14. Neděle v mezidobí - 8.7.2012

14. NEDĚLE V MEZIDOBÍ – 8.7.2012


Liturgické texty

Komentář k 1. čtení z Knihy proroka Ezechiela. (I)   Ez  2,2-5:

To, že je prorok Ezechiel, jak se píše v prvním čtení, Hospodinem posílán k lidem, kteří se vzbouřili proti Bohu Otci a nejsou ochotní jej „poslouchat“, je jednou z četných biblických zpráv o tom, že takoví lidé existovali ve všech dobách. Člověk je  stvořen s dokonalou svobodou rozhodování. Přetrvávání zla    v tomto světě dokazuje, že Bůh odhodlání mnohých lidí konat též zlo plně respektuje, i když s ním nesouhlasí.

 

1. ČTENÍ Ez 2, 2-5: Vešla do mě síla a postavila mě na nohy. Slyšel jsem, jak ( Bůh ) mluví ke mně a praví: "Synu člověka! Já tě posílám k synům Izraele, k odpadlému národu, který ode mě odstoupil; oni i jejich otcové byli mi nevěrní až do dneška. Jsou to lidé drzé tváře a zatvrzelého srdce, k nimž tě posílám. Řekneš jim: Tak praví Pán, Hospodin! A oni - ať už poslechnou, nebo ne - je to vskutku vzpurné plemeno - musí poznat, že byl mezi nimi prorok."

Komentář ke 2. čtení z 2. listu Pavla Korinťanům.  (I)    2 Kor  12,7-10:

Úryvek z listu apoštola Pavla nás učí, že četná lidská pochybení hříšnost a zlo, vložené do našeho těla satanem, nemají  první ani poslední slovo. I z nejhoršího zla dává Bůh vyrůst absolutnímu dobru. Je psáno:„ kde se rozmohl hřích, tam se ještě mnohem více rozhojnila milost, aby tak jako vládl hřích a přinášel smrt, vládla ospravedlněním milost a přinášela věčný život skrze Ježíše Krista, našeho Pána.“

 

2. ČTENÍ 2 Kor 12, 7-10: Bratři! Abych se pro vznešenost zjevení nepyšnil, byl mi dán do těla osten, posel to satanův, aby mě bil do tváře. To proto, aby se mě nezmocňovala pýcha. Kvůli tomu jsem třikrát prosil Pána, aby mě toho zbavil. Ale on mi řekl: "Stačí ti moje milost, protože síla se tím zřejměji projeví ve slabosti." Velmi rád se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula Kristova moc. Proto s radostí přijímám slabosti, příkoří, nouzi, pronásledování a úzkosti a snáším to pro Krista. Neboť když jsem slabý, právě tehdy jsem silný.  

Komentář k evangeliu podle  Marka.  ( I)  Mk  6,1-6:

Markovo evangelium zaznamenává zprávu o pochybnostech lidí o Ježíšovi v jeho rodném Nazaretu. Posuzovali přijatelnosti nebo nepřijatelnosti jeho poselství o přicházejícím Božím království na základě Ježíšova původu. Bůh dal člověku volnost nejen k vyjádření svého názoru, ale též svobodně se rozhodovat.  Zneužitím této svobody se  člověku otevřely dveře k nevěře, nelásce, tedy i ke zlu.

 

 

EVANGELIUM Mk 6, 1-6: Ježíš šel do svého domova. Učedníci ho doprovázeli. Příští sobotu začal učit v synagóze. Mnoho lidí ho poslouchalo a říkali celí užaslí: "Kde se to u něho vzalo? Jaká moudrost mu byla dána! A takové zázraky se dějí jeho rukama! Copak to není ten tesař, syn Mariin a příbuzný Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nežijí jeho příbuzné tady mezi námi?" A pohoršovali se nad ním. Ježíš jim řekl: "Nikde prorok neznamená tak málo jako ve své vlasti, u svých příbuzných a ve své rodině." A nemohl tam udělat žádný zázrak; jenom na několik málo nemocných lidí vložil ruce a uzdravil je. A divil se jejich nevěře. Obcházel pak okolní vesnice a učil.

 

- 945 –

Prozřetelnost a pohoršení zla

 

je téma dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 300  s odkazem na znění  2. čtení 2 Kor 12,7-10 a Katechismus katolické církve (KKC) 309-314.   YOUCAT 51.                                                         

 

Osnova:

a) odkud je zlo

b) mravní zlo a fyzické zlo

c) Bůh zlo dopouští

d) „kde se rozmohl hřích…“

Úvod.

Prozřetelností se označuje dobrotivá činnost, se kterou Bůh řídí dějiny a přírodní dění a vede všechno stvoření ke konečnému cíli. Boží prozřetelnost zahrnuje Boží absolutní všemohoucnost, nevyzpytatelnou moudrost a nekonečnou dobrotu.  Prozřetelnost nevylučuje existenci fyzického a mravního zla. Víra však poskytuje jistotu, že Bůh by zlo nepřipustil, pokud by se z něho nedalo vytěžit dobro, cestami, které budou známy teprve na věčnosti (309).

 

Odkud je zlo.

 

Bůh stvořil vše dokonale. Jeden z dokonalých tvorů - člověk, které Bůh stvořil, byl stvořen k Jeho obrazu s dokonalou svobodou rozhodování. A právě ta je příčinou zla.

 

Nejdůležitější rys, který určuje absolutní dokonalost člověka i andělů, je dokonalá svoboda rozhodování (310). Je nutná, aby svobodný tvor mohl milovat. Nejvyšší motiv, proč Bůh tvořil, byla láska. Proto stvořil člověka ke svému obrazu se svobodou rozhodování. Bůh se chtěl z lidí těšit jako se ženich veselí z nevěsty. Tím, že nám dal svobodu rozhodování, současně otevřel dveře také nelásce, tedy zlu. Abychom měli opravdovou svobodu volby, musíme mít na vybranou. Jistě, Bůh velmi vědomě připustil tuto riskantní alternativu. To jej však v žádném případě nečiní zodpovědným za zlo. Co může být dokonalejšího než svobodné rozhodnutí plodící lásku? My lidé konáme činy Bohem stvořené svobody. Bůh, nepřímo skrze absolutní dokonalost, zlo umožnil, člověk zlo uskutečnil (311).

 

Zlo v tomto světě dokazuje, že Bůh bere nejvážněji naše svobodné rozhodnutí, které absolutně a plně respektuje, protože je to lidská jedinečná vlastnost, kterou se člověk liší od všech zvířat a právě v ní je Bohu podoben. Takže, nedokonalost, zlo, je následek zneužití naší mravní dokonalosti.

Máme-li odpovědět na otázku, jak to, že i had, který svedl Evu s Adamem, byl už zlý, odpovíme úplně stejně. Nejdokonalejší stvoření, Světlonoš, Lucifer měl svobodu rozhodování také. Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodů! A v srdci sis říkal: "Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu.“ (Izaiáš 14,12-13).

- 946 –

Satan se proti Bohu svobodně vzbouřil. I to Bůh respektoval. Jeho vzpoura se stala vzorem veškerému následnému hříchu. Na otázku "Co způsobilo, aby Lucifer zhřešil?" odpovíme: Celý jeho hřích byl způsoben pouze jeho dokonalou svobodou rozhodování. Podobně, když my hřešíme, tak jsme příčinou zla, které konáme následkem naší volby.

Bůh zlo dopouští.

YOUCAT otázka 51: Jestliže Bůh všecko ví a všecko může, proč nezabrání zlu?

Odpověď: Bůh připouští zlo pouze proto, aby z něj dal vzniknout něčemu lepšímu“ (sv. Tomáš Akvinský); (312).

 „Všechno napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha.“ (Řím 8,28); (313).

Zlo ve světě je temné a bolestné tajemství. Vždyť i ukřižovaný Pán volal ke svému Otci: „Bože můj, proč jsi mě opustil?“ (Mt 27,46). Mnohé z této skutečnosti je nepochopitelné. Jedno však přece jen víme s jistotou: Bůh je stoprocentně dobrý. Nikdy nemůže být původcem něčeho zlého. Bůh stvořil dobrý svět, avšak ten přes prudké pády a bolestné procesy teprve směřuje ke svému definitivnímu naplnění.

Mravní zlo a fyzické zlo.

Tak si můžeme srovnat to, co církev nazývá fyzickým zlem, například vrozené postižení nebo živelnou katastrofu, s tím, čemu říká morální zlo, které se objevuje ve světě následkem zneužití svobody. „Peklo na zemi“ – dětští vojáci, sebevražedné atentáty, koncentrační tábory – to všechno je nejvíce dílem lidí. Rozhodující otázka proto nezní: „Jak je možné věřit v dobrého Boha, když je tolik zla?“ – ale: „Jak by mohl člověk se srdcem v těle snášet život na tomto světě, kdyby Bůh nebyl?“

 „…kde se rozmohl hřích…“.

 

Smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista nám však ukazuje: zlo nemělo první slovo a nebude mít ani poslední. Z nejhoršího zla dal Bůh vyrůst absolutnímu dobru. Věříme, že Bůh v den soudu učiní přítrž veškerému bezpráví. V životě budoucího věku už zlo nebude mít místo a přestane veškeré utrpení (314).

Jak praví Písmo: „… kde se rozmohl hřích, tam se ještě mnohem více rozhojnila milost, aby tak jako vládl hřích a přinášel smrt, vládla ospravedlněním milost a přinášela věčný život skrze Ježíše Krista, našeho Pána.“ (Řím 5,20 -21).

Závěr

Bůh je neskonale dobrý. Nikdy nemůže být původcem něčeho zlého. Stvořil vše dokonale. Člověka stvořil ke svému  obrazu s dokonalou svobodou rozhodování. Zlo se objevilo ve světě následkem zneužití této svobody. Bůh, nepřímo skrze absolutní dokonalost, zlo umožnil, člověk zlo uskutečnil.

Viz též Učící se církev (úvody k textům) www. kostely.bk

Vypracoval MUDr. Leopold Mann

Comments