Minikomentáře: Řím 2,17 - 3,26

5/1

Řím 2,17-24

17. Ty si říkáš žid, spoléháš na Zákon, honosíš se Bohem 18. a znáš jeho vůli. Dovedeš rozeznat to, co je lepší, protože jsi poučen Zákonem. 19. Jsi přesvědčen, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kdo jsou ve tmě, 20. vychovatelem nerozumných, učitelem nedospělých, poněvadž máš v Zákoně pravidlo pravého vědění. 21. Ty tedy jiného učíš, a sám sebe neučíš? Kážeš, aby se nekradlo, a kradeš? 22. Říkáš, že se nemá cizoložit, a cizoložíš? Modly si hnusíš, a věci z jejich chrámů si bereš? 23. Zákonem se honosíš, a přestupováním Zákona Boha zneuctíváš? 24. Vždyť 'vaší vinou se o Bohu mluví mezi pohany rouhavě', jak říká Písmo.  ---------------------------- 

Člověk rád poučuje druhého. To je jednodušší. Někdy je to potřeba (např. rodiče jsou zodpovědní za výchovu svých dětí), ale mnohdy to Pán od nás nežádá. A zvláště tehdy je to pokrytecké, když mi sami se v tom nechceme polepšit a poučujeme druhé. Buďme pro druhé vzorem příkladného života a pak od nás přijmou i výtku či poučení.

 

6/1

Řím 2,25-29

25. Jako žid jsi ovšem na tom lépe, jestliže Zákon plníš. Když však Zákon přestupuješ, ty, žid, jsi jako pohan. 26. Jestliže tedy pohan zachovává předpisy zákona, copak nebude považován jako za žida? 27. Ano, ten, kdo je na těle bez obřízky, ale přesto zákon zachovává, vynese rozsudek nad tebou, jenž s veškerou svou literou i obřízkou Zákon přestupuješ! 28. Neboť to není (pravý) žid, kdo je jím jen zevně, ani není (pravá) ta obřízka, která je jenom zevní, tělesná. 29. Ale to je žid, kdo je jím uvnitř, a to je obřízka, která je v srdci, podle ducha, a nikoli podle litery. Takovému člověku se dostává pochvaly ne od lidí, ale od Boha.  ------------------- 

 

My známe Boží přikázání, známe jeho vůli, známe jeho evangelium. Víme tedy, čeho se držet, podle čeho žít. A běda nám, když Boží přikázání vědomě odmítneme. Jestliže porušíme zákon, který neznáme, tak vnímáme, že je to něco jiného, než když porušíme zákon, který dobře známe. Buďme věrní Bohu.

 

7/1

Řím 3,1-4

1. Copak má tedy žid navíc? Mají obřezaní nějakou výhodu? 2. Ano, velkou v každém směru. Především: jim byla od Boha svěřena zaslíbení. 3. Ale co potom, když někteří z nich odmítli uvěřit? To, že nechtějí věřit, snad způsobí, že Bůh přestane být věrný? 4. Naprosto ne! Spíše se musí ukázat, že Bůh je věrný, i když každý člověk klame. Tak to stojí v Písmu: 'Aby se o tobě uznalo, jak je tvůj rozsudek spravedlivý, abys vyšel jako vítěz, když tě někdo bude soudit'.  ---------------------- 

 

Bůh je věrný, i když každý člověk klame. Je věrný svým zaslíbením. O to se můžeme opřít, když se vzdálíme od Boha hříchem, ale lítostí se k němu znovu vracíme. On nás přijme a odpustí. Věřme, že nám Bůh chce odpouštět naše hříchy.

 

8/1

Řím 3,5-8

5. Jestliže však naše špatnost staví jen do většího světla Boží spravedlnost, co řekneme? Není potom Bůh - po lidsku řečeno - nespravedlivý, když ve hněvu (trestá)? 6. Naprosto ne! Jak by potom Bůh mohl soudit svět? 7. Jestliže však mým špatným životem Boží věrnost tím jasněji vynikla k jeho slávě, proč ještě já také mám být souzen jako hříšník? 8. A (neplatí) snad potom to, co o nás pomlouvačně roztrušují a co prý podle některých říkáme: »Čiňme zlo, aby z toho vzešlo dobro«? Takoví lidé jsou hodni odsouzení!  ----------------------------- 

 

Boží milosrdenství je nekonečné, ale nelze na něj opovážlivě spoléhat. To znamená, že bychom si řekli, že můžeme dělat jakékoli špatné věci, však mi to Bůh odpustí.

 

9/1

Řím 3,9-18

9. Co tedy? Jsme my na tom lépe? Vůbec ne! Vždyť jsme už dříve ukázali, že všichni - židé i pohané - propadli hříchu, 10. jak je to v Písmu: 'Nikdo není spravedlivý, ani jeden. 11. Nikdo není rozumný, nikdo na Boha nedbá. 12. Všichni sešli z cesty, nikdo z nich není k ničemu. Nikdo nedělá, co je správné, ani jeden. 13. Jejich hrdlo je jak otevřený hrob. Svým jazykem mluví lstivě, za rty ukrývají hadí jed. 14. Jejich ústa jsou plná zlořečení a hořkosti. 15. Jejich nohy jsou hbité k prolévání krve. 16. Zkáza a bída označují jejich cestu, 17. cestu k pokoji nepoznali, 18. bázeň před Bohem nemají.'   ------------------------- 

 

Všichni lidé potřebují Spasitele, protože na všech leží tíha hříchů. Není nikdo tak svatý, aby si mohl říct, že Boha nepotřebuje, protože si pomohu sám. Máme sice hodně schopností, které jsme dostali od Boha, ale s hříchem a zlem si neporadíme. Ty dokáže odpustit a zničit jen Bůh sám.

 

10/1

Řím 3,19-20

19. Víme však, že co Zákon říká, platí pro ty, kdo jsou Zákonu podrobeni. A tak musí všichni umlknout a celý svět musí uznat, že je před Bohem vinen. 20. Neboť ze skutků Zákona nebude před ním nikdo ospravedlněn; skrze Zákon přichází jen poznání hříchu.  --------------------- 

 

Ano, Boží přikázání nám ukazují, co je hříšné jednání. Ale sami zakoušíme, že jen rozlišení, co je správné a co je špatné, nám k lepšímu životu nepomůže. Potřebujeme milost pro dobré jednání se rozhodnout a se zlem se rozejít lítostí a prosbou o Boží odpuštění.

 

11/1

Řím 3,21-26

21. V nynější době se stalo zřejmým, že Bůh dává spravedlnost nezávisle na Zákonu. Svědčí o tom už Zákon a Proroci. 22. Je to ospravedlnění, které dává Bůh na základě víry v Ježíše Krista, a to všem, kdo věří. Rozdílu není. 23. Vždyť všichni jsou hříšníky a nedostává se jim Boží slávy. 24. Z jeho milosti však docházejí ospravedlnění zdarma, protože je vykoupil Kristus Ježíš. 25. Aby Bůh ukázal svou (spásnou) spravedlnost, ustanovil ho jako smírnou oběť v jeho krvi, která působí skrze víru. 26. Bůh totiž ve své shovívavosti promíjel hříchy, které byly páchány v dřívější době, aby nyní projevil svou (spásnou) spravedlnost a ukázal, že sám je spravedlivý a že ospravedlňuje toho, kdo má víru v Ježíše.  --------------------------- 

 

Milost ospravedlnění jsme si nezasloužili, ale dostáváme ji zdarma. To neznamená, že bychom ji nemohli ztratit. Pokud o ni nebudeme stát, Pán nám ji nebude vnucovat. Ale pokud ji vírou přijmeme, tak v nás přinese bohaté ovoce.

Comments