov ." A anděl od ní odešel.

 

- 1030 –

Ve společenství se svatou Matkou Boží

 

je téma dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 328  s odkazem na znění  1. čtení Gn 3,9-15 a Katechismus katolické církve (KKC) 2673-2679.  YOUCAT 480.                                                         

 

Osnova:

a) Církev a mariánská zbožnost

b) modlitba Zdrávas Maria

c) modlitba růžence

d) dokonalá postava modlitby. Modlitba k Marii a s Marií.

 

Úvod.

Mnohokrát v historii pociťovali křesťané potřebu pochopit a formulovat poslání Ježíšovy Matky v církvi a ve svém duchovním životě a podle toho k ní projevovali svou úctu. V posledních desetiletích prožívá mariánská úcta v naší církvi místy velký rozkvět, jinde hlubokou krizi. Někteří křesťané dokonce mají za to, že modlit se      k Panně Marii je nemístné, nebo přinejmenším zbytečné. Opomíjejí tím jeden             z největších pokladů církve.

 

Církev a mariánská zbožnost.

 

Panna Maria je v církvi i věřícími uctívána od samého počátku křesťanství. Ve dvacátém století prošla mariánská úcta velkými změnami. Zvláštní uctívání Panny Marie se projevilo řadou oficiálních úkonů, které měly zdůraznit Mariinu přítomnost v křesťanském životě a myšlení. Bylo to zasvěcení světa Neposkvrněnému Srdci Panny Marie (r. 1942), prohlášení dogmatu o jejím nanebevzetí (r. 1950) a slavení vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném Početí Panny Marie (r. 1954). Vůči vzmáhající se mariánské úctě, doprovázené mnohdy přemrštěnými a zvláštními formami zbožnosti, se zákonitě objevily výhrady a vyhranily se dva protichůdné směry: napětí mezi zbožností zcela obrácenou k svaté Panně a zbožností, která si na ni vůbec nevzpomene.Vyvážené řešení problému s mariánskou úctou přinesl až        2. vatikánský koncil. Aktivně úctu k Marii v církvi podpořil, a tím odpověděl na to, co říká Písmo a víra o Matce Pána (LG 66). Zařadil ji do liturgie a dal jí ekumenické zaměření. Církev nás vede a učí jak se ve společenství s Matkou Boží modlit k Otci, ke Kristu a k Duchu svatému (2673).  

Křesťanská modlitba může dojít k Bohu jen po té cestě, po které šlo vtělené Slovo, Ježíš Kristus, který je nejen Slovem od Boha přicházejícím k nám, ale také Slovem vracejícím se  k Bohu. Tato „cesta“ se k nám však dostala jen díky Panně Marii, která Slovo bezpodmínečně přijala, když řekla svoje dokonalé ANO. Od ní se učíme odpovídat na Slovo Boží také svým malým a nedokonalým ano, které smíme stále připojovat k jejímu dokonalému. Panna Maria je ta, která nás takto uvádí do plného společenství s Bohem, a to i v modlitbě. Kolem ní se apoštolové shromáždili           v modlitbě před letnicemi a ona společně s nimi prosila za dar Ducha, kterého sama přijala v plnosti již při zvěstování (2674). Vzhledem k této Mariině mimořádné spolupráci na působení Ducha svatého církev rozvíjí modlitbu k svaté Matce Boží tím, že ji soustředila na osobu Krista, jak se projevuje ve svých tajemstvích a současně Ježíšově matce svěřuje prosby a chvály Božích dětí (2675).

 

- 1031 –

Modlitba Zdrávas Maria.

 

Ve 4. století kazatelé začínají komentovat andělské pozdravení, pravzor všech modliteb k Panně Marii. Z těchto kázání se postupně utváří modlitba „Zdrávas Maria“ (Ave Maria), která získala současnou podobu během dlouhého historického vývoje. Má svůj původ ve slovech archanděla Gabriela a sv. Alžběty, jak nám je zachoval evangelista Lukáš. Modlící se církev postupně vložila do modlitby jména Maria a Ježíš (2676). Až od 13. stol. se objevuje i další část modlitby: „Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné“; prosba o ochranu v hodině našeho umírání a závěrečné „Amen“. Historický vývoj této modlitby byl dokončen ve vrcholném středověku a dnešní znění dostalo svou podobu až po Tridentském koncilu; (2677).

 

YOUCAT otázka 480: Jak zní Zdrávas Maria?

Odpověď: Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš. Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.

 

Modlitba růžence.

 

Růženec Panny Marie, který se z vnuknutí Ducha svatého postupně vyvinul             v druhém tisíciletí, je modlitba, kterou mnoho svatých milovalo a k níž povzbuzoval učitelský úřad. Ve své prostotě a hloubce zůstává i v tomto třetím, sotva započatém tisíciletí modlitbou velmi významnou, určenou k tomu, aby přinášela plody svatosti (2678) O růženci podrobněji včetně znění modlitby v tématu 307-viz.

 

Papež Jan Pavel II. o ní píše:

„Na pozadí slov Ave Maria probíhají před očima duše hlavní události ze života Ježíše Krista. Vytvářejí tak společně radostná, bolestná a slavná tajemství a uvádějí nás do živého společenství s Ježíšem skrze - mohli bychom říci - Srdce jeho matky. Zároveň naše srdce může ukládat do těchto desátků růžence všechna fakta, jež vytvářejí život jednotlivce, rodiny, národa, Církve i lidstva. Osobní událostí i příhody bližních a zvláště těch, kteří jsou nám bližší, kteří nám leží na srdci. A tak prostá modlitba růžence tepe rytmem lidského života."

Dokonalá postava modlitby. Modlitba k Marii a s Marií.

Maria je dokonalá postava modlitby, obraz církve. Když se k ní modlíme, přijímáme s ní bezvýhradně Otcův plán, který posílá svého Syna, aby spasil všechny lidi. Jako milovaný učedník bereme k sobě Ježíšovu Matku, která se stala matkou všech živých. Můžeme se modlit s ní i k ní. Modlitba církve se jakoby opírá o modlitbu Marie, s níž je spojena nadějí (2679).

Na závěr

Pro mimořádnou spolupráci Panny Marie na působení Ducha svatého se církev ráda modlí ve společenství s ní, aby s ní velebila veliké věci, které Bůh v ní vykonal, a aby jí svěřovala prosby i chvály.

Viz též Učící se církev (úvody k textům) www. kostely.bk

Vypracoval MUDr. Leopold Mann

- 1032 –

Comments