20. NEDĚLE V MEZIDOBÍ – 19.8.2012
Liturgické texty Komentář k 1. čtení z knihy Přísloví. (IB. str. 315) Př 9,1-6:
Úryvek z 9. kapitoly knihy Přísloví nás seznamuje s postavou Moudrosti, v níž se tajemně skrývá sám Bůh. To On zve jejími slovy všechny, kdo se stali členy Boží rodiny a Božími spolustolovníky, aby žili ve společenství s ním a učili se od něj pravé dobrotě a prozíravosti. Tyto ctnosti dávají člověku pokoj a radost. Bůh nabádá svůj lid, aby svoje uspokojení ze života projevil ve společenství bližních a své díky a úctu k němu doprovázel též hudbou a zpěvem. Vždyť zpěv vytváří pouto jednoty a podporuje vyznání jediné víry.
1.ČTENÍ Př 9, 1-6: Moudrost si zbudovala palác, opřela jej o sedm sloupů. Pobila dobytek, smísila víno, připravila také svůj stůl. Poslala své služebnice volat z vyvýšenin města: Kdo je nezkušený, ať sem přijde, kdo je bez rozvahy, toho chci učit. Pojďte, můj pokrm jezte, víno, mnou nalité, pijte! Nechte dětinství, a budete žít, po cestě poznání choďte!
Komentář
ke 2. čtení z listu Pavla Efesanům.
(IB. str. 316) Ef 5,
15-20: Každý křesťan je posilován Duchem svatým, a proto je schopen v sobě vnímat přítomnost Boha a uskutečňovat Jeho vůli. Ve čtení z Pavlova listu, nás apoštol vyzývá, abychom se místo přijímání světských požitků nechávali opojit Duchem Božím. Radí nám používat při vzájemné komunikaci ve společenství hudbu a zpěv. Zejména při bohoslužbě doprovází hudba a zpěv modlitbu tak, aby byla krásnější a niternější, aby se hlouběji dotýkala srdcí všech přítomných a aby je vedla k radosti z konečného setkání s Bohem.
2. ČTENÍ Ef 5,15-20: Dávejte dobrý pozor, bratři, jak se máte chovat, ne jako nemoudří, ale jako moudří; dobře využívejte času, protože žijeme ve zlých dobách. Nechovejte se tedy nerozumně, ale mějte na mysli, co je vůle Páně. Neopíjejte se vínem, vede to jen k výstřednostem, ale dejte se naplnit Duchem. Když mezi sebou mluvíte, užívejte slov ze žalmů, chvalozpěvů a duchovních písní; ze srdce zpívejte a hrajte Pánu. Děkujte stále Bohu Otci za všechno ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.
Komentář k evangeliu podle Jana. ( IB. str. 316) Jan 6, 51-58: Dnešní Janovo evangelium nám přibližuje Ježíšovu řeč o chlebu života. Ježíš v ní připojuje výčet mimořádných plodů, které obdrží účastníci eucharistické hostiny. Skrze tělo Božího Syna, které se stalo chlebem, k nám přichází věčný, božský život, život pravého štěstí. Co většího bychom si mohli přát? Co je cennější než věčný život? Radujme se tedy. Ze srdce zpívejme a hrajme Pánu a děkujme mu za tyto dary.
EVANGELIUM Jan 6, 51-58: Ježíš řekl zástupům: "Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. Chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa." Židé se mezi sebou přeli a říkali: "Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?" Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný, a já ho vzkřísím v poslední den.Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli naši otcové, a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky."
- 970 – Zpěv v liturgii
je téma dnešní liturgické homilie projekt ČBK „Učící se církev“ – Lekce 308. YOUCAT 183.
Osnova: a) úloha zpěvu v liturgii: přispívání k jednotě shromáždění b) ordinarium c) responsoriální žalm d) lidový zpěv Úvod. Hledání významu zpěvu a hudby v křesťanské bohoslužbě má přímý vztah k chápání našeho vztahu k Bohu. Proto jak vědecké diskuze, tak rozhovory věřících o liturgické hudbě v sobě skrývají otázky, dotýkající se společenského i osobního náboženského života. Sv. Augustin řekl, že hudbou a zpěvem „...srdce vyjadřuje to, co nemůže říci slovy.“ Tak i záležitost smyslu zpěvu a hudby v liturgii nás odkazuje ke zkoumání, jestli zpěv a hudba vyjadřují to, co prožívají věřící v srdci.
Úloha zpěvu v liturgii: přispívání k jednotě shromáždění.
YOUCAT otázka 183 Proč se při bohoslužbách užívá hudby? Je hudba vůbec vhodná pro liturgii? Odpověď: Tam, kde k Boží chvále nestačí slova, přichází nám na pomoc hudba.
Obracíme-li se na Boha, vždycky nám zbývá cosi nevýslovného a nevysloveného. Zde může nastoupit hudba. V jásotu se z řeči stává zpěv. Hudba při bohoslužbě má vést modlitbu tak, aby byla krásnější a niternější, aby se hlouběji dotýkala srdcí všech přítomných a aby je pozvedala k Bohu.
Pro liturgii, a samozřejmě také pro liturgickou hudbu, je velmi důležitý 2. vatikánský koncil, který výrazně zasáhl do liturgie. Koncil se zabývá i liturgickou hudbou, kde poukazuje na její funkci: „Liturgický úkon nabývá zvlášť vznešeného rázu, když se bohoslužba koná slavnostně se zpěvem, je přítomná asistence a lid má aktivní účast.“ Konstituce klade velkou důležitost účasti lidu při zpěvu, neboť přispívá k jeho jednotě. Bohoslužebný zpěv vázaný na slova liturgie tvoří nezbytnou nebo integrující součást liturgie. Církev zde pokračuje v tradici Staré smlouvy, kterou rozvíjí skládáním a zpěvem inspirovaných žalmů.
„Kdo zpívá, dvakrát se modlí“ (Sv. Augustin). Laickou liturgickou službu vykonává při bohoslužebné liturgii sbor zpěváků (chór či schóla), kteří pečují o správné provádění různých druhů zpěvu textů a podporují činnou účast věřících na společném zpěvu. Jejích úkolem je zpívat proprium a ordinárium, pokud možno za účasti lidu, i při použití náročnějších skladeb a forem jako jsou ordinarium, proprium, responsoriální žalm: - 971 – Ordinarium.
Mešní ordinárium (zpívaný doprovod mše) má šest částí, které se většinou píší latinsky. Tvoří jej tzv. "neměnný zpěv" (zpěv se nemění, je pořád stejný):
Proprium.Na rozdíl od ordinaria jsou zpěvy proměnlivé. Mění se podle jednotlivých období církevního roku - církevních svátků a příležitostí. Zpěvy jsou hudebně složitější – zpívá je obvykle školený sbor. Jsou zde 4 části:
Responsoriální žalm.
Aby bylo možné slyšené Boží slovo nechat doznít a lépe přijmout, následuje po prvním čtení zpěv žalmu, jakési rozjímání nad přečteným textem. Protože žalmy jsou svou povahou duchovní písně, měl by se žalm zpívat - odpovídá to mnohem více jeho povaze, než pouhé přečtení. Pouhé čtení je tedy jen skutečně nouzovým řešením. Nejvhodnějším způsobem zpěvu je, když zpěvák zpívá jednotlivé sloky a lidé odpovídají refrénem. Je ale také možné, aby zpěvák zpíval celý žalm bez odpovědi, nebo aby všichni zpívali všechno.
Lidový zpěv. Sacrosanctum concilium říká: „Lidový náboženský zpěv je třeba promyšleně podporovat. Jde o to, aby při soukromých a veřejných pobožnostech i přímo při liturgických úkonech mohly ... znít hlasy věřících“. Takový zpěv se ukazuje zvláště vhodným k účasti věřících nejen na pobožnostech „podle směrnic a předpisů“, nýbrž i v liturgii samé. Vždyť lidový zpěv tvoří „pouto jednoty a radostný výraz modlícího se společenství, podporuje vyznávání jediné víry a dává velkým liturgickým shromážděním nesrovnatelnou a usebranou slavnostnost“. Závěr. Zpěv a hudba jsou úzce spojeny s liturgickým děním. Měřítka jejich správného užívání jsou: krása vyjádření modlitby, jednomyslná účast shromáždění a posvátný ráz slavení. Vypracoval MUDr. Leopold Mann - 972 – |
Úvody a promluvy >