Minikomentáře Ŕím 16,17-16,27 EF 1,1 -1,23

16/3                                                                                                                               

Řím 16,17-24

17. Bratři, napomínám vás: Dávejte si pozor na ty, kdo působí různice a pohoršení proti té nauce, v které jste byli vyučeni. Straňte se jich! 18. Takoví neslouží Kristu, našemu Pánu, ale svému břichu, a lahodnými a lichotivými řečmi svádějí bezelstné lidi. 19. Všude je přece známo, jak poslušně jste přijali víru. Proto z vás mám radost. Jen si přeji, abyste byli zběhlí v dobrém, ale nezkušení ve zlém. 20. Bůh, (dárce) pokoje, brzo už vám rozdrtí satana pod nohama. Milost našeho Pána Ježíše Krista buď s vámi! 21. Pozdravuje vás můj spolupracovník Timotej a moji krajané Lukios, Jason a Sosipater. 22. Připojuji křesťanské pozdravení já, Tercius, který tento list píšu. 23. Pozdravuje vás Gájus, hostitel můj i celé církevní obce. Pozdravuje vás městský důchodní Erastos a bratr Kvartus.  ------------------

 

Poslušnost. To je náročná ctnost, protože v ní nemůže mnohdy uplatnit svůj rozlet myšlenek a názorů. Poslušnost víry je nutná, protože pravda je z Boha a ne z nás. Kdo nepochopil tuto základní věc, tak s vírou bude mít pořád problém, protože se staví nad Boha.

 

 

17/3

Řím 16,25-27

25. Bůh vás může utvrdit, (abyste žili) podle evangelia, jak jsem vám ho hlásal, a podle kázání o Ježíši Kristu. Bylo vám zjeveno toto tajemství, které bylo skryté od věčných časů, 26. ale nyní je zřejmé předpověďmi Písma na příkaz věčného Boha a oznámeno všem národům, aby ho vírou poslušně přijaly. 27. A proto Bohu, který jediný je moudrý, buď skrze Ježíše Krista sláva na věčné věky. Amen.

 

Kázání o Ježíši je základní zvěst o Bohu. Víra v Boha nejde do protikladu s vírou v Ježíše. Křesťan je ten, kdo věří v Boha a v jeho Syna, Ježíše Krista. Opustit Krista znamená zamlžit si Boha. Prosme Ducha svatého, abychom věřili v Ježíše a milovali Boha.

 

18/3

Ef 1,1-6

1. Pavel, z vůle Boží apoštol Krista Ježíše, křesťanům [v Efesu] a věřícím v Kristu Ježíši: 2. milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista. 3. Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, on nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem. 4. Vždyť v něm si nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce; 5. ze svého svobodného rozhodnutí nás předurčil, abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista. 6. (To proto,) aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti, neboť skrze ni nás obdařil milostí ve svém milovaném (Synu).   --------------------

 

Jsme zahrnuti od Boha rozmanitými duchovními dary. A nejen duchovními. Uvědomujeme si vůbec to bohatství. Děkujeme za něj dostatečně a pořád? A jsme také jeho děti. Co víc bychom od života chtěli, než právě účast na životě Boha. Jsme součást stvoření, ale jsme také a hlavně s Bohem.

 

19/3

Ef 1,7-10

7. V něm máme vykoupení skrze jeho krev, odpuštění hříchů pro jeho nesmírnou milost, 8. kterou nám tak bohatě projevil s veškerou moudrostí a prozíravostí: 9. seznámil nás totiž s tajemstvím své vůle, jak se mu to líbilo a jak si to napřed sám u sebe ustanovil, 10. až se naplní čas pro dílo spásy: že sjednotí v Kristu vše, co je na nebi i na zemi.  ---------------------

 

Možná se nám zdá, že svět je nejednotný. Rozdělený na bohaté a chudé, šťastné a utrápené, věřící a nevěřící. Bůh ale vše sjednocuje. A nikdo se nevyhne Božímu jednání. Bůh má vše pevně a přitom něžně ve svých rukou.

 

20/3

Ef 1,11-14

11. A skrze něho jsme se stali Božím majetkem, jak jsme k tomu byli předem určeni úradkem toho, který vše působí podle rozhodnutí své vůle. 12. (Tak máme sloužit k tomu,) aby se šířila chvála o jeho božské velebnosti, my, kteří jsme už dříve kladli své naděje do Mesiáše. 13. Skrze něho se dostalo i vám potvrzení od slíbeného Ducha svatého, když jste přijali slovo pravdy, radostnou zvěst o své spáse, a když jste v něho uvěřili. 14. (Duch) je zárukou, že nám jednou připadne dědictví. (Tak se dovrší) naše vykoupení, (protože si nás) Bůh získal jako svůj majetek, (abychom sloužili) ke chvále jeho božské velebnosti.  ----------------

 

Jsme již vykoupeni obětí Ježíše Krista na kříži. Přesto očekáváme dovršení našeho vykoupení v nebeské slávě. Duch svatý je toho zárukou. Ježíš nám ho seslal a i když ho mnohdy nevnímáme, tak je v nitru našeho srdce. Proto se s důvěrou modleme.

 

21/3

Ef 1,15-19

15. Slyšel jsem, jak věříte v Pána Ježíše a jakou lásku projevujete všem křesťanům, 16. a proto nepřestávám za vás děkovat, když na vás vzpomínám ve svých modlitbách, 17. aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, udělil dar moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat, (takže budete moci mít) o něm správné poznání. 18. On ať osvítí vaše srdce, abyste pochopili, jaká je naděje těch, které povolal, jaké poklady slávy (skrývá) křesťanům jeho dědictví 19. a (jak se ukazuje) na nás, na věřících, jeho nesmírně velká moc působením jeho všemohoucnosti.   -------------------

 

Kolem nás je tolik informací a událostí, které chtějí ovlivňovat naše životy. Ale bez moudrosti nedokážeme odhalit jejich pravý smysl. Proto nás v naší ješitnosti ovlivňují i nesmysly. Prosme proto o dar moudře věci chápat.

 

22/3

Ef 1,20-23

Ta se už projevila, 20. když Krista vzkřísil z mrtvých a posadil ho po své pravici v nebi: 21. vysoko nad všechna knížata, mocnosti, síly, panstva - a jak jen se ještě jmenují všechny hodnosti, a to nejen v tomto věku, ale i v budoucím. 22. Ano, 'všechno podřídil pod jeho nohy'. A jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi: 23. ona je jeho tělem, plností toho, který naprosto všechno ovládá.  ----------------

 

Pavel podává jednoduchou a přitom tak bohatou nauku o církvi. Církev je Kristovým tělem a on je její hlavou. To není jen vyjádření uspořádání důležitosti (Kristus – hlava; církev – tělo). Ale také vyjádření důstojnosti. Církev je tělem samotného Božího Syna. Dochází nám tato veliká důstojnost?

 

Comments