Nutnost Apoštolát Laiku - Svátek svatého Štěpána 26.12.2009

SVÁTEK SVATÉHO ŠTĚPÁNA – sobota - 26.12.2009 – červená


Liturgické texty

 

 

Komentář k 1. čtení ze Skutků apoštolů  (V str.  304)   Sk  6,8-10; 7,54-60:

 

V dnešním svátku si připomínáme  sv. Štěpána  - prvomučedníka pro víru v Krista. Patřil k prvním sedmi vysvěceným jáhnům( řecky diakon – služebník), kteří v prvotní církvi byli pověřeni pomáhat apoštolům,  dnes  jejich následovníkům, vysvěceným pastýřům místních společenství. V průběhu historie církve se jejich působnost jako pomocníků kněží měnila a byla a dodnes je  na základě církevní reformy stále více doplňována laiky.

1. ČTENÍ  Sk 6, 8 - 10; 7, 54 – 60: Štěpán, plný milosti a síly, dělal mezi lidem veliké divy a znamení. Ale tu zasáhli někteří z tak zvané synagógy propuštěnců s lidmi             z Kyrény, Alexandrie, Kilíkie a Asie a začali se přít se Štěpánem. Nemohli však obstát před jeho moudrostí a Duchem, který z něho mluvil.Když to slyšeli, velmi se rozzuřili a skřípali zuby proti němu. On však plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici. A zvolal: "Vidím nebesa otevřená a Syna člověka, jak stojí po Boží pravici! " Oni se však dali do velkého křiku, zacpávali si uši a všichni se na něho zuřivě vrhli. Pak ho vyhnali ven za město a začali ho kamenovat. Svědkové si přitom složili svrchní šat k nohám jednoho mladého muže - jmenoval se Šavel. Tak Štěpána kamenovali. A on se modlil: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha!" Klesl pak na kolena a hlasitě zvolal: "Pane, nepřičítej jim tento hřích." A po těchto slovech skonal.

 

 

Komentář k evangeliu podle  Matouše.  ( V 305)  Mt  10, 17-22:

           

Umučení sv. Štěpána dokazuje, že i takoví  skvělí a oblíbení šiřitelé Božího slova  jako byl on, mohli být a jsou v některých oblastech světa od počátků formování církve dodnes vystaveni útlaku a často i nebezpečí smrti. Církev proto věnuje  stále větší pozornost i výchově laiků, vhodných  ke službě jako pomocníci vysvěcených duchovních a stanoví pravidla pro jejich výběr a uplatnění v liturgii a pastorační službě.

 

EVANGELIUM  Mt 10, 17 – 22: Ježíš řekl svým apoštolům: "Mějte se na pozoru před lidmi! Budou vás totiž vydávat soudům a bičovat v synagógách, budou vás vodit před vladaře a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim a také pohanům.Až vás vydají soudu, nedělejte si starosti, jak nebo co máte mluvit, protože v tu chvíli vám bude dáno, co máte mluvit.Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce. Bratr vydá na smrt bratra a otec syna, děti povstanou proti rodičům a způsobí jim smrt. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno. Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen."

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

- 431-

 

Nutnost apoštolátu laiků

 

je téma dnešní  katechetické homilie podle projektu „Učící se církev“ – Lekce 131  s odkazem na Katechismus katolické církve (KKC) 897-913.                

                                                                 

Osnova :

 

Autory projektu „Učící se církev“ dnes nebyla osnova vymezena. Učení  církve     o laicích,  s odkazy na uvedené paragrafy  Katechismu katolické církve   (KKC)  897 – 913 , bylo podrobně probráno k 5. neděli velikonoční  21.5. 2008  na  www. kostely. bk . cz / Učící se církev (úvody k textům) tématu  21 – „Účast laiků na Kristově kněžství“  podle  osnovy:                                                                             a) povolání laiků                                                                                                 b) jejich účast na Kristově kněžském, prorockém a královském úřadu                     ( Otevři hypertextový odkaz. )

Úvod.

Podle posynodního  apoštolského listu Jana Pavla II. 1990 „O povolání a poslání laiků v církvi a ve světě“ patří laici k Božímu lidu, který je v Matoušově evangeliu představován dělníky na vinici:

 

 „Neboť s královstvím nebeským je to tak, jako když jeden hospodář hned ráno vyšel najmout dělníky na svou vinici. Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici“ (Mt 20, 1–2)

 

Z vlastního povolání laiků vyplývá úkol hledat Boží království tím, že se zabývají  všedními záležitostmi a upravují je podle Boha. Žijí ve světě, to znamená ve všech světských povoláních a činnostech a v běžných podmínkách rodinného a společenského života. Tam je volá Bůh k tomu, aby plnili sobě vlastní úkoly v duchu evangelia a především, aby příkladem svého života, vírou, nadějí a láskou hlásali Krista druhým lidem. Jim tedy připadá úloha tak prozařovat a pořádat všechny věci, s kterými  jsou v těsném styku, aby sloužily ke chvále Stvořitele a Vykupitele. Jsou křtem a biřmováním pověření Duchem svatým k apoštolátu ( k účasti na Kristově kněžském úřadu). Proto mají povinnost a právo usilovat o to, aby lidé přijali božské poselství spásy. (898, 899, 900

 

Nutnost apoštolátu laiků

 

 „Nuže, mé děti, toto všechno oznamte mému lidu!” (Slova Matky Boží z La Salette).

 

Od počátku lidských dějin si Bůh volil osoby, které posílal, aby hlásaly jeho slovo, aby připomínaly jeho zákony, aby vyzývaly k obrácení ty, kteří sešli z cesty Božích přikázání. Ve starozákonní době  plnili tuto funkci proroci. Když se dovršila „plnost času”, poslal Bůh svoje Slovo - Ježíše, aby všem národům ohlásil radostnou zvěst - evangelium.

 

 

 

- 432 –

Již za svého pozemského života Ježíš vyvolil ze svých učedníků skupinu dvanácti, které nazval apoštoly. Po svém zmrtvýchvstání jim dal příkaz: „Jděte do celého světa a kažte  Evangelium všemu stvoření.”  (Mk 16,15) Tato hrstka lidí šla, aby všem přinesla radostnou zvěst o Kristu - Bohu, který trpěl a zemřel pro spásu člověka, který zmrtvýchvstal, aby lidem znovu otevřel brány nebe. Dvanáct lidí nebylo schopno hlásat nauku všem národům.  Proto již od počátku křesťanství plnili velkou roli v evangelizaci laici. Od počátku bylo jasné, že laici i duchovní mají stejnou zodpovědnost za misijní činnost. Mnozí laici považovali svou povinnost za čest a plnili dílo evangelizace podle svých možností. Svědčili nejen slovem, ale i příkladem života, který přitahoval jejich současníky k nové víře.     2. vatikánský koncil zdůraznil nutnost posílit apoštolát  laiků v současném světě.

 

Spolupráce laiků na pastorační službě.

 

Dokumenty učitelského úřadu církve, zvláště v období po 2. vatikánském koncilu potvrzují  identitu laiků  a různorodost úkolů z ní plynoucí.  Zaznamenávají potřebu účasti věřících bez kněžského svěcení na poslání církve,  hovoří o přímé spolupráci laiků na specifických úkolech pastýřů.                                           

 

Je-li to užitečné nebo nutné pro dobro církve, mohou pastýři svěřit laikům podle norem univerzálního práva určité úkoly, které jsou sice spojené s jejich pastýřským úřadem, ale nepředpokládají kněžské svěcení“.

 

Všichni věřící byli povzbuzeni k tomu, aby společnou prací na spáse světa budovali církev. Církev je si vědoma naléhavosti a důležitosti  apoštolské činnosti

laiků v současné i budoucí evangelizaci.Církev nemůže nepřihlížet k této činnosti,  protože ji potřebuje, aby naplnila vlastní evangelizační poslání.

 

Výzva k aktivní účasti všech věřících na poslání církve nezůstala bez odezvy. Svědčí o tom nový styl spolupráce kněží, řeholníků a laiků; aktivní účast na liturgii, na zvěstování Božího slova a na katechezi; mnohé služby a úkoly svěřované laikům a jimi vykonávané; rozkvět různých skupin, sdružení a duchovních hnutí, kterým se též věnují laici; a konečně rozsáhlá a významná účast žen na životě církve a na rozvoji současné společnosti. Spolupráce všech věřících probíhá za účelem přinášet lidem Kristovo poselství a jeho milost,  aby duch evangelia pronikal do řádu světských skutečností a zdokonaloval ho.

 

Na oblast spolupráce se odvolává 2.vatikánský koncil, když učí: „Konečně hierarchie svěřuje laikům úkoly, které jsou těsně spojeny s povinnostmi pastýřů, jako třeba při výkladu křesťanské nauky, při některých liturgických úkonech a     v duchovní správě.“ V mnohých místních církvích probíhá spolupráce laiků na pastorační službě kléru velmi pozitivně a s hojnými plody. Jsou přitom respektovány hranice vytyčené povahou svátostí, růzností charismat a církevních funkcí. Takoví věřící jsou pověřeni tím, aby přijímali konkrétní úkoly, a to důležité a delikátní. Jsou podporováni Pánovou milostí, jsou-li doprovázeni vysvěcenými služebníky, a dobře přijímáni komunitami,v jejichž prospěch pracují. Dočasné pověření v liturgických úkonech  nedává laikovi žádný zvláštní název. Není však dovoleno, aby laici byli označováni tituly „pastýř“,„kaplan“, „koordinátor“, „moderátor“ nebo jinými názvy, které by mohly jakkoli vést k záměně jejich úkolu s úkolem pastýře, kterým je jedině biskup a kněz.

 

- 433 –

V roce 1997 schválil Svatý otec dokument   Svatého stolce „Instrukce                 k některým otázkám ohledně možností laiků podílet se na službách vykonávaných kněžími“,  který podrobně stanoví teologické principy a praktické pokyny pro spolupráci kněží a laiků při pastoraci zejména ve službě slova, pro účast laiků na homilii, spolupráci s faráři na pastorační službě ve farnostech, v orgánech místní církve, pro slavení liturgie, nedělní bohoslužby bez přítomnosti kněze,  pro službu  mimořádného  přisluhovatele  svatého přijímání,  apoštolátu                u nemocných,  asistenci při uzavírání sňatku,  udělování křtu a vedení církevního pohřbu.   

 

Závěr:

 

Laici na základě svého spojení s Kristem, které získali svatým křtem, a upevněni dary Ducha svatého svátostí biřmování mají povinnost i právo apoštolátu. Všichni proto máme povinnost hlásat evangelium - jak slovem, tak příkladem. Co se týká apoštolátu, máme tedy široké pole působnosti. Je třeba začít v rodině, kde mají být manželé pro sebe navzájem i pro děti svědky víry. Právě rodiče, slovem i příkladem života, učí děti křesťanskému životu, to znamená  životu podle Božích přikázání. Takto vzájemně upevněni se musíme starat o rozšiřování svého  apoštolátu do zaměstnání, do škol, na společenská setkání. Církev pak systematicky vybírá a věnuje se výchově a výcviku laiků k  plnění úkolů v liturgii a v pastorci tak, aby se za určitých okolností dokázali kvalifikovaně podílet  i na službách vykonávaných duchovními.

 

Comments