SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE –26 .5.2013

SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE –26 .5.2013 - neděle


Liturgické texty

Komentář k 1. čtení z knihy Přísloví  (I)   Př  8,22-31:

 

U Boha existuje od věčnosti Moudrost. Je pohledem Stvořitele na svět, Slovem, které tvoří dějiny.  Slovo dostalo od Boha Otce příkaz sestoupit na zem, aby přebývalo mezi lidmi. Vstoupilo do těla Ježíše Krista, který se jako Boží Syn stal pravým  a dokonalým obrazem neviditelného Boha. Skrze něj a pro něj bylo vše stvořeno. Veškerou pravdu o tom Moudrost Ducha svatého lidstvu postupně zjevuje a Boži tajemství odhaluje.

 

 

1. ČTENÍ Př 8,22-31: Toto praví Boží Moudrost: "Hospodin mě vlastnil na počátku svých plánů, odpradávna před svými skutky.  Od věčnosti jsem utvořena, od začátku, dříve než povstala země. Než byly propasti, jsem se narodila, než byly prameny, bohaté vodou, dříve než byly zaklíněny hory, před pahorky jsem se narodila, dříve než učinil zemi a shromáždění vod, první hroudy země.  Byla jsem tam, když rozpínal nebesa, když nad propastí vyměřoval obzor, když na výsostech upevňoval oblaka, když dával sílu pramenům oceánu, když určoval moři jeho meze, aby vody nepřekročily jeho břehy, když upevňoval základy země, tu jsem u něho přebývala jak nejmilejší dítě, den co den jsem byla jeho potěšením, před ním jsem si v každou dobu hrála, hrála jsem si na okruhu jeho země, rozkoší mi bylo stýkat se s lidmi."


Komentář ke 2. čtení z listu Pavla Římanům   (I)   Řím  5,1-5:

Z listu apoštola Pavla Římanům budeme číst, že cestou ke spáse křesťanů je víra v Boží příslib nového života, který obdrží skrze Pána Ježíše Krista.  Jejich naděje bude naplněna přijetím milosti Ducha svatého, který již působí v srdci věřících, aby je ve vzájemné lásce a  pokoji s Bohem dovedl ke konečnému vítěznému vzkříšení ze smrti. Duch svatý je ten, který v nás probouzí naši víru a touhu po věčném životě.

 

2. ČTENÍ Řím 5,1-5: Bratři! Jestliže jsme ospravedlněni na základě víry, žijeme v pokoji s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. Skrze něho totiž máme vírou přístup k této milosti a pevně v ní stojíme. Naše chlouba je také v tom, že máme naději dosáhnout slávy u Boha. Ale nejen to! Chlubíme se i souženími. Víme přece, že soužení plodí vytrvalost. Vytrvalost (plodí) osvědčenost, osvědčenost (plodí) naději. Naděje však neklame, protože Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán.

 

Komentář k evangeliu podle Jana  ( I )  Jan 16,12-15:

 

Když  podle Janova evangelia Boží Syn na konci své pozemské pouti připravoval své učedníky na svůj odchod k Otci, přislíbil  jim, že jim pošle Ducha svatého, který je uvede do celé pravdy. Cílem, ke kterému Bůh směřuje dějiny  spásy, je věčné společenství  vzájemné lásky mezi Bohem v Nejsvětější Trojici a  bytostmi v nebeském království. Skrze Ducha svatého budou Otec a Syn v nás přebývat a my budeme žít v Bohu a z Boha.

 

EVANGELIUM Jan 16,12-15: Ježíš řekl svým učedníkům:  "Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, protože        z mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to oznámí."

 

- 1109-

 

 

 

Bůh poslal do našich srdcí Ducha svého Syna …

 

je téma 354 ke dnešní katechetické homilii podle projektu ČBK „Učící se církev“ s odkazem na znění  dnešního evangelia Jan 16,12-15 a Katechismus katolické církve (KKC) 683-686; YOUCAT 113, 114.                                                       

 

Osnova:

a) Duch Svatý je svou milostí první, kdo v nás probouzí víru a nový život

b) v postupném zjevování osob je až poslední

c) teprve v posledních časech je Duch Svatý zjevován a dáván, poznáván a přijímán jako Osoba. Jím se dovršuje dílo Otce i Syna.

 

Úvod.

Duch Svatý je božská Osoba. Stejně jako Otec a Syn také On je Bohem a osobou, která má vztah k Otci a Synu a naopak. Neboť Bůh je jeden, ale žije ve třech osobách. Teologové mluví o „jediném bytí (existenci) v Trojici,“ tři osoby jsou jeden Bůh a Pán. Duch Svatý tedy není jenom nějakou silou nebo menší svým významem. Duch Svatý má účast na všem, co působí Bůh navenek ve své jednotě.

Když děláme znamení kříže, říkáme: „Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého“, když nás kněz propouští v závěru mše svaté, říká: „Požehnej vás všemohoucí Bůh Otec    i Syn i Duch Svatý“ a když vzdáváme chválu Bohu, říkáme: „Sláva Otci i Synu           i Duchu Svatému.“ Benedikt XVI. řekl: „Víra v jediného Boha, jak ji vyznával izraelský národ, je díky vtělení Pána Ježíše, „osvícena trojičním světlem,“ a proto jsme schopni poznat vnitřní život jediného Boha, který se odehrává ve vztazích tří božských osob.“; (685).

 

YOUCAT otázka 113: Co znamená:Věřím v Ducha svatého?

Odpověď: Věřit v Ducha svatého znamená klanět se mu stejně jako Bohu Otci a Synu. Znamená to věřit, že Duch svatý přichází do našeho srdce, abychom jako Boží děti poznávali svého nebeského Otce. Pohnuti Duchem svatým můžeme měnit tvář země.

 

Duch Svatý je svou milostí první, kdo v nás probouzí víru a nový život.

Z rozjímání nad tímto niterným a úzkým vztahem mezi osobami Božské Trojice a dopadem do našeho života dochází sv. Irenej z Lyonu k tomuto závěru: „Bez Syna se nikdo nemůže přiblížit k Otci (Já a Otec jedno jsme, Kdo vidí mne, vidí Otce), protože poznání Otce, to je Syn a k poznání Božího Syna se dochází skrze Ducha Svatého.“ (683). Duch svatý je ten, který v nás probouzí to hlavní: naši víru a touhu po věčném životě. „A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista“ (Jan 17,3); (684).

 

YOUCAT otázka 114: Jakou roli hraje Duch svatý v Ježíšově životě?

Odpověď: Ježíšovi nedokážeme porozumět bez Ducha svatého. V Ježíšově životě se tak jako nikde jinde projevovala přítomnost Božího Ducha, kterého nazýváme Duchem svatým.

- 1110-

V postupném zjevování osob je až poslední.

Osoby Nejsvětější Trojice lidu Duch svatý zjevuje postupně.  Svatý Řehoř Naziánský takto objasňuje jeho pedagogiku: „Starý zákon jasně hlásal Otce, matněji Syna. Nový ukázal Syna a dal zahlédnout božství Ducha. Nyní má mezi námi Duch domovské právo a dává nám, abychom jej viděli mnohem jasněji. Nebylo totiž prozíravé vyhlašovat otevřeně Syna, dříve než se vyznalo Otcovo božství, a přidává Ducha svatého jako další břemeno — lze-li tak říci — dříve než se vyznalo Synovo božství … Jen kráčím vpřed a postupováním ‘od slávy ke slávě’ se světlo Trojice zaleskne v zářivější jasnosti“ (684).

 

Teprve v posledních časech je Duch Svatý zjevován a dáván, poznáván a přijímán jako Osoba. Jím se dovršuje dílo Otce i Syna.

 

Vysvětlení nalezneme v projevu papeže Františka 15.5.2013 při generální audienci:

 

„Jak tedy působí Duch svatý v našem životě a v životě církve, když nás uvádí do pravdy? Nejprve připomíná a vtiskuje do srdcí věřících slova, která Ježíš řekl          a skrze ně – jak učili starozákonní proroci – je do našeho srdce vepsán Boží zákon, stává se v nás principem, který vyhodnocuje rozhodnutí a řídí každodenní jednání, stává se principem života. Uskutečňuje se velké Ezechielovo proroctví: „Budete čistí ode všech svých nečistot, očistím vás od všech vašich model. Dám vám nové srdce, vložím do vás nového ducha. Vložím do vás svého ducha a způsobím, že budete žít podle mých zákonů, zachovávat má přikázání a plnit je“ (Ez 36,25-27).

 

Duch svatý, jak Ježíš slibuje, nás uvádí „do celé pravdy“ (Jan 16,13); vede nás nejenom na setkání s Ježíšem, plností Pravdy, ale vede nás také „uvnitř“ Pravdy, tj. umožňuje nám vstupovat do stále hlubšího společenství s Ježíšem, obdarovává nás chápáním Božích věcí. A toho nemůžeme dosáhnout svými silami. Pokud nás Bůh vnitřně neosvítí, bude naše křesťanská existence povrchní. Tradice církve tvrdí, že Duch pravdy v našem srdci vzbuzuje onen „smysl pro víru“. Přijímání slov a pravd víry, aby se staly životem, se uskutečňuje a roste pod vlivem Ducha svatého.         V tomto smyslu je třeba se učit od Marie oživovat v sobě její přitakání, její naprostou ochotu přijmout Syna Božího do vlastního života, který tak bude od toho momentu proměněn. Skrze Ducha svatého budou Otec a Syn přebývat v nás, budeme žít v Bohu a z Boha.

Na závěr

Papež František uzavírá: „Drazí bratři a sestry, máme zapotřebí se nechat zaplavit světlem Ducha svatého, aby nás uvedl do Pravdy Boha, který je jediným Pánem našeho života. V tomto Roce víry se ptejme, zda jsme učinili nějaký konkrétní krok, abychom více poznali Krista a pravdy víry četbou a rozjímáním Písma svatého, studiem Katechismu a přistupováním ke svátostem. Nelze být křesťany „na čas“, jenom někdy, za určitých okolností a v některých rozhodnutích. Takto nelze být křesťany. Křesťan existuje nepřetržitě! Naprosto! Kristova pravda, které nás Duch svatý učí a kterou nám dává, zahrnuje navždy a celý náš každodenní život. Prosme každý den Ducha svatého a tak nás bude Duch svatý přibližovat Ježíši Kristu“.

Viz též Učící se církev (úvody k textům) www. kostely.bk.                         Vypracoval MUDr. Leopold Mann

Comments