Slavnost Cyrila a Metoděje - 5.7. 2012

SLAVNOST CYRILA A METODĚJE - 5.7.2012


Liturgické texty

 

Komentář k 1. čtení z  knihy proroka Izaiáše. (V)   Iz 61,1-3a:

V dnešní slavnosti svatých Cyrila a Metoděje vzpomeneme Metoděje, kterého v Římě papež Hadrián II. v roce 869 po smrti Cyrila jmenoval biskupem a papežským legátem pro území Moravy a Chorvatské Panonie. Metoděj současně obdržel souhlas pro zavedení slovanského jazyka do církevního dění. I na něho se ke  vzpomínce na něj vztahuje  dnešní čtení z úryvku knihy proroka Izaiáše.

  

PRVNÍ ČTENÍ Iz 61,1-3a: Duch Pána, (duch) Hospodinův, je nade mnou, protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu chudým, obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným, hlásat Hospodinovo milostivé léto a den pomsty našeho Boha, potěšit všechny soužené, zarmouceným na Siónu dát věnec místo popela, olej radosti místo smutečního šatu, jásot místo malomyslnosti.

 

Komentář ke 2. čtení z druhého listu Pavla Korinťanům.  (V)    2 Kor  4,1-2. 5-7:

Svatý Metoděj po návratu z Říma, kam byl spolu s bratrem povolán papežem, aby úspěšně obhájili  své tříleté  misionářské působení, pokračoval na Moravě jako papežem jmenovaný  arcibiskup panonský a moravský v misijním díle mezi Slovany. Hlásal lidu evangelium srozumitelným jazykem  a uskutečňoval výzvy  apoštola Pavla, o nichž uslyšíme čtení z jeho listu psané Korinťanům.

 

DRUHÉ ČTENÍ 2 Kor 4,1-2. 5–7: Bratři! Když jsme pověřeni službou, nenecháváme se ovládnout malomyslností, protože nám Bůh milosrdně pomáhá. Nepoužíváme nečestných úskoků, nepočínáme si chytrácky ani nefalšujeme Boží slovo. (Ale hlásáme) pravdu naprosto otevřeně, a tak se doporučujeme každému lidskému úsudku před Bohem.  Vždyť přece nehlásáme sebe, ale kážeme, že Ježíš Kristus je Pán, my však, že jsme vaši služebníci kvůli Ježíši. Neboť Bůh, který řekl: 'Ať ze tmy zazáří světlo!', zazářil i v našem srdci, aby osvítil lidi poznáním Boží velebnosti, která je na Kristově tváři. Poklad (víry) máme v nádobě hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc připisovala Bohu, a ne nám.  

 

Komentář k evangeliu podle  Lukáše.  ( V)  Lk 10,1-9:

Vytvoření církevní samostatnosti  oblasti Velké Moravy jako základu její politické nezávislosti, bylo v protikladu s mocenskými zájmy franské říše. Morava byla vojensky okupována. Metoděj  byl souzen a téměř tři roky vězněn. Stal se důstojným nástupcem těch učedníků, které Pán podle dnešního  Lukášova evangelia ustanovil, aby šířili učení Krista.

EVANGELIUM Lk 10,1-9: "Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: "Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: 'Pokoj tomuto domu!' Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: 'Přiblížilo se k vám Boží království!' "

- 942 –

 

Sv. Metoděj arcibiskupem

 

je téma dnešní dějepisné homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 299.                                                           

 

Osnova:

a) arcibiskupem panonsko–moravské diecéze

b) schválení slovanské bohoslužby (Hadriánem II.)

c) vězněn Franky, osvobozen

d) podruhé v Římě, legátem, druhé schválení slovanské liturgie

e) návrat na Moravu a smrt 885

 

Úvod.

K dnešní slavnosti pokračujeme v seriálu  dějepisných pojednání o životě, působení a významu svatých Konstantina a Metoděje  a navazujeme na témata  36 - Počátky působení Cyrila a Metoděje na Moravě; 168- Počátky křesťanství na Velké Moravě; 233- Slovanská bohoslužba.

 

Vraťme se k době, kdy v polovině 9. století na Moravě panoval kníže Rastislav, jehož hlavním cílem bylo zřízení samostatné moravské diecéze a církevní nezávislosti na východofranské říši. Právě v této době však došlo mezi Byzancí a římskou kurií k hluboké roztržce, v níž se projevily dlouho se už prohlubující rozdíly mezi latinskou a řeckou církví, otevřeně nyní vyhrocené sporem o to, zda má římský papež právo zasahovat do záležitostí jiných patriarchů. Oba bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj však  posléze dosáhli uskutečnění plánu knížete nikoli v Byzanci, kam se Rastislav se svou žádostí o zřízení moravské diecéze původně obrátil, ale paradoxně u římské kurie, která se dříve ostře postavila proti moravskému knížeti ve prospěch franských zájmů. Snad to byla obava, aby se Panonie a s ní i další slovanské oblasti na sever od Dunaje nedostaly pod pravomoc konstantinopolského patriarchátu, která vedla papeže Mikoláše I. k povolání  misionářů do Říma. Po jeho náhlé smrti  si bratři po příjezdu do Říma dokázali u jeho nástupce Hadriána II. získat velké uznání. Papež učinil zcela ojedinělé rozhodnutí a schválil zavedení slovanského jazyka do církevního dění.   Vzápětí  v Římě  onemocněl Cyril a v roce 869 tam ve 42. roce věku i zemřel. Předtím odevzdal bratrovi úkol,aby dále pokračoval v misijním díle mezi Slovany.

 

Arcibiskupem panonsko–moravské diecéze.

Když ještě dlel Metoděj v Římě, přišli k papeži Hadriánovi II. poslové chorvatské Panonie s prosbou, aby Metoděje jmenoval jako církevního správce na jejich území. Papež jim vyhověl a  Metoděje ustanovil jako arcibiskupa panonského a moravského. Jmenoval ho též papežským legátem pro slovanské země. Morava tak byla vymaněna z působnosti fransko-bavorského duchovenstva.

 

Schválení slovanské bohoslužby (Hadriánem II.).

 

Téhož roku 869 vydal papež bullu:“Gloria in excelsis Deo“, jíž znovu slavnostně potvrdil souhlas s používáním slovanské liturgie.

 

- 943 –

Vězněn Franky, osvobozen.

 

Papežova rozhodnutí vyvolala odpor bavorského episkopátu i východofranského krále. Ti viděli – zcela oprávněně - ve vytvoření církevní samostatnosti  Moravy a Panonie i základ politické nezávislosti těchto oblastí, což bylo v protikladu s jejich mocenskými zájmy. Morava byla vojensky okupována a kníže Rastislav zajat a oslepen. Metoděj sám byl postaven před soud bavorských biskupů a téměř tři roky vězněn v jednom švábském klášteře.

 

Podruhé v Římě, legátem, druhé schválení slovanské liturgie.

Teprve až Rastislavův nástupce Svatopluk franské okupační síly z Moravy vyhnal a obnovil její samostatnost. Nový papež Jan VIII. prosadil, že Metoděj byl z vězení propuštěn a mohl se konečně ujmout církevní správy Velké Moravy. Byl potvrzen  v úřadu moravského arcibiskupa, papežského legáta a výslovně byl opakován souhlas s užíváním slovanského jazyka v liturgii v celé jeho arcidiecézi, samozřejmě při současném užívání liturgie latinské. Tím bylo dosaženo všechno, co Rastislav původně žádal od byzantského císaře, a ve skutečnosti ještě mnohem více.

Návrat na Moravu a smrt 885.

Po příchodu Metoděje ze žaláře na Moravu došlo zde k mohutnému rozmachu církevního života, byl postaven větší počet kostelů i klášterů a vzrostl počet duchovenstva. Zásluhu na tom měla nepochybně horlivá činnost samotného Metoděje a jeho spolupracovníků. Metoděj se cílevědomě podílel na vnitřním budování státu a na budování moravské říše.  Využil k tomu i svého vzdělání právnického. Dosavadní právo přizpůsobil zásadám křesťanským. Panovník Svatopluk uzavřel mír s okolními státy a zajistil bezpečnost před franskými útoky. Metodějova církevní organizace dále upevňovala nezávislost moravského státu. Na tomto díle se Metoděj podílel osobně. Přesto byl Metoděj vystaven  novým pomluvám, úkladům a žalobám ze strany franských kněží. Nakonec byl však po návštěvě v Římě  papežem Janem VIII. ospravedlněn a rehabilitován. Metoděje nazýval arcibiskupem moravským a přijal jej i s jeho lidem pod svou ochranu.  Vybídl Svatopluka a všechny Moravany, aby Metoděje ctili jako svého představeného, a znovu výslovně povolil užívání slovanské liturgie. 

Po návratu navštívil Metoděj roku 881 ještě Konstantinopolis. Ze strany Říma nebylo proti jeho cestě námitek. Metoděj byl laskavě přijat císařem Basileosem a patriarchou Fotiem , kteří překlady do slovanské řeči schválili.  Potom mohl Metoděj ještě nějaký čas klidně působit a zároveň dokončit i své literární práce, zejména, překlad Písma svatého. 6. dubna 885  Metoděj zemřel.

Na závěr.

 

Dvě desetiletí po Metodějově smrti byla Velkomoravská říše vyvrácena maďarskými nájezdy, s ní zanikla i organizace moravské církve. Ohlasy na tuto dobu se dochovaly jen ve zmínkách pozdějších legend a kronik.

 

Viz též Učící se církev (úvody k textům) www. kostely.bk

Vypracoval MUDr. Leopold Mann

Comments