Biskupský sbor a jeho hlava - 21.neděle v mezidobí - 21.8.2011

21. NEDĚLE V MEZIDOBÍ - 21.8.2011 – zelená


Liturgické texty

Komentář k 1. čtení z knihy proroka Izaiáše. (I)   Iz  22,19-23:

Čtení z knihy proroka Izaiáše o událostech z doby po osvobození Jeruzaléma sedm století před Kristem, nás může vybídnout k úvaze o tom, jak může Boží působení zaručit v zemi řád a pokrok. Vždyť koho uvede do úřadu sám Bůh, ten se stává opěrným bodem stability. Úryvek týkající se klíčů byl vybrán jako předobraz mnohem pozdějšího příběhu, v němž Ježíš pověřil apoštola Petra, aby se stal jeho nástupcem v čele  církve.

1. ČTENÍ Iz 22, 19-23: Toto praví Hospodin Šebnovi, správci královského paláce: "Vyženu tě z tvého místa, z tvého úřadu tě svrhnu. Pak povolám svého služebníka Eljakima, syna Chilkijáhova, obléknu mu tvou řízu, přepášu ho tvým pásem; tvou moc mu předám do ruky. Bude otcem obyvatelstvu Jeruzaléma a Judovu domu. Na jeho rameno položím klíč od Davidova domu, když otevře, nikdo nezavře, když zavře, nikdo neotevře. Zarazím ho jako hřeb na pevné místo, pro svůj rod zaslouží čestné křeslo."



Komentář ke 2. čtení z  listu Pavla Římanům.  (I)    Řím  11,33-36:

Apoštol Pavel ve svém zvažování  o tajemstvích Hospodinova jednání ve věcech víry a služby Bohu potvrzuje přesvědčení o moudrosti Pánova rozhodnutí ponechat všemu vyvoleného lidu Božímu čas, aby dospěl k poznání, že Ježíš Kristus je Syn Boží. V závěru svého dopisu Římanům se apoštol pokorně sklání před hloubkou prozřetelnosti, s kterou Bůh spravedlivě řídí veškeré lidské konání.

2. ČTENÍ Řím 11, 33-36: Ó, jak bezedná je Boží štědrost, moudrost i poznání! Jak neproniknutelná jsou jeho rozhodnutí a neprobádatelné způsoby jeho jednání! Neboť 'kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? Dal mu někdo dříve něco, aby se mu to muselo oplácet?' Vždyť od něho, skrze něho a pro něho je všecko. Jemu buď sláva navěky! Amen.

 
Komentář k evangeliu podle  Matouše.  ( I)  Mt  16,13-20:

Uznání Ježíšovy pravé totožnosti, že je Synem Božím, které vyslovil apoštol Petr, znamená vrcholný okamžik zkušenosti apoštolů a církve, která na nich byla založena. Kristovo společenství, nový a obecný Boží lid, má své základy na skále, na Petrovi - prvním biskupovi církve, na sboru apoštolů a jejich nástupců.

EVANGELIUM Mt 16, 13-20: Když Ježíš přišel do kraje u Césareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: "Za koho lidé pokládají Syna člověka?"  Odpověděli: "Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků."  Řekl jim: "A za koho mě pokládáte vy?"  Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha." Ježíš mu na to řekl: "Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec. A já ti říkám: Ty jsi Petr - Skála - a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království; co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi." Potom důtklivě přikázal učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš.

 

- 761 –

 

Biskupský sbor a jeho hlava

 

je téma dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 241  s odkazem na znění dnešního evangelia Mt 16,13-20 a  Katechismus katolické církve (KKC) 880-887                                                           

 

Osnova:

 

a) papež

b) sbor biskupů

c) jednotliví biskupové

 

Úvod.

Ježíš povolal dvanáct učedníků a ustanovil je jako stálou skupinu apoštolů, kterým dal do čela svatého Petra. Společně tvoří jeden apoštolský sbor. Právě tak jsou dodnes odpovídajícím způsobem mezi sebou spojení římský biskup, Petrův nástupce, a biskupové, nástupci apoštolů (2.vat. koncil); (880). Tento pastýřský úřad Petra i ostatních apoštolů tvoří jeden ze základů církve. V něm  pokračují biskupové pod papežovým prvenstvím (881). Je vhodné předem si zopakovat téma 156 – Církev je jedna a jednotná z 16.5.2010 – archiv kostely.bk,  resp.  Signály.

Papež.

 

Nástupce sv. Petra, římský biskup ze svého úřadu Kristova náměstka a pastýře celé církve má nad církví plnou, nejvyšší a všeobecnou pravomoc a je oprávněn ji vždycky svobodně uplatňovat (882).

Sbor biskupů.

Biskupský stav, který je nástupcem sboru apoštolů v učitelském úřadě a              v pastýřském vedení, v němž apoštolský sbor stále trvá, je spolu se svou hlavou, římským biskupem, a nikdy bez této hlavy, také nositelem nejvyšší a plné pravomoci nad celou církví. Tato pravomoc se však může vykonávat jedině se souhlasem římského biskupa (883). Biskupský sbor vykonává moc nad celou církví slavnostním způsobem na všeobecném církevním  sněmu. Všichni biskupové, kteří jsou členy biskupského sboru, mají právo všeobecného sněmu se účastnit (884). Rozmanitost složení sboru z mnoha jedinců, vybraných            z různých krajů světa podle způsobu a řádu, který stanoví římský biskup a jejich sdružení pod jeho hlavou, vyjadřuje všeobecnost a jednotu Božího lidu (885).

 

Jednotliví biskupové

Jednotliví biskupové vykonávají svou pastýřskou správu nad částí Božího lidu, která jim byla svěřena. V tom jim pomáhají kněží a jáhnové. Tím, že jsou členy biskupského sboru, podílí se každý z nich na péči o všechny díly všeobecné církve (886). Místní církevní celky, které jsou si blízké a mají stejnou kulturu, vytvářejí církevní provincie, patriarcháty, nebo oblasti. Biskupové těchto seskupení se shromažďují na synodech nebo biskupských konferencích, zaměřených k aktuálním tématům (887).

 

- 762 –

Závěr

Pán udělal z apoštola Petra viditelný základ své církve. Jemu svěřil klíče. Římský biskup, nástupce svatého Petra, je hlavou sboru biskupů, nejvyšším pastýřem a učitelem církve. Biskupové jsou nástupci apoštolů. Za pomoci svých spolupracovníků kněží a jáhnů mají povinnost učit ryzí víře a vést svou církev jako praví pastýři.

Comments