16. Neděle v mezidobí - 22.7.2012

16. NEDĚLE V MEZIDOBÍ – 22.7.2012


Liturgické texty

Komentář k 1. čtení z knihy proroka Jeremiáše.  (I)    Jer  23, 1-6:

 

Prorok Jeremiáš, jak uslyšíme z prvního čtení, marně varuje vládce Judska před pádem chrámu a zánikem země, přestože se ze všech sil snaží těmto tragédiím zabránit. Panovníci, jimž prorok tlumočí Hospodinovu nespokojenost s jejich vládou, místo aby svěřený lid učili  žít podle Božích přikázání, vedou jej do záhuby.  Sám Hospodin se proto ujme vedení svého lidu. Z Davidova rodu přijde nový Král, který zajistí  národu pokojně žít ve smysluplném  rytmu střídání práce a odpočinku, který lidu Hospodin už při Stvoření zaručil.

 

1. ČTENÍ Jer 23, 1-6: "Běda pastýřům, kteří ničí a rozptylují stádo, které pasu" - praví Hospodin.  Proto praví Hospodin, Bůh Izraele, o pastýřích, kteří pasou můj lid: "Vy jste rozptýlili mé stádo a rozehnali jste ho, nestarali jste se o ně; proto já se postarám o vás pro špatnost vašich skutků" - praví Hospodin. "Já sám shromáždím zbytky svého stáda ze všech zemí, kam jsem ho vyhnal, a přivedu je nazpět na jejich luhy, porostou a rozmnoží se. Vzbudím nad nimi pastýře, kteří je budou pást, nebudou se již bát ani strachovat, už se neztratí" - praví Hospodin.  "Hle, blíží se dni - praví Hospodin kdy vzbudím Davidovi zákonitý výhonek, krále, který bude panovat moudře a konat právo a spravedlnost na zemi. Za jeho dnů dojde Juda spásy a Izrael bude bydlet v bezpečí. To je jméno, kterým ho budou nazývat: 'Hospodin je naše spravedlnost'."

Komentář ke 2. čtení z listu Pavla Efesanům.  (IB )    Ef  2, 13-18:

Apoštol Pavel představil křesťanům obráceným z pohanství plán spásy, který Bůh svému lidu připravil. Ježíš svým vtělením, umučením a oslavením usmířil celé lidstvo s Otcem. Stane se součástí jediného Božího lidu, církve Kristovy, jejíž hlavou je On sám. Pod ochranou Jeho kříže  procítí lid dny milosti odpočinku i pracovního klidu v přípravách na vstup do nebeského království.

2. ČTENÍ Ef 2, 13-18: Bratři!   Protože jste nyní spojeni s Kristem Ježíšem, vy, kteří jste kdysi byli vzdálení, stali jste se blízkými Kristovou krví.  Jen on je náš pokoj: obě dvě části (židy i pohany) spojil vjedno a zboural přehradu, která je dělila - když na svém těle zrušil příčinu nepřátelství, která záležela v Zákoně s jeho příkazy a ustanoveními. Tak vytvořil ve své osobě  z těchto dvou částí jediného nového člověka, a tím zjednal pokoj a křížem usmířil obě strany s Bohem v jednom těle, aby tak sám na sobě udělal konec onomu nepřátelství. A pak přišel a zvěstoval pokoj vám, kteří jste byli daleko, i těm, kteří byli blízko, neboť skrze něho máme my i vy přístup k Otci v jednom Duchu.

 

Komentář k evangeliu podle  Marka. ( IB )  Mk  6, 30-34:

           

Podle Markova evangelia se Ježíš jako pravý pastýř Božího lidu ujímá vedení stáda, které opustili ti, kdo je měli pást. Tak jako pastýři vedou své ovečky na pastvu, vede Kristus věřící shromážděné v jeho církvi a živí je duchovním pokrmem – svým tělem a krví. Velké zástupy lidí ho obklopují s prosbami, aby je nasytil zejména o nedělích a zasvěcených svátcích, kdy se věřící  zdržují činností, které jsou na překážku bohopoctě a radosti, jež je vlastní dnu Páně, dnu milosti a pracovního klidu.  

 

EVANGELIUM Mk 6, 30-34: Apoštolové se shromáždili u Ježíše a vypravovali mu všechno, co dělali a učili. Řekl jim: "Pojďte i vy někam na opuštěné místo a trochu si odpočiňte." Pořád totiž přicházelo a odcházelo tolik lidí, že neměli čas ani se najíst.  Odjeli tedy lodí na opuštěné místo, aby tam byli sami. Mnozí je viděli odjíždět a poznali jejich úmysl. Ze všech měst se tam pěšky sběhli a byli tam před nimi.  Když ( Ježíš ) vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře; a začal je poučovat o mnoha věcech.

 

- 951 –

Den milosti a pracovního klidu

 

je téma dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 302  s odkazem na znění  Mk 6,30-34 a Katechismus katolické církve (KKC) 2184-2188.   YOUCAT 47; 362; 363; 365; 366.                                                         

 

Osnova:

a) zdržení se práce

b) čas pro Boha, odpočinek, pro rodinu, trpící bližní

 

Úvod.

Jako Bůh „přestal sedmý den konat veškeré své stvořitelské dílo“ (Gn 2,2) a odpočinul si, tak i život člověka má rytmus práce a odpočinku. Ustanovení dne Páně přispívá k tomu, aby byla všem dána možnost „mít také dostatek klidu a volného času k životu rodinnému, kulturnímu, společenskému a náboženskému“ (2. vat. koncil); (2184).

YOUCAT otázka 47: Proč Bůh sedmého dne odpočíval?                           Odpověď: Boží odpočinutí od práce poukazuje na dovršení stvoření, které leží mimo jakoukoliv lidskou snahu.

Třetí přikázání Boží: Pomni, abys den sváteční světil.

Zdržení se práce.

 

Třetím přikázáním Božím byl již ve Starém zákoně jeden den v týdnu vyhrazen klidu a uctívání Boha.

 „Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý“ (Dt 5,12). „Sedmého dne bude slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku“ (Ex 31,15).

YOUCAT otázka 362: Proč se v Izraeli světí sobota?                               Odpověď: Sobota je pro Izrael velkou připomínkou Boha Stvořitele a Osvoboditele.

 

Sobota byla oslavou lidské svobody a odpočinku.  Nikdo v tento den nekonal těžkou práci, tedy především nevykonával své povolání. U židů se nesměla provádět vůbec žádná práce. My křesťané, kteří máme Kristovo slovo, nevidíme ve vykonávání nutných prací (obsluha dopravních prostředků, péče o nemocné, zásobování) žádné překročení Božího přikázání.

 

YOUCAT otázka 363: Jaký je Ježíšův postoj vůči sobotě?                               Ježíš uznává posvátnost soboty a svou Božskou autoritou podává její pravé vysvětlení: „Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.“ (Mk 2,27).

 

Dnes  katolíci již jako den Páně neslaví sedmý den týdne, sobotu - sabat. Sabat je hebrejské slovo a znamená „den klidu“. Určitý den týdne proto nelze z Bible vyvozovat. Proto první křesťané slavili sice zpočátku ještě také sobotu jako sabat, později se však  oslava eucharistie přesunula na neděli, protože Kristus vstal z mrtvých první den v týdnu.

- 952 –

Čas pro Boha, odpočinek, pro rodinu, trpící bližní.

 

YOUCAT otázka 365: Jakým způsobem křesťané proměňují neděli v „den Páně?

Odpověď: Katolický křesťan slaví v neděli (nebo v předvečer neděle) mši svatou. V neděli nevykonává práci, která by mu bránila uctívat Boha, narušovala by sváteční charakter tohoto dne a narušila by jeho radost, klid a odpočinek (2185).

Křesťanská zbožnost zasvěcuje tradičně neděli dobrým skutkům, vzpomínkám na své bližní, kteří žijí v chudobě a nouzi, na nemocné, zesláblé a staré. Věnují tento čas a pozornost své rodině a příbuzným. Neděle je vhodná pro zamyšlení, studium a rozjímání, prospívající růstu vnitřního křesťanského života (2186; 2187).

YOUCAT otázka 366: Proč je důležité. Aby neděle byla v občanské společnosti uznávána jako sváteční den?

Odpověď: Je to důležité proto, aby všichni měli skutečnou možnost dostatečně užívat odpočinku a volného času, který jim umožní pěstovat náboženský, rodinný, kulturní a společenský život.

Při respektování náboženské svobody a obecného blaha všech se křesťané mají zasazovat o to, aby neděle a zasvěcené církevní svátky byly zákonem uznány jako dny pracovního klidu. Mají dávat všem příklad modlitby, úcty a radosti a hájit své tradice jako cenný přínos k duchovnímu životu lidské společnosti(2188).

Na závěr

Katolická církev učí, že o nedělích a dalších zasvěcených svátcích“ se věřící mají zdržet práce a činností, které jsou na překážku bohoslužbě a radosti, vlastní dnu Páně, nebo náležitému duševnímu i tělesnému zotavení.

 

Viz též Učící se církev (úvody k textům) www. kostely.bk

Vypracoval MUDr. Leopold Mann

Comments