minikomentáře Ŕím 5,6-6,14

19/1

Řím 5,6-11

6. Kristus přece v ten čas, když jsme ještě byli slabí, zemřel za bezbožníky. 7. Vždyť sotva kdo položí život za spravedlivého - možná, že se někdo umřít odhodlá za toho, kdo je mu milý. 8. Ale Bůh dokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus umřel za nás, když jsme ještě byli hříšníky. 9. Tím spíše tedy budeme zachráněni skrze něho od (Božího) hněvu teď, když jsme ospravedlněni jeho krví. 10. Neboť jestliže jsme s Bohem byli usmířeni smrtí jeho Syna v době, kdy jsme s ním byli ještě znepřáteleni, tím spíše - po usmíření - budeme zachráněni jeho životem. 11. Ba ještě více! Smíme se i chlubit Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, protože skrze něho se nám nyní dostalo usmíření.  ------------------------------- 

 

Kdy to pochopíme, že nás Bůh miluje nesmírnou láskou, i když jsme hříšníci. A kdy pochopíme, že s hříchem můžeme účinně zápasit právě v síle Boží milosti, kterou nám neustále nabízí. Kdy pochopíme, že Boží láska může změnit můj život?

 

20/1

Řím 5,12-14

12. Jako skrze jednoho člověka přišel na tento svět hřích a skrze hřích smrt, a tak smrt přešla na všechny lidi, protože všichni zhřešili. 13. Hřích ovšem byl na světě už před Zákonem - jenomže kde není žádný zákon, tam se hřích nepřičítá. 14. Přesto smrt uplatňovala svou moc od Adama do Mojžíše i nad lidmi, kteří se neprohřešili nějakým podobným přestoupením jako Adam. Tento Adam je protějškem toho, který měl přijít.  ---------------------------------- 

 

Skutečnost smrti nikdo nepopírá. Ale po původu smrti se ptá málo lidí. Ale jedině když pochopíme, že smrt je nejen následek hříchu, ale že ji můžeme překonat díky vykoupení Kristem, přestaneme smrt pokládat za nepřítele a dokážeme ji vnímat jako „sestru“, tak jako sv. František.

 

21/1

Řím 5,15-17

15. Ale s Božím darem není tomu tak, jako to bylo s proviněním. Kvůli provinění jednoho ovšem celé množství propadlo smrti. Ale ještě tím hojněji se celému množství lidí dostalo Boží přízně a milostivého daru prostřednictvím jednoho člověka, Ježíše Krista. 16. A není tomu s darem tak, jako s hříšným skutkem onoho jednoho člověka. Neboť rozsudek nad proviněním toho jednoho přinesl odsouzení, kdežto Boží dar vede z mnoha provinění k ospravedlnění. 17. Jestliže kvůli provinění jednoho člověka začala skrze toho jednoho (člověka) vládnout smrt, tím spíše v síle nového života budou kralovat skrze jednoho, totiž Ježíše Krista, ti, kdo v hojnosti dostávají milost a dar ospravedlnění.  -------------------------

 

Pavel znovu a znovu opakuje tu základní a důležitou myšlenku, že Kristova smrt a vzkříšení přináší spásu všem lidem. Nevadí, že žijeme více jak 2000 let po té, co Ježíš žil na této zemi. Vykoupení je pro všechny a přesahuje do všech věků dějin, od počátku světa až do konce.

 

22/1

Řím 5,18-21

18. Nuže tedy: jako provinění jednoho člověka přineslo odsouzení celému lidstvu, tak zase spravedlivý čin jednoho člověka přinesl celému lidstvu ospravedlnění, které dává život. 19. Jako se totiž celé množství stalo neposlušností jednoho člověka hříšníky, tak zase poslušností jednoho se celé množství stane spravedlivými. 20. K tomu pak přistoupil Zákon, ale hřích to jen rozmnožilo. Kde se však rozmnožil hřích, (tam) se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost. 21. Jako hřích projevoval svou vládu tím, že působil smrt, tak zase milost začala uplatňovat svou moc tím, že dávala ospravedlnění, které vede k věčnému životu skrze Ježíše Krista, našeho Pána.  ---------------------------

 

Ospravedlnění vede k věčnému životu. A to ne k ledajakému. Protože tento věčný život přijímáme skrze Ježíše Krista, bude to život u Boha Otce. Náš život již začal, ale jestli věčně bude pokračovat u Boha, záleží na nás. Bůh nám již bránu do nebe otevřel.

 

23/1

Řím 6,1-5

1. Co tedy řekneme? Máme setrvávat ve hříchu, aby se tím hojněji projevila milost? 2. Naprosto ne! Hříchu jsme přece už odumřeli. Jak bychom v něm ještě mohli žít? 3. Copak nevíte, že my všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti? 4. Tím křestním ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbeni. A jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, tak i my teď musíme žít novým životem. 5. Neboť jestliže jsme s ním srostli tak, že jsme mu podobní v jeho smrti, budeme mu tak podobní i v jeho zmrtvýchvstání.  --------------------  

 

Když jsme uvěřili v Ježíše Krista, máme žít novým životem. Nový život neznamená, že se staneme anděly. Zůstaneme vždy lidmi. Ale máme být lidé, kteří se snaží milovat Boha a bližního za všech okolností.

 

24/1

Řím 6,6-1

 6. Vždyť přece víme, že starý člověk v nás spolu s ním byl ukřižován, aby ztratila svou moc hříšná přirozenost a my abychom už hříchu neotročili. 7. Neboť kdo umřel, je osvobozen od hříchu. 8. Jestliže jsme však s Kristem umřeli, jsme přesvědčeni, že spolu s ním také budeme žít. 9. Víme totiž, že Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, smrt nad ním už nemá vládu. 10. Kdo umřel, umřel hříchu jednou provždy, a když žije, žije pro Boha. 11. Tak i vy se považujte za mrtvé hříchu, ale za žijící Bohu, když jste spojeni s Kristem Ježíšem.  ---------------------

 

Ježíš vzkřísil Lazara. Ale je velký rozdíl mezi vzkříšením Lazara a vzkříšením Ježíše Krista. Nejen, že Kristus vstal vlastní mocí, ale také vzkříšený Ježíš již neumírá. Lazar pak zemřel. Vzkříšení, které očekáváme, je tedy jiné než vzkříšení Lazara. Naše vzkříšení nám dá plnost života věčného.

 

25/1

Řím 6,12-14

12. Hřích už dál nesmí vládnout ve vašem smrtelném těle tak, abyste poslouchali jeho žádosti! 13. Ani své údy už nepropůjčujte hříchu, (aby jich užíval) jako nástroje k špatnosti. Ale postavte se do služeb Bohu jako lidé, kteří byli mrtví, a ožili. Své údy (dejte) Bohu jako nástroje ke konání spravedlnosti. 14. Vždyť hřích už nebude mít nad vámi moc! Nejste přece pod Zákonem, ale pod milostí!  ------------------

 

Hřích se o nás stále pokouší skrze nezřízené žádosti. Velmi nám pomůže, když se cele dáme do služeb Bohu. Je-li náš život plný Boha, nezbývá v něm místo na hřích.

 

Comments