Slavnost Panny Marie - počata bez poskvrny prvotního hříchu - 8.12.2011

SLAVNOST PANNY MARIE –počaté bez poskvrny prvotního hříchu - 8.12.2011


Liturgické texty

 

Komentář k 1. čtení z první knihy Mojžíšovy (V)   Gn  3,9-15. 20:

 

Na počátku stvoření bylo lidstvo pro neposlušnost Evy a Adama zatíženo prvotním hříchem. A s hříchem přišla na svět smrt. Skrze pannu Marii, mezi nás přišel náš Spasitel Ježíš Kristus, který nás z hříchu vykoupil  a od smrti osvobodil. Bůh Otec za matku svého Syna vybral izraelskou dívku Marii  a naplnil  ji  ještě před jejím narozením zvláštní milostí k tomu, aby byla uchráněná  od jakékoliv poskvrny dědičného nebo osobního hříchu.

 

1. ČTENÍ Gn 3, 9 - 15. 20: Když pojedl Adam ze stromu, zavolal na něj Hospodin Bůh a řekl mu: "Kde jsi?" On odpověděl: "Slyšel jsem tvůj hlas v zahradě a bál jsem se, že jsem nahý, a proto jsem se skryl. (Bůh) řekl: "Kdopak ti pověděl, že jsi nahý? Jistě jsi jedl ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst!" Člověk odpověděl: "Žena, kterou jsi mi dal, ta mi dala z toho stromu, a tak jsem jedl."Hospodin Bůh se zeptal ženy: "Cos to udělala?"Žena odpověděla: "Had mě svedl, a tak jsem jedla."Tu řekl Hospodin Bůh hadovi: "Protože jsi to udělal, bud zlořečený mezi všemi krotkými i divokými zvířaty. Budeš se plazit po břichu a žrát prach po všechny dny svého života. Nepřátelství ustanovuji mezi tebou a ženou, mezi potomstvem tvým a jejím. Její potomstvo ti zasáhne hlavu, zatímco ty zasáhneš jeho patu." Člověk dal své ženě jméno Eva, neboť se stala matkou všech živých.

 

Komentář ke 2. čtení z listu Pavla  Efesanům.  (V)    Ef  1, 3-6. 11-12:

Pohled upřený na tu, která byla ještě před svým narozením v matčině lůně vyvolena a uchráněna od dědičné viny, nám dává zahlédnout velikost nebeského požehnání, kterého se skrze jejího Syna dostalo i nám. I my jsme byli podle apoštola Pavla od Boha obdařeni  zvláštní milostí. Byli jsme přijati za Boží děti skrze křest a víru v Jeho Syna Ježíše Krista, který byl počat Duchem svatým a  zrozený z panenského těla Marie jako Syn člověka. 

 

2. ČTENÍ Ef 1, 3 - 6. 11 – 12: Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, on nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem. Vždyť v něm si nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce; ze svého svobodného rozhodnutí nás předurčil, abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista. To proto, aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti, neboť skrze ni nás obdařil milostí ve svém milovaném Synu. A skrze něho jsme se stali Božím majetkem, jak jsme k tomu byli předem určeni úradkem toho, který všechno působí podle rozhodnuti své vůle. Tak máme sloužit k tomu, aby se šířila chvála o jeho božské velebnosti, my, kteří jsme už dříve kladli své naděje do Mesiáše.

 

Komentář k evangeliu podle  Lukáše.  (V)  Lk  1, 26-38:

           

Podle slov Božího posla z Lukášova evangelia byla Panna Maria prvním okamžiku svého početí, díky zvláštní milosti a výsadě ze strany všemohoucího Boha,         s hledem na zásluhy Ježíše Krista, Spasitele lidského rodu, uchráněna od jakékoli poskvrny dědičné viny.  To proto, aby se mohla stát „Matkou Boží“, matkou vtěleného Božího Syna, který je sám Bohem.

 

 EVANGELIUM Lk 1, 26 – 38: Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: "Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! " Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce." Maria řekla andělovi: "Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám." Anděl jí odpověděl: "Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného." Maria řekla: "Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slov ." A anděl od ní odešel.

 

 

- 821 –

Mariino Božské mateřství a panenství

 

je téma dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 261  s odkazem na znění  dnešního evangelia Lk 1,26-38 a Katechismus katolické církve (KKC) 495-501.                                                             

 

Osnova:

a) přesvědčení Církve od počátku

b) Maria vždy Panna

Úvod.

Dnešní svátek se v církvi slaví už od devátého století, kdy papež Pius IX. vyhlásil neposkvrněné početí Panny Marie za článek víry. Výraz neposkvrněné početí se netýká způsobu, jakým Panna Maria počala Ježíše Krista, tedy působením Ducha svatého a bez zásahu muže.  Mnohé jsme uvedli v tématech:  128 Mariino panenské mateřství  v Božím plánu; 215 – Maria při zvěstování; 130- Mariina odpověď víry; 196 – Přijal tělo z Marie Panny.

Následkem chybného výkladu uctívají někteří lidé dnešní svátek mylně jako připomenutí tajemství panenského –neposkvrněného početí Mariina dítěte v jejím těle, zatímco dnes  oslavujeme Boží vyvolení samotné Marie. Připomeňme si proto opět při této slavnosti znovu, co o tom učí církev.

Přesvědčení Církve od počátku.

Bůh Otec vybral Marii za matku pro svého Syna. Maria, ještě před svým vlastním narozením a početím a narozením  Ježíše, byla naplněna Boží milostí a byla uchráněna jakékoliv poskvrny.V důsledku jeho milosti také zůstala po celý svůj život nedotčena jakýmkoliv hříchem.

Maria, nazývaná v evangeliích Ježíšovou matkou (Jan 2,1; Jan 19,25), byla ještě před narozením svého Syna z vnuknutí Ducha svatého pozdravena jako „matka mého Pána“  (Lk 1,43); (495). Už od prvních věroučných formulací církev vyznávala, že Ježíš byl počat v lůně Marie mocí Ducha svatého bez účasti muže (496).

Evangelijní vyprávění (Srov. Mt 1,18-25; Lk 26-38) považují panenské početí Ježíše za Boží dílo (Srov. Lk 1,34). „Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého“ říká anděl Josefovi o Marii, jeho snoubence (Mt 1,20). Církev v tom vidí splnění Božího příslibu daného prorokem Izaiášem: “Hle, panna počne a porodí syna“    (Iz 7,14); (497).  

Smysl této události  je dostupný jen z pohledu víry, která ji vidí ve vnitřní souvislosti, spojující navzájem všechna Kristova tajemství od vtělení Ježíše, až po jeho smrt a zmrtvýchvstání (498).

 

- 822 –

Maria vždy Panna.

 

Prohloubení víry v panenské mateřství přivedlo církev k vyznávání skutečného a trvalého Mariina panenství i při porodu Božího Syna a  jeho narození její panenskou čistotu posvětilo (499).  

Pokud Písmo někde mluví   o Ježíšových bratřích a sestrách ( Mk 3,31-35; Mk 6,3; 1 Kor 9,5; Gal 1,19), pak Církev tato místa vždy chápala tak, že se tím neoznačují další děti Panny Marie, ale jako Ježíšovi vzdálenější příbuzní  či jinak blízcí (500). Ježíš je tedy jediným Mariiným synem. Její duchovní mateřství se ovšem vztahuje na všechny lidi, které on přišel spasit, tedy i na nás. „Zrodila syna, kterého Bůh ustanovil za prvního z mnoha bratří“ 2. vat. koncil);         (Srov. Řím 8,29); (501).

Závěr

Z Evina potomstva Bůh vyvolil Pannu Marii, aby byla matkou jeho Syna. Jako „plná milosti“ je „nejvznešenějším plodem vykoupení“ (2. vat. koncil): od prvního okamžiku svého početí je zcela uchráněna poskvrny prvotního hříchu a během svého života se nedopustila žádného osobního hříchu.

Maria zůstala „pannou, když počala svého Syna, pannou, když ho porodila, pannou, když ho nosila v lůně, pannou, když ho živila mateřským mlékem, pannou navždy“ (sv. Augustin) a celým svým bytím byla  „služebnicí Pána“       (Lk 1,38).

Comments