Kristus - Král - Slavnost Ježíše Krista Krále -22.11.20009

SLAVNOST JEŽÍŠE KRISTA KRÁLE – neděle - 22.11.2009 – bílá



Komentář k 1. čtení z knihy proroka Daniela.  (IB.  str. 346)   Dan  7, 13-14:

 

Vidění proroka zapsané v knize Daniel obsahuje zjevení o tajemství dějin, do kterých  svými vstupy výrazně zasahuje Syn člověka. Podle Nového zákona v něm poznáváme Ježíše Krista, jemuž Bůh Otec svěřuje věčnou vládu a nepřemožitelné království, do něhož mohou vejít lidé všech národů. Jeho království a vláda budou tedy současně nebeské i pozemské. Kristovo království je i naším královstvím, neboť i my máme mít účast na Kristově královské důstojnosti.

 

1. ČTENÍ Dan 7, 13 – 14: Díval jsem se v nočním vidění, a hle - s nebeskými oblaky přicházel     ( někdo ) jako syn člověka, došel až k starci velikého věku, přivedli ho k němu. Byla mu dána moc, sláva a království, a sloužily mu všechny národy, kmeny i jazyky: jeho moc je věčná, a ta nepřestane, jeho království nebude zničeno.

 

 

Komentář ke 2. čtení z knihy Zjevení.  (IB.  str. 346)    Zj  1, 5-8:

Úryvek z úvodu knihy Zjevení apoštola Jana potvrzuje předcházející čtení z Danielova proroctví o královské moci Ježíše Krista.  V den jeho druhého příchodu ho tak budeme vnímat všichni, poněvadž všichni budeme  vzkříšeni.      I ti kdo jej odmítli, pochopí jakého zla se dopustili. Zato ti, kdo dnes přijímají Kristovu vládu nad svým životem, mají už nyní účast na jeho královské a kněžské důstojnosti.

 

2. ČTENÍ Zj 1, 5-8: Ježíš Kristus je svědek hodný víry, prvorozený z mrtvých a vládce nad pozemskými králi. Tomu, který nás miluje, který nás obmyl od našich hříchů svou krví a udělal      z nás královský národ a kněze Boha Otce, tomu bud' sláva a vláda na věčné věky! Amen.  Hle, přichází v oblacích! Každé oko ho uvidí, i ti, kdo ho probodli, a budou pro něj naříkat všechna pokolení na zemi. Ano, amen. Já jsem alfa i omega, praví Pán Bůh, který je, který byl a který přijde, Vševládný.

 

 

 

Komentář k evangeliu podle  Jana.  ( IB. str. 325)  Jan  18, 33b-37:

           

Ježíšova rozmluva s Pilátem má v Janově evangeliu zásadní význam. Celý rozhovor  je jednou velkou úvahou na téma královské důstojnosti. Střetává se zde přitom několik pohledů.  Pravdivé je vyjádření  samotného Ježíše. On je opravdu králem, jeho království však patří do jiné sféry. Není z tohoto světa. Do tohoto světa pouze sestoupil, aby sem vnesl své nadpřirozené království.

 

EVANGELIUM Jan 18, 33b-37: Pilát řekl Ježíšovi: "Ty jsi židovský král?" Ježíš odpověděl: "Říkáš to sám ze sebe, anebo ti to řekli o mně jiní?" Pilát odpověděl: "Copak jsem já žid? Tvůj národ, to je velekněží, mi tě vydali. Čeho ses dopustil?" Ježíš na to řekl: "Moje království není z tohoto světa. Kdyby moje království bylo z tohoto světa, moji služebníci by přece bojovali, abych nebyl vydán židům. Ne, moje království není odtud." Pilát se ho zeptal: "Ty jsi tedy přece král?" Ježíš odpověděl: "Ano, já jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas."

 

 

 

 

 

 

 

                                                      - 413-

Kristus - Král

 

je téma dnešní  katechetické homilie podle projektu „Učící se církev“ – Lekce 125  s odkazem na znění dnešního  prvního  čtení Dan 7, 13-14 a Katechismus katolické církve (KKC) 668-674.                

                                                                  

Osnova :

 

a) Kristus již vládne prostřednictvím Církve

 

b) …v očekávání konečného vítězství

 

c) čas čekání a bdělosti

 

Úvod.

 

Krédo - první slovo a název křesťanského  vyznání víry - obsahuje v souhrnné podobě základní články křesťanské víry. Podrobně  je  rozebírá Katechismus katolické církve v 1065 paragrafech na 275 stranách.  Dnešní téma se věnuje prvním sedmi paragrafům 7. článku, který vychází z úseku kréda „…odtud přijde soudit živé i mrtvé…“

 

Kristus již vládne prostřednictvím Církve.

 

Kristus umřel a vstal k životu, aby se stal Pánem nad mrtvými a živými (srv. Řím 14,9). Svým lidstvím se podílí na moci a vládě samotného Boha. Ježíš Kristus je Pán: má všechnu moc na nebi i na zemi. Je Pánem vesmíru i dějin (668). Jako Pán je Kristus také hlavou církve,která je jeho tělem. I po svém nanebevstoupení a oslavení zůstává nadále přítomen  tajemně na zemi  ve své církvi, která je zárodkem a počátkem  Kristova nebeského království (669). Tím vstoupil Boží plán spásy do své konečné fáze. Podle 2. vatikánského koncilu žijeme už totiž v poslední době, obnova světa je už neodvolatelně stanovena a reálným způsobem je v tomto věku předjímána. Kristovo království, jež církev hlásá, již projevuje svou přítomnost zázračnými znameními (670).

 

…v očekávání konečného vítězství.

 

Kristovo království je už přítomno v církvi, nicméně ještě není dovršeno slavným příchodem Krále na zem:

 

„A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko“   (Lk 21, 27-28)

 

 Proto se jako křesťané modlíme, zvláště při slavení eucharistie, a v toužebném očekávání konečného vítězství, abychom  urychlili Kristův návrat mu říkáme:

 

„Přijď, Pane Ježíši !“ (Zj 22, 17.20)  (671).

 

 

 

- 414 –

Čas čekání a bdělosti.

Kristus před svým nanebevstoupením prohlásil, že ještě nenadešla ta chvíle nastolení mesiášského království, které podle proroků mělo přinést všem lidem konečný řád spravedlnosti, lásky a pokoje. Nynější čas je  dosud stále ještě časem, poznamenaným vnějšími strastmi a zkouškami trpělivosti. Je to začátek bojů posledních dnů. Je to čas čekání a bdělosti (672). Kristův slavný příchod je již blízký a může nastat každým okamžikem. Na naši otázku: „Kdy přijdeš?“ Pán odpovídá:

 

 „Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve své moci; ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí a budete mi svědky…       (Sk 1,7-8)  (673).  

 

Příchod oslaveného Mesiáše je dočasně  pozastaven až do doby, kdy bude Ježíš Kristus jako Pán a Mesiáš uznán veškerým Božím lidem (674).

 

Závěr:

 

Kristus Pán již vládne prostřednictvím církve, ale nejsou mu ještě podrobeny všechny věci tohoto světa (680). V den soudu, na konci světa, přijde Kristus ve slávě, aby dovršil konečné vítězství dobra na zlem (681) a aby nastolil mesiášské království, které podle proroků přinese všem lidem konečný řád spravedlnosti, lásky a pokoje.
 
 
 
Slavnost Ježíše Krista Krále B – 22.11.2009
Kniha proroka Daniela 7, 13–14
Díval jsem se v nočním vidění, a hle – s nebeskými oblaky přicházel někdo jako syn člověka, došel až k starci velikého věku, přivedli ho k němu. Byla mu dána moc, sláva a království, a sloužily mu všechny národy, kmeny i jazyky: jeho moc je věčná, a ta nepřestane, jeho království nebude zničeno.
Kompendium Katechizmu Katolické církve, bod 133. Jak teď vládne Pán Ježíš?
Oslavený Kristus, Pán vesmíru a dějin, hlava své církve, zůstává tajemně na zemi, kde už je jeho království přítomno v církvi jako svém zárodku a počátku. Jednoho dne se Kristus vrátí ve slávě, čas jeho příchodu nám však není znám. Proto žijeme v bdělosti a prosíme: „Přijď, Pane.“ (Zj 22,20)
Kompendium Katechizmu Katolické církve, bod 134. Jak se uskuteční návrat Pána ve slávě?
Kristus přijde ve slávě po závěrečném kosmickém otřesu tohoto pomíjejícího světa a dovrší konečné vítězství Boha svým příchodem a posledním soudem. Boží království tak dosáhne plnosti.
Kompendium Katechizmu Katolické církve, bod 135. Jak bude Ježíš Kristus soudit živé i mrtvé?
Kristus bude soudit mocí, která mu náleží jako vykupiteli světa, jenž přišel pro spásu lidí. Tehdy budou odhalena tajemství srdcí i to, jak se každý choval vůči Bohu a bližnímu. Na základě svých skutků bude každý člověk buď obdařen plností života, nebo odsouzen navěky. Tak se uskuteční Kristova plnost (List Efezanům 4,13), v níž bude Bůh všechno ve všem (1. list Korinťanům 15,28).
Téma: Kristus – Král; Kristus vládne ve své církvi a prostřednictvím církve, v čase bdělosti očekáváme Ježíšovo vítězství na konci časů
Ježíšova vláda – jak vypadá? Jaká je podoba Kristova vládnutí? Jeho vláda souvisí s Pravdou: „Já jsem přišel, abych vydal svědectví Pravdě.“ (Janovo evangelium 18,33–37) Odkazem na pravdu odpovídá, když se ho Pilát ptá na království. Nemluví Ježíš tedy o místě své říše, ani o síle svých divizí, ani o kupní síle svých poddaných. Pokud se Pilát ptá na Ježíšovo království, v odpovědi mluví o Pravdě. Odkud je Pravda, o které Ježíš přichází svědčit? Ježíš totiž o Pravdě mluví jako o sobě, když říká apoštolům: „Já jsem cesta, pravda a život.“ (Janovo evangelium 14,6) Ježíš Pravdu teprve přinese, nebo on sám je Pravdou, když je cestou i životem?
Ve skutečnosti i ke hledání pravdy musíme přistupovat skrze bránu Ježíšova Těla. Pokud by šlo o poznání Boha, tam je to známé: od doby Vtělení, od okamžiku Kristova narození, je cesta k Bohu skrze Ježíše Krista. Ježíš nám byl dán. Hledat pravdu – a nalézt ji, lze opět skrze Ježíše Krista.
A jestli jsme zvědaví, jaká ta pravda je? Co by se dalo podle tohoto poznání pravdy napsat jako poučka? Co bychom se měli naučit, když jde o pravdu, ke které jdeme skrze Ježíše? Proč je tato Pravda největší a proč jí máme věřit?
Hlavní odpovědí je, že Kristus zvítězil. Porazil smrt a porazil zlo. Na konci času se zřetelně všem ukáže jako vítěz. Pravda vnitřně souvisí s Ježíšovou mocí, s jeho silou. Je třeba ‚znát Boží moc‘ (Markovo evangelium 12,24) – to je opět vyjádření pevné souvislosti Pravdy a Ježíšovy síly, jeho vítězství.
Můžeme tedy diskutovat, co tedy je pravda – tak jako se ptal Pilát. Odpovědí je klidně víc – podle toho jak se zrovna v tuto chvíli ptám. Bod, okolo kterého se všechny odpovědi budou točit, je tento: Na konci času Ježíš přijde soudit živé i mrtvé. Tak se modlíme pokaždé ve vyznání víry. Podle této základní souřadnice pak určím i další, co prohlásím za pravdivé. Nemůže být pravdivé nic, co nepočítá s Ježíšovým vítězstvím – vždyť vše, co je proti Bohu a proti Kristu bude zničeno, zničenou velikou silou. Silou vítězství Ježíšova zmrtvýchvstání. Nemůže být pravdivé to, co nepočítá s Ježíšovým vítězstvím. Nemůže být pravdivé to, co nesměřuje k Bohu. Nemůže být pravdivé to, co je jinak, než Láska.
Jaký by mohl být důvod, abych mohl říct, že pro můj život Ježíš nebude tím nejdůležitějším? Vždyť Ježíš vládne, na konci času přijde v síle, slávě a moci. Uvidím ho, nebudu se moci vyhnout. A pokud jde o okamžik mojí smrti, zde je pro mě sám Ježíš bránou doslova: bránou do života s Bohem. Můžu si myslet o svém životě něco zcela jiného, aby to byla pravda?
Co se v mém životě změní, když jako Pravdu přijmu Ježíše, Boha a člověka, zachránce? Pravda, o které vím z Ježíšových slov: „Já jsem cesta, pravda a život.“, má jednu krásnou vlastnost: je živá. Když ji přijmeme, budeme proměněni: „Přijměte pravdu a pravda vás osvobodí.“ To je náš úkol. Už teď, právě dnes, když otevřeme Ježíšovy dveře svého srdce, můžeme být proměněni a vysvobozeni.
Vysvobozeni od hříchu, vysvobozeni od strachu, vysvobozeni od nejrůznějších trápení. Protože se upevní naše spojení s Kristem. Zažijeme, že nejenom na konci časů – ale už teď jde Pravda o mém životě ruku v ruce se silou Ježíšova vítězství. Ježíš jediný mi říká pravdu o mém životě. O tom, kdo jsem. A o tom, kým mám být. Říká to tak, že vítězí nad každým zlem. V Ježíšově odpovědi na otázku „kdo jsem?“ je síla, se kterou mě promění – abych byl tím, kým mám doopravdy podle Božího plánu být.
Comments