17. Neděle v mezidobí - 29.7.2012

17. NEDĚLE V MEZIDOBÍ – 29.7.2012


Liturgické texty

Komentář k 1. čtení z druhé  knihy Královské.  (IB)    2 Král  4, 42-44:

 

Příběh z 2. knihy  královské o zázračném rozmnožení chleba je předobrazem zázraku, který, jak uslyšíme v evangeliu, mnohem později učinil Ježíš se svými učedníky v Galilei. Oba zázraky  byly vykonány pro dobro těch, kteří naslouchali slovům o věčné pravdě Boží a konali podle Hospodinova slova.

 

1. ČTENÍ 2 Král 4, 42-44: Nějaký člověk přišel z Bál Šališa a přinesl v chlebníku Božímu muž         i  (Elizeovi) chléb z prvotin, dvacet ječných chlebů a jídlo z rozdrcených čerstvých zrn. Elizeus řekl (svému služebníku): "Dej to lidem, ať se najedí!" Služebník mu odpověděl: "jak mám tohle dát stovce lidí?" Elizeus řekl: "Dej to lidem, ať se najedí, neboť tak praví Hospodin: Budou jíst, a ještě zbude." Dal jim to tedy, najedli se, a ještě zbylo podle Hospodinova slova.

Komentář ke 2. čtení z listu Pavla Efesanům.  (IB)    Ef  4, 1-6:

Z úryvku listu apoštola Pavla vyslechneme  povzbuzující doporučení pro náš konkrétní život. Vztahuje se na všechny, kteří uvěřili v  Boha, jenž je nejvyšší Láska, Dobro a Pravda. Jeho Duch  námi proniká a připravuje nás na věčný život, v němž budeme mít plnou účast na jeho blaženosti.

 

 

2. ČTENÍ Ef 4, 1-6 : Bratři! Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali: buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje.  Jen jedno je ( ono tajemné ) tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. Jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.  

 

Komentář k evangeliu podle  Jana. ( IB)   Jan  6, 1-15:

           

V příběhu, zaznamenaném v Janově evangeliu, o zázračném nasycení hladových zástupů, se Ježíš představuje jako dárce pravého chleba a on sám jako „chléb života“. Dnes žijeme ve světě přesycených zbohatlíků, u nichž pozorujeme ztrátu hodnot, smyslu a směřování života. Ti ovšem cestu k Bohu do věčné blaženosti, spočívající v poznávání věčné Pravdy,v milování věčné Lásky, v údivu nad věčnou Krásou, kterou jim přichystal Bůh ve své nekonečné Dobrotivosti, nenaleznou.

 

EVANGELIUM  Jan 6, 1-15 : Ježíš odešel na druhou stranu moře Galilejského neboli Tiberiadského. Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která konal na nemocných. Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. Bylo krátce před židovskými velikonočními svátky. Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, jak k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: "Kde nakoupíme chleba, aby se ti lidé najedli?" To však řekl, aby ho zkoušel, protože sám dobře věděl, co chce udělat.  Filip mu odpověděl: "Za dvě stě denárů chleba jim nestačí, aby se na každého aspoň něco dostalo." Jeden z jeho učedníků - Ondřej, bratr Šimona Petra mu řekl: "Je tu jeden chlapec, ten má pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale co to je pro tolik lidí?" Ježíš řekl: "Postarejte se, ať se lidé posadí!" Bylo pak na tom místě mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc.  Potom Ježíš vzal chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. Když se najedli, řekl učedníkům: "Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!" Sebrali je tedy, a bylo to plných dvanáct košů kousků, které po jídle zbyly z pěti ječných chlebů. Když lidé viděli znamení, které udělal, říkali: "To je jisté ten Prorok, který má přijít na svět!" Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho prohlásili za krále. Proto se zase odebral na horu, úplně sám.

 

 

- 954 –

Bůh je nejvyšší pravda, dobro a krása

 

je téma dnešní teologické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 303  s odkazem na znění  2. čtení Ef 4,1-6.  YOUCAT 32; 33; 461; 285.                                                         

 

Osnova:

a) protože je nejdokonalejší bytost, je: nejvyšší, ničím neomezená pravda. Každá pravda je jejím odleskem. Dobro samotné, láska sama, nad níž není vyšší. Každé dobro je jeho paprskem. Krása, naprostý soulad. Každá krása je jejím stínem.

 

b) Věčná blaženost bude spočívat právě v poznávání věčné Pravdy, v milování věčné Lásky, v údivu nad věčnou Krásou.

Úvod.

Kdo chce zkoumat Boží vlastnosti, musí pokorně doznat svou neschopnost dosáhnout všech Božích tajemství, do kterých se Bůh zahaluje. Znovu a znovu si bude muset uvědomovat, že „Bůh přebývá v nepřístupném světle“ (1 Tim 6,16 ).  Bude-li Ho však s upřímnou účinností hledat, může se k Němu alespoň trochu přiblížit. Stejně mu však v závěru zbude jen jedno: padnout na kolena před Jeho Božím majestátem a klanět se.  Boha  je totiž nutno chápat  jako bytost, která je  ve všech směrech absolutním  bytím v dokonalém a nejvyšším uskutečnění, bez možnosti být ještě něco víc než to, co je.  

 

Protože je nejdokonalejší bytost: …

 

Bůh je principem Pravdy. Je Pravdou samou, a řekněme jedinou skutečnou pravdou, Pravdou s velkým„P". Všechno pravdivé, pochází výhradně od Boha, je odleskem jeho absolutní Pravdy a je s Bohem v souladu. Pravda a vše, co na základě pravdy je myšleno, konáno a uvedeno v projev, je vždy přetrvávající a součástí věčnosti.

YOUCAT otázka 32: Co znamená, že Bůh je pravda?

Odpověď: „Bůh je světlo, a tma v něm vůbec není“ (1 Jan 1,5). Jeho slovo je pravda a jeho zákon je pravda (srov. Žl 119, 142). Ježíš se zaručuje vlastní osobou za Boží pravdu, když před Pilátem vyznává: „Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě“ ( Jan 18,37). To, že Bůh je pravda, víme na základě Ježíšovy absolutní věrohodnosti. On je „cesta, pravda a život“ (Jan 14,6).

Stejně je tomu i s láskou. Bůh je Láska sama a Dobro samotné, nad níž není vyšší.  Jen láska Ho pohnula, aby sestoupil s nebe, podrobil se zákonům naší ubohé přirozenosti a pro svou nekonečnou lásku k hříšníkům zde i zemřel.

YOUCAT otázka 33: Co znamená, že Bůh je láska?

Odpověď: Je-li Bůh Láska, pak neexistuje nic stvořeného, co by nebylo udržováno a neseno jeho nekonečnou dobrotou. Bůh nejenom prohlašuje, že je Láska, on to i dokazuje: „Nikdo nemá větší Lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život“ ( Jan 15,13). To, že slova o Boží Lásce nejsou prázdná, dokazuje Ježíš na kříži, když dává život za své přátele.

- 955 –

Do výčtu Božích vlastností můžeme zahrnout i Boží Krásu. Žádný biblický odkaz sice nepotvrzuje to, že Bůh je krásný.  Přesto však již od prvních staletí mluví církevní otcové o Bohu jako o „absolutním Krásnu“. (Viz článek  „Krása a Bůh“    P. Ettienne Veto, který zaznamenalo arcibiskupství pražské).

YOUCAT otázka 461: Jaký je vztah mezi krásou a pravdou?                   

Odpověď: Pravda je krásná sama od sebe. Zahrnuje v sobě jas duchovní krásy. Kromě slova existuje mnoho způsobů vyjádření pravdy, zvláště v uměleckých dílech. Bůh je zdrojem krásy a pravdy, proto je umění, které se věnuje kráse a pravdě, cestou k Bohu.                                          

 

Věčná blaženost bude spočívat právě v poznávání věčné Pravdy, v milování věčné Lásky, v údivu nad věčnou Krásou.

 

YOUCAT otázka 285: Co je věčná blaženost?                                             

 

Odpověď: Je to patření na Boha ve věčném životě, v němž budeme mít plnou účast na jeho blaženosti.

 

Blažeností věčnou je bezprostřední poznání a setkání s Bohem tváří v tvář a s tím související přirozené poznání všech stvořených dober Bohem.

 

Na závěr

Nádherné Boží stvoření, které nás obklopuje a uvádí nás do úžasu svojí dokonalostí, je jen pomíjivý odlesk blaženosti nebeské slávy, neboť „ani ucho neslyšelo, ani oko nevidělo, co Bůh připravil těm, kteří ho milují.“ (1 Kor 2,9) Teprve v patření na Boha je zahrnuta i největší láska, pravda, štěstí a krása.

 

Viz též Učící se církev (úvody k textům) www. kostely.bk

Vypracoval MUDr. Leopold Mann

Comments