Církev - 14. neděle v mezidobí - 4.7.2010

14. NEDĚLE V MEZIDOBÍ – 4.7.2010 - zelená

 

Komentář k 1. čtení knihy proroka Izaiáše. (IC)   Iz 66,10-14c:

 

Čtení z knihy proroka Izaiáše patří k velkým projevům radosti a útěchy z přítomnosti a díla Páně. Zaslíbení příchodu Mesiáše se vine celým  Izaiášovým  dílem jako červená nit. Je předpovědí slavné budoucnosti, kdy bude uskutečněn   Hospodinův plán,  jehož cílem je sjednocení Krista s Božím lidem ve věčné blaženosti.

 

1. ČTENÍ Iz 66,10-14c: Plesejte s Jeruzalémem, jásejte nad ním, všichni, kdo ho milujete, radujte se    s ním, radujte se, všichni, kdo nad ním naříkáte, abyste sáli do sytosti z prsu, který utěšuje, abyste srkali s rozkoší ze zdroje jeho slávy. Neboť tak praví Hospodin: "Hle, přivalím na něj blaho jako řeku, jako rozvodněný potok slávu národů. Jeho kojence ponesou na zádech a na klíně je budou laskat. Jako matka utěšuje svého syna, tak já vás potěším, v Jeruzalémě naleznete útěchu. Uvidíte to a vaše srdce se zaraduje, jak tráva vypučí vaše kosti. Hospodinova ruka se ukáže na jeho služebnících."


Komentář ke 2. čtení z  listu Pavla Galaťanům.  (IC)   Gal  6,14-18:

Apoštolu Pavlovi při psaní listu Galaťanům leželo na srdci, aby čtenáři pochopili, že Ježíš Kristus je jediným prostředníkem spásy, jistou cestou k ní a jejím rozhodujícím činitelem. Stát se novým stvořením v pevném spojení s Kristem je to jediné, co má opravdovou hodnotu, co se pak stane pramenem opravdové životní radosti.

 

2. ČTENÍ Gal 6,14-18: Bratři! Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem našeho Pána Ježíše Krista, kterým je pro mě ukřižován svět a já světu. Vždyť ani obřízka nic není, ani neobřezanost, ale nové stvoření. A na všechny, kdo se v jednání budou řídit touto zásadou, ať přijde pokoj a milosrdenství, totiž na (pravé) Boží Izraelity. A pro budoucnost ať mě už nikdo (s těmi věcmi) neobtěžuje! Vždyť já na svém těle nosím znamení, že náležím Ježíšovi. Milost našeho Pána Ježíše Krista ať je s vámi, bratři! Amen.

 

Komentář k evangeliu podle Lukáše.  ( IC)  Lk 10,1-12.17-20:

 

Nebeskému Otci záleží na každém člověku a Syn plní jeho vůli. Proto posílá své učedníky v  hojném počtu. Posílá je ke všem národům neboť on  podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu. A Bůh chce, aby skrze Ježíše dosáhli spásy všichni. Lukášovo evangelium  poskytuje záznam Ježíšova návodu jak  při  hlásání Božího království postupovat a potvrzuje radost z úspěšnosti působení těch, kteří tak činí. Buďme učedníky, spolupracovníky Ježíše Krista.

 

EVANGELIUM Lk 10,1-12.17-20: Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků) , poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim:  "Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: 'Pokoj tomuto domu!' Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: 'Přiblížilo se k vám Boží království!' Když přijdete do některého města, a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: 'I ten prach, který se nám ve vašem městě přichytil na nohou, vám tu střásáme. To si však pamatujte: Přiblížilo se Boží království!' Říkám vám: Sodomě bude v onen den lehčeji než takovému městu." Dvaasedmdesát (učedníků) se vrátilo a      s radostí řekli: "Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují ve tvém jménu!" Odpověděl jim: "Viděl jsem satana padnout jako blesk z nebe. Dal jsem vám moc šlapat na hady, štíry a (přemáhat) všechnu nepřítelovu sílu a vůbec nic vám nebude moci uškodit. Ale radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují duchové, spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebi."

 

 

- 540-

 

Církev - tajemství spojení lidí s Bohem   

 

je téma dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 167  s odkazem na znění evangelia Lk 10,1-12 a Katechismus katolické církve (KKC) 772-776.                                                              

 

Osnova :

 

a) v Církvi se uskutečňuje cíl Božího plánu

b) Církev – všeobecná svátost spásy a jednoty

 

Úvod.

Dnešní texty  navazují na témata letošní katechetické homilie 12. a 13. neděle v mezidobí: 163 - „Věřím v Církev“ ,  v níž jsme se podle dané osnovy a KKC  věnovali  základním pojmům, původu, založení a poslání církve  a 165-  „Svátosti-orgány mystického těla Kristova“ .

 

V Církvi se uskutečňuje cíl Božího plánu.

 

Bůh v církvi zjevuje a uskutečňuje  Boží plán,  jehož cílem je sjednocení Krista s Božím lidem.  “… že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu.“ (Ef 1,10).  Apoštol Pavel přirovnává spojení Syna Božího  s  církví k manželství, v němž je s Ním církev spojena jako se svým ženichem.  V jeho přirovnání tkví velké tajemství církve : „Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo. Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev. (Ef 5,31-32) (KKC 772).

Církev je společenství lidí spojených s Bohem svatou láskou, která „nikdy nepřestává“ (1 Kor 13,8) Je Kristovou nevěstou, kterou na cestě ke svatosti předchází pouze Panna Maria, Matka Boží  ( KKC 773).

 V listech apoštola Pavla najdeme pojetí církve jako Kristova těla“ (Řím 12,4-5; 1Kor 12,12- 13). Přirovnání církve ke Kristovu tělu osvětluje úzký vztah mezi církví a Kristem. I Ježíš mluví o těsném spojení mezi ním a těmi, kdo ho budou následovat: „Zůstaňte ve mně a já zůstanu ve vás… Já jsem vinný kmen a vy jste ratolesti“ (Jan 15,4-5). Ještě hlouběji je tato jednota zvýrazněna při eucharistii: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm“ (Jan 6,36). 

 

                                                

Další charakteristickým místem, kde existuje spojení církve s Bohem, je „chrám Ducha svatého“.  Po Ježíšově zmrtvýchvstání  se Duch svatý stal  jednotícím prvkem  věřících, kteří na apoštolském základě a s Kristem jako nárožním kamenem vytvářejí pro Něj  „duchovní příbytek Boží“ (srv. Ef 2,18-22). Boží Duch, který je počátkem každé spásonosné činnosti, sjednocuje prostřednictvím křtu, uzdravuje a posvěcuje svátostmi, posiluje v ctnostech a dává rozmanité dary (charizmata), které uschopňují k přijetí různých úkolů užitečných pro rozvoj církve – Kristova Těla.

 

 

- 541-

 

Církev – všeobecná svátost spásy a jednoty.

 

Největším tajemstvím Kristovy církve je samotný Kristus. A to i pro vysvětlení pojmu církve jako všeobecné svátosti církve. Kristus založil svou církev jako tajemně přítomné království Boží, viditelné na zemi.

 

 

Všechny spásné prostředky byly a jsou totiž Bohem dávány skrze Krista, jehož je církev Tělem. Církev je tedy Boží lid jdoucí k Otci  v Kristu a pod vedením a posvěcením Ducha svatého.  Sedm svátostí jsou znamení a nástroje, jimiž Duch svatý šíří  milost Krista. Církev tedy vlastní a sděluje  neviditelnou milost Boží. Proto je i sama nazývána „svátostí“ (Viz též téma 165 „Svátosti-orgány mystického těla Kristova“ ) ( KKC 774).

 

Církev katolická je svatá, poněvadž její hlavou je samotný Boží Syn. Je svátostí spásy  v Kristu,  je znamením vnitřního spojení s Bohem a jednoty celého lidstva (KKC 775).

 

Jako svátost je církev Kristovým nástrojem k vykoupení všech. V ní se Kristus zjevuje  a uskutečňuje tajemství Boží lásky vůči lidem. Zde působí, aby celé lidstvo  vytvořilo jeden Boží lid, srostlo v jedno Tělo Kristovo a bylo vybudováno v jeden chrám Ducha svatého (KKC 776).

         

Závěr

 

Církev je zároveň cesta i cíl Božího plánu. Je připravena Starou smlouvou, založena slovy a činy Ježíše Krista, uskutečněna jeho vykupitelským křížem a jeho vzkříšením se veřejně ukázala jako tajemství spásy vylitím Ducha svatého. Dokonale se uskuteční v nebeské slávě jako shromáždění všech vykoupených ze země. Církev je v tomto světě svátostí spásy, znamením a nástrojem společenství Boha a lidí.

 

 

Viz též Učící se církev (úvody k textům) www. kostely.bk

Vypracoval MUDr.Leopold Mann

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

- 542-

Comments