Bůh je láska - 6.neděle velikonoční - 17.května 2009

6. NEDĚLE  VELIKONOČNÍ - 17.5.2009 – bílá 

Komentář k 1. čtení ze Skutků apoštolů. (I B. str. 270)    Sk  10, 25-26. 34-35. 44-45:

Na  příběhu obrácení představitele římské okupační armády setníka Kornelia, popsaném ve Skutcích apoštolů, je možné poznat, že  Bůh může i v nitru pohana  probudit pomocí Ducha svatého úctu a lásku k Bohu, s projevy hluboké touhy svěřit se do Jeho péče. Kornelius  je typickým představitelem člověka, jenž – byť nevědomě – uvádí ve skutek dvojí přikázání lásky k Bohu a k bližnímu, které je poznávacím znakem Kristových učedníků.   

1. ČTENÍ Sk 10, 25-26. 34-35. 44-48: Když Petr přišel do Césareje, Kornélius mu šel vstříc a padl mu v hluboké úctě k nohám. Ale Petr ho zvedl se slovy: "Vstaň! Vždyť i já jsem jen člověk." Tu se Petr ujal slova a promluvil: "Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné." Když ještě Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kdo tu řeč poslouchali. A žasli věřící obrácení ze židovství, kteří přišli s Petrem, že i na pohany byl vylit dar Ducha svatého. Slyšeli totiž, jak mluví (cizími) jazyky a velebí Boha. Tehdy Petr řekl: "Může někdo odpírat křestní vodu těm, kteří jako my přijali Ducha svatého?" Pak rozkázal, aby je pokřtili ve jménu Ježíše Krista. Potom ho prosili, aby ( u nich ) zůstal ještě několik dní. 

Komentář ke 2. čtení z prvního listu apoštola Jana. (I B.  str. 271)  1 Jan   4, 7-10: 

Druhé čtení je úvodem k obsáhlé pasáži o lásce, která je vyvrcholením prvního listu apoštola Jana. Zdrojem lásky je sám Bůh.  Každý kdo z tohoto zdroje vyšel a kdo je s ním ve spojení, žije z lásky a lásku také šíří kolem sebe. Láska k Bohu a láska k bližnímu má společný základ. Kdo neprokazuje lásku svým bližním, nemůže tvrdit, že miluje Boha.  

2. ČTENÍ 1 Jan 4, 7-10: Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.  
 

Komentář k evangeliu podle Jana. ( I B. str. 271)  Jan 15, 9-17: 

Evangelium podle Jana navazuje na předcházející čtení o lásce. Objasňuje způsob jak se uplatňují láskyplné vztahy mezi Bohem a lidmi. Ježíš přišel na tento svět, aby nás naučil řeči lásky, abychom ji dokázali uvádět do svého života. Kdo zachovává Jeho přikázání, vyzývající ke vzájemné lásce, je vystaven nepřetržitému proudu Boží  lásky, která je do našeho nitra vlévána Duchem svatým a naplňuje nás radostí, klidem a mírem.  

EVANGELIUM Jan 15, 9-17: Ježíš řekl svým učedníkům: "Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila. To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.  Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám. Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. Potom vám Otec dá všechno, oč ho budete prosit ve jménu mém.  To vám přikazuji: Milujte se navzájem." 
 

- 298- 

Bůh je láska – Dobro samo  

je téma dnešní katechetické homilie podle projektu „Učící se církev“– Lekce 89.  s odkazem na znění 2. čtení 1.Jan 4,7-10 a na Katechismus katolické církve        (KKC) 218 – 221.              

                                                                 

Osnova :

Váš prohlížeč možná nepodporuje zobrazení této zprávy.

a) láska Boha k Izraeli

b) Boží láska je věčná

c) Bůh je láska

d) jsme stvořeni a povoláni, abychom se na této lásce podíleli 

Úvod: 

Bůh se  člověku zjevil a zjevuje v mnoha podobách. Je nejvýš milosrdný a věrný, plný slitování a milostivý, je pravda a láska. Tomu, že Bůh je láska věnuje katechismus církve k dnešnímu tématu čtyři paragrafy kapitoly „Věřím v Boha Otce“. 

Láska Boha k Izraeli. 

Skrze Písmo a proroky národ Izraele pochopil důvod, proč si ho Bůh vyvolil a zjevil se mu, aby mu patřil. Byla to Boží láska, kterou si Izrael ničím nezasloužil. Pouze z lásky ho Bůh nepřestal zachraňovat a odpouštět mu jeho nevěrnost a jeho hříchy (KKC 218).  Láska Boha k Izraeli je přirovnávána k lásce otce k vlastnímu synovi.  Je to mnohem mocnější láska, než jakou má matka k vlastním dětem. Dospěje dokonce až tak daleko, že daruje to nejcennější: 

„Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna“ (Jan 3,16) (KKC 219). 

Boží láska je věčná.

Bůh se rozhodl nás milovat. Miluje nás stále, bez přestání, bez ohledu na to, jak jsme dokonalí. Miluje nás dokonce i tehdy, když něco zkazíme. Boží lásku nezískáváme tedy vlastní snahou o dokonalost, ale proto, že Bůh je dokonalý. Boží láska je „věčná“ (KKC 220):

„I kdyby hory ustoupily a pahorky kolísaly, má láska od tebe neustoupí“(Iz 54,8).

„Věčnou láskou jsem tě miloval, proto jsem ti zachoval smilování (Jer 31,3).

Bůh je láska.

Papež Benedikt XVI.  ve svém poselství věřícím v encyklice  „Deus caritas est“ (Bůh je láska), datovaném 25. prosince 2005 na slavnost Narození Páně, pojednává o otázce křesťanské lásky. Encyklika přichází s poukazem na láskyplný vztah Boha k člověku v době, kdy se ve světě podněcuje k nenávisti a násilí ve jménu Božím. Papež připomíná, že láska k bližnímu patří k podstatě katolické církve stejně jako vysluhování svátostí a zvěstování evangelia.

                                                    - 299-

Jsme stvořeni a povoláni, abychom se na této lásce podíleli.

Dokument vychází ze slov 1. listu apoštola Jana:  

Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm (1 Jan 4,16) (KKC 221). 

Vzorem této lásky je podle encykliky život Ježíše Krista, který v sobě spojoval lásku k Bohu i bližnímu. Láska přitom není přikázáním, ale poznáním člověka, že je Bohem milován, a odpovědí na tento dar. Láska k bližnímu má v současné době řadu chvályhodných forem, píše Svatý otec. Mezi ty, které zvláště doporučuje katolíkům k následování, patří podpora charitativní činnosti církve.

První část dokumentu upřesňuje podstatu lásky mezi Bohem a člověkem. Nejradikálnější formou lásky je Ježíš Kristus, který je vtělenou láskou Boha. Svatý otec poukazuje na fyzickou lásku mezi mužem a ženou, která nemá být "ponížena na pouhý sexuální styk". Láska má směřovat ke spojení těla a ducha manželstvím, v němž muž a žena naplňují svůj "hluboký osud". V Bibli, a zejména v Novém zákoně, je koncept „lásky“ vykreslen mnohem hlouběji, tento posun je vyjádřen ve prospěch termínu „agapé“, který vyjadřuje obětující se lásku. 

Druhá část se týká konkrétních skutků lásky k bližnímu, která je zakořeněná       v lásce Boha. Skutky lásky se týkají jak každého křesťana, tak celého společenství církve, která ve své charitativní lásce musí odrážet lásku Trojice. Služba lásky je jedním ze základních úkolů církve. V encyklice papež uvádí, že přirozenost církve se vyjadřuje trojím úkolem: zvěstováním Božího slova, slavením svátostí a službou lásky. Jedná se o úkoly, které nemohou být odděleny jeden od druhého. 

Na závěr: 

Boží slovo nás ujišťuje o tom, že Bůh miluje každého z nás. Tedy že každého člověka přijímá a touží mu dát sám sebe, svůj život, touží po našem dobru a nabízí nám prostředky k jeho dosažení.  
 
Vrcholem svědectví o Boží lásce k nám je skutečnost, že Bůh se stal v Ježíši Kristu člověkem a za nás umřel. Smrtí a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista ale iniciativa Boží náklonnosti k nám nekončí. "Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán." (Řím 5,5) Touto láskou nás miluje Bůh a současně způsobuje, že my jsme uschopňováni milovat jeho a ostatní lidi. Je to nová schopnost milovat. Jsme zváni a uschopňováni k tomu, abychom odpověděli na Boží lásku a vstoupili s ním do skutečně důvěrného vztahu.
 

Viz též Učící se církev (úvody k textům) www. kostely.bk

Vypracoval MUDr.Leopold Mann 

- 300 -

Comments