5. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 6.2.2011 – zelená Liturgické texty
Komentář k 1. čtení z knihy proroka Izaiáše. (I) Iz 58,7-10:
Ústy proroka Izaiáše nás Bůh, coby ústřední zdroj milosrdenství a spravedlnosti nabádá, abychom spolu s ním vyslyšeli nářek chudých a potřebných. Abychom si uvědomili, že i v naší době existují lidé zbavení materiálních prostředků a vlastní důstojnosti, lidé trpící nedostatkem chleba a lásky, a abychom je svými skutky milosrdenství podpořili v jejich tělesných a duchovních potřebách.
1. ČTENÍ Iz 58,7-10:Toto praví Hospodin: "Lámej svůj chléb hladovému, popřej pohostinství
bloudícím ubožákům; když vidíš nahého, obleč ho, neodmítej pomoc svému
bližnímu. Tehdy vyrazí tvé světlo jak zora, tvá jizva se brzy zacelí. Před
tebou půjde tvá spravedlnost a za tebou Boží sláva. Tehdy budeš volat, a
Hospodin ti odpoví, křičet o pomoc, a on ti řekne: 'Zde jsem!' Přestaneš-li
utlačovat, ukazovat prstem, křivě mluvit, nasytíš-li svým chlebem hladového,
ukojíš-li lačného, tehdy v temnotě vzejde tvé světlo a soumrak tvůj stane se
poledním jasem." Apoštol Pavel hlásá svědectví o ukřižovaném Ježíši Kristu. V něm dává Bůh spásu všem zcela zdarma. Bída člověka přitáhla soucit Krista Spasitele, který ji vzal na sebe, aby se s chudými a potřebnými ztotožnil a byl ve skutcích milosrdenství a projevech lásky poskytovaných mocí Ducha svatého přítomen uprostřed lidu ve prospěch těch, kteří jsou jeho bratry.
2. ČTENÍ 1 Kor 2,1-5: Bratři, když jsem k vám přišel hlásat svědectví o Bohu, nepřišel jsem s nějakou zvláštní výřečností nebo moudrostí. Rozhodl jsem se totiž, že u vás nechci znát nic jiného než Ježíše Krista, a to ukřižovaného. Vystupoval jsem u vás se skleslou náladou, se strachem a obavami. A moje mluvení a kázání nezáleželo v přemlouvavých slovech moudrosti, ale v projevování Ducha a moci.To proto, aby se vaše víra zakládala na moci Boží, a ne na moudrosti lidské.
Komentář k evangeliu podle Matouše. (I) Mt 5,13-16:
Apoštolové jsou podle Matoušova evangelia Ježíšem vyzýváni, aby se stali nositeli zářícího světla, kterým budou obdařeni působením moci Boží. Zásluhy za jejich skutky milosrdenství budou připsány Bohu a oni sami se stanou viditelným světlem, znamením Boží přítomnosti, pro národy všech dob.
EVANGELIUM Mt 5,13-16: Ježíš řekl svým učedníkům: "Vy jste sůl země; jestliže však sůl ztratí chuť, čím bude osolena? K ničemu se už nehodí, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. Vy jste světlo světa. Nemůže se skrýt město položené na hoře. A když se svítilna rozsvítí, nestaví se pod nádobu, ale na podstavec, takže svítí všem v domě. Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích."
- 661- Skutky milosrdenství
je téma dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“ – Lekce 208 s odkazem na znění dnešního 1. čtení Iz 58,7-10 a Katechismus katolické církve (KKC 2447-2449).
Osnova:
a) skutky milosrdenství tělesného b) skutky milosrdenství duchovního c) Ježíš je přítomen v chudých a potřebných Úvod
Milosrdenstvím (lat. misericordia) rozumíme, podle Bible, projevy křesťanské lásky a soucitu k bližnímu, jimiž křesťan naplňuje Ježíšovo přikázání: „Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš nebeský Otec“ (Lk 6,36). Skutky milosrdenství jsou činy lásky, kterými podporujeme bližní v jeho tělesných a duchovních potřebách. Dělí se na tělesné a duchovní (2447). Skutky milosrdenství tělesného.
Skutky tělesného milosrdenství spočívají obzvláště v tom, že pomáháme sytit hladové, napojit žíznící, hostíme toho, kdo nemá střechu nad hlavou, odíváme toho, kdo nemá co na sebe, navštěvujeme nemocné a vězněné, pohřbíváme zesnulé (2447).
Skutky milosrdenství duchovního.
K duchovním skutkům milosrdenství patří poučovat neznalé, poradit nerozhodným, utěšovat zarmoucené, napomínat hříšníky, odpouštět urážky, snášet trpělivě obtížné osoby, modlit se k Bohu za živé i zemřelé (2447).
Ježíš je přítomen v chudých a potřebných.
Lidská bída ve svých rozmanitých formách, jako jsou hmotná chudoba, nespravedlivý útlak, tělesné a duševní choroby a konečně smrt, je průvodcem na naší pozemské pouti po prvotním hříchu. Právě proto bída člověka přitáhla soucit Krista Spasitele, který ji vzal na sebe, aby se s chudými a potřebnými ztotožnil (2448). Ježíš přijal za svou výzvu Boha Otce, hlásanou proroky Starého zákona: „Potřebný ze země nevymizí, proto ti přikazuji: Ve své zemi ochotně otvírej ruku svému utiskovanému a potřebnému bratru“ (Dt 15,11) a vybízí nás , abychom poznali, že Ježíš je přítomen v chudých, kteří jsou jeho bratry (2449).
Na závěr:
Jak neslyšet hlas Ježíše Krista: „Cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani pro mne jste neudělali“ (Mt 25,45).
|
Úvody a promluvy >