3.Neděle Postní - 11.3.2012

3. NEDĚLE POSTNÍ - 11.3.2012 – fialová

Liturgické texty
Komentář k 1. čtení z druhé knihy Mojžíšovy. (I)   Ex  20, 1-17:
Desatero, které Bůh vyhlašuje jako základ smlouvy se svým lidem, zapsané       v Písmu a vryté jako přirozený zákon do našich srdcí, je mimořádným krokem Božího zjevení. Mějme na mysli, že důsledkem přijetí nebo odmítnutí slov Desatera  může být pro někoho požehnáním, nebo prokletím, život nebo smrt.
1. ČTENÍ Ex 20, 1-17: Bůh vyhlásil všechna tato přikázání: "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiné bohy mimo mě. Neuděláš si modlu, totiž žádnou podobu toho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý. Stihám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají mé příkazy. Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval. Pamatuj na den sobotní, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci, ani ty, ani tvůj syn a tvá dcera, ani tvůj otrok a tvá otrokyně, ani tvůj dobytek, ani přistěhovalec, kterého jsi přijal k sobě. V šesti dnech totiž učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin dni sobotnímu požehnal a oddělil ho jako svatý. Cti svého otce i svou matku, abys dlouho žil na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. Nezabiješ. Nezcizoložíš. Nepokradeš. Nevydáš křivé svědectví proti svému bližnímu. Nebudeš dychtit po domu svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního, ani po jeho otroku, ani po jeho otrokyni, ani po jeho býku, ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu."

Komentář ke 2. čtení z prvního listu Pavla Korinťanům.  (I)    1 Kor  1, 22-25:
Vrcholem zjevení Božího zákona je příchod Ježíše Krista, který všechna starozákonní přikázání dovršuje jediným novým přikázání lásky.  Opravdovým zázrakem je Kristův kříž, který vysvobozuje lidstvo z otroctví zla a otevírá všem lidem cestu k věčné slávě. Pokud se v této postní době pokorně před ním skloníme, pak můžeme objevit nevýslovnou Boží lásku k nám, skrytou v Kristově velikonočním tajemství.
2. ČTENÍ 1 Kor 1, 22-25: Bratři! Židé si přejí zázraky, Řekové zase hledají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného. Židy to uráží a pohané to pokládají za hloupost. Ale pro ty, kdo jsou povoláni, ať jsou to židé nebo pohané, je Kristus Boží moc a Boží moudrost. Neboť "pošetilá" Boží věc je moudřejší než lidé a "slabá" Boží věc je silnější než lidé. 
Komentář k evangeliu podle  Jana.  ( I)  Jan  2, 13-25:
Ti, kteří podle Janova evangelia znesvětili Boží chrám, nepochopili, že k nim  Ježíš hovoří o stavbě chrámu nového jako o vlastním těle. Jeho chrámy jsou i svaté duše křesťanů rozptýlené po celém světě. V nich si Bůh vytváří svůj příbytek.  Udržujme ho v čistotě neposkvrněný hříchem, aby do něj mohl vejít samotný Ježíš jako do svatyně svého i našeho Otce a vepsat do srdce každého člověka své Desatero, vedoucí nás k jeho nekonečné lásce.
EVANGELIUM Jan 2, 13-25: Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se odebral vzhůru do Jeruzaléma. V chrámě zastihl prodavače býčků, ovcí a holubů i směnárníky, jak tam sedí. Tu si udělal z provazů důtky a vyhnal všechny z chrámu i s ovcemi a býčky, směnárníkům rozházel peníze a stoly jim zpřevracel a prodavačům holubů řekl: "Jděte s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!" Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: 'Horlivost pro tvůj dům mě stravuje.'Židé mu však namítli: "Jakým znamením nám dokážeš, že tohle smíš dělat?"  Ježíš jim odpověděl: "Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím." Tu židé řekli: "Tento chrám se stavěl šestačtyřicet let a ty že bys ho zase postavil ve třech dnech?" On však to řekl o chrámu svého těla. Teprve až byl vzkříšen z mrtvých, uvědomili si jeho učedníci, co tím chtěl říci, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš řekl. Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnoho jich uvěřilo v jeho jméno, když viděli znamení, která konal. Ježíš se jim však sám nesvěřoval, protože znal všechny a nepotřeboval, aby mu někdo něco o lidech vykládal. Sám totiž věděl, co je v člověku.
- 873 –

Desatero Božích přikázání

je téma dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“ – Lekce 278  s odkazem na znění 1.čtení Ex 20,1-17 a Katechismus katolické církve (KKC) 2052-2074.   

Problematika Desatera podle stejné osnovy byla probírána v tématu 169: „Platí Desatero i dnes?“ a byla naplněna  kázáním na liturgický text  15. neděle v mezidobí 11.7.2010.) Dnes se opírá o text 3. postní neděle, KKC a YOUCAT.  
                                                         
Osnova:
a) v Písmu svatém
b) v církevní tradici
c) jednota Desatera
d) Desatero a přirozený zákon, jeho závaznost

Úvod.
Postní doba je příhodná k tomu, abychom se ptali, jak by měl vypadat život správného křesťana. Jaké by se nám dostalo odpovědi?
YOUCAT otázka 348: „Mistře, co dobrého mám udělat, abych dosáhl věčného života“ (Mt 19,16)?
Ježíš odpovídá: „Chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání (Mt 19,17);(2052)
Jsou ale přikázání opravdu pro věřícího člověka závazná? Je to vše, co po nás Bůh žádá?
Být křesťanem znamená víc než žít podle přikázání, protože Ježíš každého křesťana zve: „Přijď a následuj mě!“ (Mt 19,21); (2053). Být křesťanem tedy znamená prožívat živý vztah ke Kristu. Křesťan se hluboce spojuje se svým Pánem a vydává se na cestu vedoucí do skutečného života. Ježíš převzal deset přikázání ze Starého zákona, aby je naplnil  a zjevil sílu Ducha, která  z nich vychází. Hlásal mnohem dokonaleji Boží spravedlnost, objasnil všechny požadavky přikázání (2054) a shrnul celé Desatero do dvou přikázání (2055).
Marek 12,28-31: " Které přikázání je první ze všech?" Ježíš odpověděl: "První je toto: `Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán; miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!´ Druhé pak je toto: `Miluj bližního svého jako sám sebe!´ Většího přikázání nad tato dvě není."
V Písmu svatém.
 
Desatero zjevil Bůh svému lidu na posvátné hoře. Zprávu o tom nám předává kniha Exodus a Deuteronomium (Ex 34,28; Dt 4,13; Dt 10,4; Ex 31,18)   (2056). Desatero chápeme v souvislosti s exodem -vyjitím vyvoleného lidu z Egyptského zajetí  (2057). Bůh v Desateru shrnuje a vyhlašuje Boží zákon (2058).  Stává se součástí smlouvy, kterou Bůh uzavírá se svým lidem a stanoví mu podmínky k životu. (Dt 30,16) ; (2059;  2060; 2061; 2062; 2063).


- 874 –
V církevní tradici.

Církevní tradice věrná Písmu a v souladu s Ježíšovým příkladem uznala  základní důležitost a význam Desatera (2064), zajímající  přední místo v církevní katechezi věřících. Křesťanská morálka se vykládala podle desatera Božích přikázání (2065)  v pořadí a číslování, které se v průběhu dějin poněkud měnilo (2066). Všechna však vyhlašují požadavky lásky  k Bohu a k bližnímu(2067). Církev učí, že přikázání  zavazují každého křesťana, aby je respektoval (2068).

YOUCAT otázka 349: Jak zní „desatero Božích přikázání“?
Odpověď: Text Desatera je uveden v Exodu 20,2-17 a druhá verze je  zapsána               v Deuteronomiu 5,6-21.

V církvi katolické je používána katechetická formulace:

1.  Já jsem Pán, tvůj Bůh: Nebudeš mít jiné bohy mimo mne.
2.  Nevezmeš jména Božího nadarmo
3.   Pomni, abys den sváteční světil
4.   Cti otce svého a matku svou.
5.   Nezabiješ.  6. Nesesmilníš.  7. Nepokradeš
8.   Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému.
9.   Nepožádáš manželky bližního svého.
10. Nepožádáš statku bližního svého.  

Jednota Desatera.
YOUCAT otázka 350: Proč Desatero tvoří organickou jednotu?
Odpověď: Deset přikázání tvoří organický a nedělitelný celek, protože každé přikázání odkazuje na další přikázání a na celé Desatero. Nelze si vybírat pouze některá. Ten, kdo se proviní proti jednomu z nich, prohřeší se proti celému Zákonu. (2069). 
Desatero a přirozený zákon, jeho závaznost.
Desatero je vyjádřením přirozeného zákona od počátku Bohem vrytého do svědomí lidí (2070). Poznáváme je prostřednictvím Božího zjevení (2071).Vyjadřují základní povinnosti člověka k Bohu a  k bližním ( 2072; 2073).  Kdo se jimi řídí, přichází  k němu sám Spasitel a stává se  v něm živým vzorem pro jeho život (2074).

Závěr.
Biblické Desatero vepsané do našich srdcí tvoří ústřední souhrn základních pravidel lidského chování. Postní doba je zvlášť vhodná k tomu, abychom se na naše jednání podle desatera přikázání a evangelia zaměřili, zpytovali svědomí, ze svých hříchů se ve svátosti smíření vyznali a svých hříchů pokorně litovali.

Comments