Prozřetelnost Boží a mravní zlo - hřích 20. neděle v mezidobí -14.8.2011

20. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 14.8.2011 – zelená


Liturgické texty

 

Komentář k 1. čtení z  knihy proroka Izaiáše. (I)   Iz  56,1.6-7:

Proroctví Izaiášovo předvídá, že spása  Božího lidu přijde brzy a přinese spravedlnost vůči Bohu, právo ve vztahu k zákonu a vyřešení nezdravých poměrů v našem svědomí. Hříchy každého z nás se budou domáhat  narovnání na vahách spravedlnosti. Vina žádá trest, smíření Boží spravedlnost. Ježíš toto vyrovnání přinesl na kříži působením Božího milosrdenství, určeného všem národům.

1. ČTENÍ Iz 56, 1. 6-7: Toto praví Hospodin: “Šetřte práva a jednejte podle spravedlnosti, neboť se již blíží má spása,  již se ukáže má spravedlnost. Cizince, kteří lnou k Hospodinu, kteří mu slouží a milují  jeho jméno, jsou jeho služebníky,  všechny, kteří zachovávají sobotu bez znesvěcení a lpí na mé smlouvě,  přivedu na svou svatou horu  a dám jim radost ve svém domě modlitby. Jejich oběti a žertvy  budou mi potěšením na oltáři;  neboť můj dům bude domem modlitby pro všechny národy."

 

Komentář ke 2. čtení z  listu Pavla Římanům.  (I)    Řím  11,13-15.29-32:

Věty dnešního úryvku z listu apoštola Pavla nám zjevují milosrdenství Boha vůči svému lidu. Všichni jsme hříšníky. Ale Bůh nám přesto jako projev své milosti dává věčný život. Získáváme ho prostřednictvím našeho Pána, Ježíše Krista. V Ježíšově utrpení byl totiž hřích už přemožen jeho láskou a milosrdenstvím.

2. ČTENÍ Řím 11, 13-15. 29-32: Bratři! Vám, ( bývalým ) pohanům, říkám: Já jako apoštol pohanů vykonávám svou službu s velikou pečlivostí. Chtěl bych tím vzbudit žárlivost u svých soukmenovců a aspoň některé z nich zachránit. To, že byli vyloučení, přineslo světu smíření            (s Bohem ). Co teprve bude znamenat, až budou znova přijati? To bude úplné vzkříšení z mrtvých!  Vždyť Boží dary a povolání jsou neodvolatelné. Vy jste se kdysi chovali k Bohu odmítavě, ale nyní se vám dostalo milosrdenství, protože židé odmítli přijmout víru. Stejně tak se oni chovají nyní odmítavě, protože vám se dostává milosrdenství, aby se ho potom dostalo také jim. Bůh totiž dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.  

 

Komentář k evangeliu podle  Matouše.  ( I)  Mt  15,21-28:

Pojem spása spojujeme se jménem Ježíš. On je spásou, on je Bohem poslaný zachránce a vysvoboditel z hříchu. V úryvku Matoušova  evangelia uslyšíme, jak Ježíš rozšiřuje spásu na pohany - příkladným jednáním s pohanskou ženou a uzdravením její dcery. Ježíš silnému projevu pravdivě pokorné víry nemůže odolat. Prosba o spásu, pramenící z milujícího srdce nemůže zůstat nevyslyšena.

EVANGELIUM Mt 15, 21-28: Ježíš odešel z Genezareta a odebral se do tyrského a sidónského kraje. A tu z toho kraje vyšla jedna kananejská žena a křičela: "Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův! Moje dcera je krutě posedlá." Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci k němu přistoupili a prosili ho: "Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí."  Odpověděl: "Jsem poslán jen k ztraceným ovcím domu izraelského." Ona mezitím přišla, klaněla se mu a prosila: "Pane, pomoz mi!" On jí však odpověděl: "Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psíkům.  Ona řekla: "Ovšem, Pane, jenže i psíci se živí kousky, které padají se stolu jejich pánů." Nato jí řekl Ježíš: "Ženo, jak veliká je tvá víra! Staň se ti, jak si přeješ." A od té chvíle byla její dcera zdravá.

 

 

- 758 –

Prozřetelnost Boží a mravní zlo - hřích

 

je téma dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 240  s odkazem na znění  2. čtení Řím 11,13-15.29-32 a  Katechismus katolické církve (KKC) 1846-1876.                                                             

 

Osnova :

a) milosrdenství a hřích

b) definice hříchu

c) rozmanitost hříchů

d) šíření hříchu

 

Úvod.

Boží prozřetelnost zahrnuje Boží absolutní všemohoucnost,  nevyzpytatelnou moudrost  a nekonečnou dobrotu. Zlo v Bohu nepřebývá,  Bůh není ani autorem hříchu. Jeho dozor má však vždy poslední slovo, a Jeho ovládající ruka je vždy nad vším děním a historií. Kdyby tomu tak nebylo vždy, všude a ve všem, potom by se Mu některé záležitosti vymykaly z rukou. Kdyby byl pád Adama výsostným vítězstvím Satana, potom by to znamenalo pro lidstvo definitivní konec. Bůh nemůže prohrát ani jednu jedinou bitvu.

Boží všemohoucnost je však výrazně omezena svobodou, kterou člověku dal a respektuje ji až po možnost lidské vzpoury. Mravní zlo je důsledkem pádu člověka, prvotního hříchu, jímž se člověk od Boha odvrátil.

Bůh není žádným způsobem, ani přímo ani nepřímo, příčinou zla. Osvěcuje však tajemství zla ve svém Synu, Ježíši Kristu, který zemřel a vstal z mrtvých, aby definitivně přemohl velké mravní zlo, jímž jsou hříchy lidí.

Lidská zkušenost ukazuje, že lidé konají mnoho zlých skutků, což tvrdí i Písmo svaté: Kdybychom řekli, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není  (1 Jan 1,8-9); Neboť není rozdílu. Všichni zajisté zhřešili a nemají slávy Boží (Řím 3,23); Dokazuje pak Bůh lásky své k nám; nebo když jsme ještě hříšníci byli, Kristus umřel za nás“ (Řím 5,8).

Milosrdenství a hřích.

 

Písmo nám zjevuje milosrdenství Boha vůči hříšníkům v Ježíši Kristu (Lk 15,1-2);  (1846). Hřích se domáhá  narovnání narušené stability na vahách spravedlnosti.  Vina žádá trest, smíření Boží spravedlnost. Ježíš toto vyrovnání přinesl na kříži působením Božího  milosrdenství. Bez Ježíše by hřích zapříčinil jediné - smrt. (Římanům 6,23) „Hřích dává svou odplatu – smrt; Bůh dává jako projev své milosti věčný život.  Získáváme ho prostřednictvím našeho Pána, Ježíše Krista.(Srov. 1847; 1848).

Definice hříchu.

Hřích je porušení Božího zákona. Tak to definuje Bible, 1. Jan 3,4: „Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona.“ ;  1. Jan 5,17: „Každá nepravost je hřích…“; Hřích je skutek, slovo nebo žádost proti věčnému Božímu zákonu (podle sv. Augustina - 1849).

- 759 –

 

Hřích je proviněním proti rozumu, pravdě a správnému svědomí (1849). Je urážkou Boha (1850).  V Ježíšově utrpení, v němž byl hřích přemožen Kristovým milosrdenstvím, ukáže hřích ve svrchované míře svou násilnost a mnohotvárnost (1851).

 

Rozmanitost hříchů

 

Písmo uvádí několik seznamů hříchů. Například Gal 5,19-21 (1852). Můžeme na hříchy pohlížet z různých hledisek (1853). Je vhodné je hodnotit podle jejich závažnosti. V tradici církve se prosadilo rozlišování mezi smrtelným, těžkým a všedním či lehkým hříchem (1854). Smrtelný hřích odvrací člověka od Boha, všední hřích Boha uráží a zraňuje. (1855; 1856; 1857; 1858; 1859; 1860; 1861; 1862;). Vědomý všední hřích, který zůstal bez lítosti, nás uzpůsobuje ke spáchání hříchu smrtelného. Člověk ho však může s Boží milostí napravit (1863). „Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nedojde odpuštění navěky, ale bude vinen věčným hříchem“ (Mk 3,29); (1864).

 

Šíření hříchu.

Hřích strhává ke hříchu. Z toho vyplývají zvrácené náklonnosti, které zatemňují svědomí a zkreslují hodnocení dobra a zla (1865). Hříchy plodí neřesti (1866). Tradice církve připomíná i hříchy až do nebe volající (1867). Hřích je osobní skutek. Kromě toho máme odpovědnost za hříchy, při nichž spolupracujeme         s jinými hříšníky (1868) a stáváme se tak jsme spoluviníky druhých (1869).

Na závěr.

Všichni jsme hříšníky. Abychom byli spaseni, musíme svěřit naši víru a důvěru do milosrdenství Krista. Řím 10,9-10.13: „Totiž, vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš. Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení. Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.“

Jestliže chceš přijmout Ježíše Krista za svého Spasitele, je tu modlitba, kterou se můžeš modlit. Pamatuj, že odříkáni této ani jiné modlitby tě nespasí. Jedině víra      v Krista Ježíše tě může zachránit od hříchu.

Tato modlitba je jednoduchý způsob, jak vyjádřit svou víru v Boha a poděkovat mu za darované odpuštění:

Bože, vím, že jsem zhřešil proti tobě a zasluhuji potrestání. Ale Ježíš Kristus vzal na sebe trest, který jsem si zasloužil já, abych já skrze víru získal odpuštění. Odvracím se od svého hříchu a vkládám svou důvěru v Tebe, že mně spasíš. Děkuji Ti za úžasnou milost a odpuštění.

Amen.“

Comments