7. Neděle Velikonoční - 20.5.2012

7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ - 20.5.2012


Liturgické texty

Komentář k 1. čtení ze Skutků apoštolů. (I)   Sk 1,15-17. 20-26:

Jak nám potvrzuje čtení ze Skutků, apoštol Petr zaujímal v prvotní církvi a mezi dvanácti apoštoly vedoucí postavení, které mu určil Ježíš.  Má stát vpředu, ale zároveň působit jako bratr mezi bratry. Výstavba církve směřuje od Krista, od něhož pochází veškerá moc a autorita. On je původcem služby v církvi, která od těch dob obsahuje prvek stupňovité struktury – hierarchie a prvek kolegiality.

 

 ČTENÍ Sk 1, 15-17. 20-26: Petr se postavil před bratry - bylo tam shromážděno na sto dvacet lidí - a řekl: "Bratři, muselo se splnit to, co v Písmě předpověděl Duch svatý skrze Davida o Jidášovi, který se stal vůdcem těch, kdo zatkli Ježíše: Počítal se k nám a měl účast na této naší službě. Stojí totiž v knize Žalmů: 'Ať jeho dům zpustne, nikdo ať v něm nebydlí' a 'jeho úřad ať dostane jiný'. Je tedy nutné, aby některý z těch mužů, kteří s námi chodili po celou tu dobu, kdy Pán Ježíš mezi námi žil, od Janova křtu až do dne, kdy byl od nás vzat, aby se jeden z nich stal spolu s námi svědkem jeho zmrtvýchvstání."  Vybrali tedy dva: Josefa, kterému se říkalo Barsabáš příjmení měl Justus - a Matěje. A takto se modlili: "Pane, ty znáš srdce všech. Ukaž, kterého z těch dvou jsi vyvolil, aby přejal místo v této apoštolské službě, kterou Jidáš zrádně opustil, aby odešel na místo, kam patřil." Losovali tedy, a los padl na Matěje. Byl proto přibrán k jedenácti apoštolům.

Komentář ke 2. čtení z prvního listu apoštola Jana.  (I)    1 Jan  4,11-16:

Učedníci Ježíšovi, staví církev na těch, kteří upřímně vyznávají , že Ježíš je Boží Syn.  Duch svatý je vede k těsnému spojení s Bohem a k dokonalosti ve vzájemné lásce, přátelství a kolegialitě.  Ví to i apoštol Jan, který ve svém listě mluví dokonce o Božím přebývání v těch, kteří uvěřili.  Ví, že Ježíš je Láska, Pravda a Cesta. Ježíš nás neopustil. Zanechal nám zde Ducha Svatého a své věrné služebníky Církve, v jejímž čele stojí biskupský sbor a jeho hlava papež.

   

2. ČTENÍ 1 Jan 4, 11-16: Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat. Boha nikdo nikdy nespatřil. Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti. Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho Ducha. My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako spasitele světa. Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. My jsme poznali lásku, jakou má Bůh k nám, a uvěřili jsme v ni. Bůh je láska; kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.  

Komentář k evangeliu podle  Jana.  ( I)  Jan  17, 11b-19:

Podle Janova evangelia se Ježíš před návratem k Bohu vroucně modlí za ty, se kterými je v Boží lásce spojen v jedno.  Prosí za jednotu všech, které mu Otec dal, aby je vedl a chránil, a aby při odchodu do nebe pověřil i své následovníky úkolem vyučovat, posvěcovat a dále řídit  církev na cestě do věčného života.  

 

EVANGELIUM Jan 17, 11b-19: Ježíš pozdvihl oči k nebi a modlil se:  "Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno jako my. Dokud jsem byl s nimi, já jsem je zachovával ve tvém jménu, které jsi mi dal. Chránil jsem je, a nikdo z nich nezahynul kromě toho, který propadl záhubě, aby se naplnilo Písmo. Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím ještě ve světě, aby měli v sobě plnost mé radosti. Dal jsem jim tvé slovo. Svět k nim pojal nenávist, protože nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je ochránil od zlého. Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. Posvěť je pravdou; tvé slovo je pravda. Jako jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. A pro ně se zasvěcuji, aby i oni byli posvěceni v pravdě."

- 908 –

Hierarchické zřízení Církve

 

je téma dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 289  s odkazem na znění  1. čtení Sk 1,15-17. 20-26 a Katechismus katolické církve (KKC) 874-896.  YOUCAT 140.                                                         

 

Osnova:

a) církevní služba

b) biskupský sbor a jeho hlava, papež  (Viz příští téma 290 – Služba biskupa)

c) úkol vyučovat, posvěcovat, řídit       (Viz příští téma 290 – Služba biskupa)

 

Úvod.

Mnozí křesťané vnímají světská, vědecká a lidská učení jako zdravou výchozí pravdu. Křesťanství pak, byť jim to moc nejde dohromady, jako nějakou přídavnou - pomocnou pravdu, kterou je nutné Vědou poměřovat. Církev vedená biskupským sborem, jehož hlavou je papež, však pevně zůstává ve zdravém učení, které říká jasně: V Ježíši je pravda, on je Cesta. Pouze moudrost z Ducha, pravda a upřímná víra může lidi zachránit, aby  nepodlehli bludům.  Neboť moudrost vedoucí ke snadnému rozpoznávání lží, ta k nim přijde skrze pravou, fungující Církev Kristovu. Naší šancí je mít Pravdu v našich srdcích hluboce zapsanou. Musíme naslouchat pravdě a vedení Ducha, ten nás bude v Kristově pravdě upevňovat. Bůh nás nenechal v nevědomosti. Ježíš nás neopustil, vždyť nám zde zanechal Ducha Svatého a své věrné služebníky v Církvi.

 

Církevní služba.

 

YOUCAT otázka 140: Proč církev není demokratickou organizací?

 

Odpověď: Princip demokracie zní: Veškerá moc vychází z lidu. V církvi však všechna moc vychází z Krista. Proto má církev hierarchickou strukturu. Avšak Kristus jí zároveň propůjčil také soustavu kolegiální.

 

Hierarchie ( z řeckého hieros a arché = svatý počátek) je stupňovitá struktura církve směrem od Krista, od něhož pochází veškerá moc a autorita. On je původcem služby v církvi (874). Hierarchický prvek v církvi se zakládá na tom, že v ní jedná sám Kristus skrze zasvěcené nositele úřadu. Ti proto mohou konat nebo udělovat to, co by nemohli konat sami ze sebe, tedy na Ježíšově místě udělují svátosti a s jeho zplnomocněním vyučují (875).

 

Kolegiální prvek v církvi spočívá v tom, že Kristus svěřil ucelenou víru společenství dvanácti apoštolů, jejichž následovníci řídí církev za předsednictví Petrova úřadu (877). Oni se stali pravými „služebníky Krista“ ( Srov. Řím 1,1); (876). Posvátné povaze církevní služby je vlastní i to, že má osobní charakter. Každý je osobně povolán: „Ty mě následuj!“ (Jan 21,22), „Já tě křtím ve jménu Otce…“ (Srov. Mt 3,11); (878). Proto je svátostná služba v církvi zároveň službou kolegiální i osobní. To se potvrzuje i ve vztazích mezi biskupským sborem a papežem a v jejich péči o celou všeobecnou církev (879).  

 

- 909 –

Závěr

V církvi všechna moc vychází z Krista. On posílá své apoštoly a jejich nástupce, aby hlásali víru a zakládali jeho království. Církev má hierarchickou strukturu.    V čele církve stojí biskupský sbor, jehož hlavou je papež,jako nástupce sv. Petra.

Viz též Učící se církev (úvody k textům) www. kostely.bk

 

Vypracoval MUDr. Leopold Mann

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Comments