SLAVNOST NANEBEVZETÍ PANNY MARIE – neděle - 15.8.2010 – bílá
Úryvek z knihy Zjevení můžeme vnímat jako líčení snu apoštola Jana o dramatu, odehrávajícím se v nebi. V ústřední postavě ženy - královny a panovnice - zde vidíme Matku Boží, která vítězí nad zlem a je vzata na nebesa pod přímou ochranu Boha Otce a jeho vzkříšeného Syna.
1. ČTENÍ Zj 11, 19a; 12, 1. 3 - 6a. 10ab: Boží chrám v nebi se otevřel a ukázala se v něm archa jeho úmluvy. Pak se objevilo na nebi veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy.Potom se objevilo na nebi další znamení: veliký ohnivě rudý drak se sedmi hlavami a deseti rohy a na každé hlavě měl čelenku. Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem. Ten drak se postavil před ženu, která měla rodit, aby pohltil její dítě, jakmile ho porodí. A porodila syna, chlapce, toho, který má vládnout všem národům železným prutem. Avšak její dítě bylo uchváceno do nebe k Bohu, k jeho trůnu. Žena pak uprchla na poušť, kde měla místo připravené od Boha. Tu jsem uslyšel hlasité volání v nebi: "Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu a panování jeho Pomazanému."
Komentář ke 2. čtení z prvního listu Pavla Korinťanům. (IC) 1 Kor 15,20-27a: V osobě Panny Marie se uskutečnila jedinečná cesta ženy víry. Byla zvláštním způsobem vyvolena, aby se stala Boží matkou a vstoupila na nebesa za svým Synem, Panovníkem nebe i země. Z listu apoštola Pavla uslyšíme, že se tak stalo poté, kdy Ježíš Kristus zemřel ve shodě s Písmem za naše hříchy a byl třetího dne vzkříšen, aby proměnil k věčnému životu celé naše bytí.
2.ČTENÍ 1 Kor 15, 20 - 27a: Bratři! Kristus vstal z mrtvých, a to jako první z těch, kteří zesnuli. Protože smrt přišla skrze člověka, přijde skrze člověka také vzkříšení mrtvých. Jako totiž pro svoje spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu. Ale každý v tom pořadí, jaké mu patří: na prvním místě je Kristus; pak ti, kteří jsou Kristovi, až přijde. Potom nastane konec, až odevzdá své království Bohu a Otci a až zlomí vládu všech možných knížat, mocností a sil.On totiž musí kralovat, 'dokud mu ( Bůh ) nepoloží všechny jeho nepřátele k nohám'. Jako poslední nepřítel bude pak zničena smrt. 'Všechno' totiž ( Bůh ) 'podřídil pod jeho nohy'.
Komentář k evangeliu podle Lukáše. ( IC) Lk 1,39-56:
Panna Maria nedotčena dědičným hříchem se stala Boží matkou a tomu jako první i uvěřila. Jedinečnost její víry z ní činí vzor pro nás, kteří chtějí pochopit, co znamená uznat Boží svrchovanost nad vlastním životem, projevující se na naší cestě víry. Mariiným nanebevzetím se skutečnost vzkříšení stala výzvou k odevzdání naší duše moci Božího království.
- 565- Maria spolupracuje na díle spásy
je téma dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“ – Lekce 175 s odkazem na znění evangelia Lk 1,48-49, Katechismus katolické církve (KKC) 967-972 a na témata 43-„Matka Kristova a Matka Církve „ a 67-„Matky Boží-Nový rok“.
Osnova: a) Maria je vzorem víry a lásky, je předobrazem Církve b) po Nanebevstoupení dále naplňuje své mateřství c) je eschatologickým obrazem Církve (pohled k Nanebevzetí Panny Marie předjímá naše putování)
Úvod.
Maria, vzatá do nebe a vyvýšena nad všechny anděly a svaté, vládne s Kristem, svým božským Synem. Od nejstarších dob ji proto oslavovali Otcové jako Paní, Vládkyni, Královnu. Mariina královská důstojnost je zakotvena v jejím mateřském spojení s Kristem při jeho vykupitelském díle a tkví v ní její mocná účinnost její přímluvy.
Maria je vzorem víry a lásky, je předobrazem Církve.
Svým naprostým souhlasem s Otcovou vůlí a se spasitelným dílem Kristovým je Panna Maria pro církev vzorem víry a lásky. Maria se jeví též jako vyvolený nástroj, s jehož pomocí vede Duch svatý naše duše ke spojení s Kristem. Maria je odedávna považována za předobraz a zrcadlo církve, v němž se církev zhlíží, aby se i ona stala "svatou a neposkvrněnou" (967).
Po Nanebevstoupení dále naplňuje své mateřství.
Mariin mateřský vztah k Ježíši jí umožňuje zvláštním způsobem spolupracovat s jeho dílem (968). Dovršením tohoto díla vykoupení pak dostává Mariino mateřství univerzální rozměr. Vztahuje se na všechny lidi a je vyjádřen pojmenováním -Matka církve. Maria totiž i nyní, po svém nanebevstoupení spolupracuje mateřským způsobem s tímto dílem spásy a svými přímluvami vyprošuje pro putující církev milost. Jan Pavel II. nazývá toto Mariino působení "orodujícím prostřednictvím" . Mariino prostřednictví, vyrůstající z jejího mateřství, se uplatňuje v poslání Přímluvkyně (969; 970; 971).
Je eschatologickým obrazem Církve (pohled k Nanebevzetí Panny Marie předjímá naše putování).
Nanebevzetí není jen nějakou mimořádnou odměnou pro tu, jež řekla Bohu úplné "ano". Je také znamením naděje pro ty, kdo ji budou svým ano následovat, obrazem budoucnosti církve. V ní, "první křesťance", začíná církev být svatá a neposkvrněná, účastná Kristových tajemství a vzkříšená spolu s ním. Ona se skutečně stává "bránou nebe". V Marii nám Bůh ukazuje cestu k životu, v Marii nám dává jistotu, že "spolu s ním budeme žít." (Řím 6,8). (972)
- 566- Závěr. Nejdůležitějším a základním povoláním Panny Marie je být matkou Božího Syna. To neobnáší pouze souhlas s vtělením a porod. Znamená to i dlouholetou péči a výchovu dítěte Ježíše. Mariin mateřský vztah k Ježíši jí umožnil zvláštním způsobem spolupracovat s jeho dílem. Účastí na díle jejího Syna se na Marii viditelně naplňují Ježíšova slova o tom, že kdo chce být velký, ať je služebníkem všech (srv. Mt 20, 26-28). Dcera siónská a ponížená služebnice Páně (srv. Lk 1, 48) se stává Matkou církve a Královnou nebes. Její výjimečné postavení je realizováno její neustálou přímluvou za celý svět - tedy službou. To nás vede k rozjímání a napodobování. Znalost pravé katolické nauky o blahoslavené Panně Marii je nejen klíčem k přesnému pochopení tajemství Krista a církve, ale vede nás také k přípravě cest pro naši vlastní spolupráci na Božím díle spásy.
Viz též Učící se církev (úvody k textům) www. kostely.bk Vypracoval MUDr.Leopold Mann
- 567- |
Úvody a promluvy >