Minikomentáře Ŕím 15,1-16,16

9/3

Řím 15,1-4

1. My »silní« jsme povinni snášet slabosti těch, kdo »silní« nejsou, a nemít zalíbení sami v sobě. 2. Každý z nás ať si hledí získat oblibu u bližního k jeho dobru a prospěchu. 3. Vždyť ani Kristus neměl zalíbení sám v sobě. Je přece psáno: 'Potupy těch, kdo tě tupili, padly na mne.' 4. Všechno, co kdysi bylo napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z Písma čerpali vytrvalost a povzbuzení, a tak měli naději.  -------------------

 

Není zde řeč ani o tělesné kondici, ani síle vůle. Pavel určitě nebyl považován za duchovně slabého a přesto slyší slova „Neboť ve slabosti se projevuje má síla“. Tato síla tedy není z nás, ale z Boha a projevuje se v naší slabosti.

 

 

10/3

Řím 15,5-7

5. Bůh, (zdroj) vytrvalosti a povzbuzení, kéž vám dá, abyste v souladu stejně smýšleli (podle vůle) Krista Ježíše. 6. Tak budete moci svorně a jedněmi ústy oslavovat Boha, Otce našeho Pána Ježíše Krista. 7. Přijímejte proto jeden druhého do svého společenství, jako i Kristus přijal vás - k oslavě Boží.  -----------------------

 

Tak nějak automaticky jsme si zvykli, že nám Bůh odpouští a s velkou důvěrou se k němu vždy ve svátosti smíření obracíme. Je to jistě dobře. Lépe by bylo, kdybychom tak dokázali přijímat i ty, kteří jsou v našem okolí a někdy z našeho pohledu třeba i nějak nepříjemní.

 

11/3

Řím 15,8-13

8. Tím chci totiž říci: Kristus se stal služebníkem židů, aby se prokázalo, že Bůh je věrný, aby tím byla stvrzena zaslíbení daná praotcům; 9. ale také proto, aby pohané oslavovali Boha, že jim prokázal milosrdenství, jak je psáno: 'Proto tě budu velebit mezi pohany, tvému jménu budu zpívat chválu.' 10. Dále je řečeno: 'Pohané, radujte se s jeho lidem!' 11. A zase: 'Chvalte Pána, všichni pohané, oslavujte ho, všechny národy.' 12. A opět říká Izaiáš: 'Vypučí výhonek z Jesseova kořene, vystoupí a bude vládnout nad národy. Pohané v něj budou skládat naději.' 13. A Bůh, (dárce) naděje, ať vás naplní samou radostí i pokojem ve víře, abyste prospívali v naději s mocnou pomocí Ducha svatého. Pavel se omlouvá a nastiňuje program příštích cest. -------------------

 

Zpívat chválu Božímu jménu může někomu připadat jako docela těžký biblický archaismus, bez konkrétního obsahu. Když je ale šikovný řemeslník a práce mu jde od ruky, říkáme že ta jeho práce je hotový koncert. Mohla by dnes takto „zaznít“ v Božích uších i moje práce?

 

12/3

Řím 15,14-17

14. Já sám jsem o vás přesvědčen, moji bratři, že i vy máte plno dobré vůle naplněni poznáním všeho druhu, takže jste docela dobře schopni jeden druhého napomenout. 15. Přece však jsem vám psal trochu směleji, abych vám (některé věci) připamatoval, a to pro milost, která mi byla dána od Boha: 16. abych byl služebníkem Krista Ježíše mezi pohany. Kážu proto Boží evangelium, jako bych konal posvátný úkon, aby se tak pohané stali milou obětí, posvěcenou od Ducha svatého. 17. Mám se tedy čím chlubit skrze Ježíše Krista v tom, co se týká Božího díla.  ---------------------

 

Dokázat druhého v lásce napomenout, tak jak se s tím setkáváme u Pavla, aby to člověka nezranilo, neurazilo či nepotupilo je velkým uměním a Božím darem. Ježíš nedolomil ani nalomenou třtinu. Pokusme se dnes o to, abychom nepříjemné a těžké věci dokázali říci tak, že by to dotyčného spíše povzbudilo k dobrému.

 

13/3

Řím 15,18-24

18. Neodvážím se mluvit o ničem jiném než o tom, co Kristus skrze mne vykonal, aby byli pohané přivedeni k ochotnému přijetí víry, slovem i skutkem, 19. silou znamení a zázraků, konaných mocí Božího Ducha. Tak jsem dovršil kázání Kristova evangelia od Jeruzaléma a v širém okruhu až po Ilýrii. 20. Snažím se totiž o to a kladu si za čest, že nekážu evangelium tam, kde jméno Kristovo je už známo. Nechci stavět na cizích základech, 21. neboť stojí v Písmu: 'Ti, kdo o něm nebyli poučeni, uvidí, ti, kdo (o něm) neslyšeli, porozumějí.' 22. Proto také jsem byl znova a znova zdržován od cesty k vám. 23. Ale teď už v těchto krajinách nenacházím pro sebe žádné pole (působnosti). Mnoho let však nosím v sobě touhu přijít k vám, 24. třeba až se vydám do Španělska. A tak doufám, že se na té cestě s vámi uvidím. Trochu se s vámi chci napřed potěšit a pak mě vypravíte na cestu tam.  ----------------------

 

U sv.Pavla se setkáváme se zvláštním rysem jeho poslání. Snaží se hlásat evangelium tam, kde ho ještě nikdo před nim nehlásal. To je skutečně apoštolský rys, který patří i k našemu poslání křesťana. Pro začátek se můžeme učit chovat jako křesťané tam, kde se tak nikdo nechová.

 

14/3

Řím 15,25-33

25. Ale teď ještě musím vykonat cestu do Jeruzaléma ve službě pro křesťany.  26. Makedonie a Achaja se totiž rozhodly, že uspořádají sbírku pro chudé křesťany v Jeruzalémě. 27. Ano, tak se rozhodly, protože sami jsou jejich dlužníky. Pohanům se přece dostalo účasti v jejich duchovních darech; proto zase mají povinnost, aby jim pomohli v dobrech pozemských. 28. Až tedy tu záležitost vyřídím a tu sbírku jim poctivě odevzdám, vydám se do Španělska a cestou se zastavím u vás. 29. A vím, že až k vám přijdu, přijdu s plnou mírou Kristova požehnání. 30. Ale prosím vás, bratři, pro našeho Pána Ježíše Krista a pro lásku Ducha, abyste při mně stáli tím, že se za mne budete modlit usilovně k Bohu, 31. abych byl ochráněn před nevěřícími (židy) v Judsku a aby křesťané v Jeruzalémě dobře přijali tuto mou službu. 32. Potom - když to Bůh bude chtít - budu k vám moci s radostí přijít a mezi vámi pookřát. 33. Bůh, (dárce) pokoje, buď s vámi se všemi! Amen.  -----------------

 

Zvláštní je, že peněžní sbírka v řeckých a makedonských městech není vnímána jako dar pro jeruzalémské, ale spíš jako dluh, který se tímto splácí. Hodnoty duchovní se zde proměňují v materiální a opačně. To, co věnujeme chudým např. v třetím světě se proměňuje v duchovní hodnoty pro nás, tak jak nás učí Ježíš: „Shromažďujte si poklady v nebi…..“

 

15/3

Řím 16,1-16

1. Doporučuji vám naši sestru Foibu, jáhenku církevní obce v Kenchrejích. 2. Přijměte ji v Pánu, jak se sluší na křesťany. Poskytněte jí každou pomoc ve všem, co bude od vás potřebovat. Vždyť i ona už pomohla mnoha lidem, i mně samému. 3. Pozdravujte Prisku a Akvilu, kteří se mnou pracovali pro křesťanskou víru 4. a nasadili pro mě vlastní život; jsem jim zavázán k vděčnosti nejen já, ale i všecky církevní obce pohanokřesťanů. 5. Posílám pozdrav i věřícím, kteří se shromažďují v jejich domě. Pozdravujte mého drahého Epaineta; on je první z Asie, který přijal víru v Krista. 6. Pozdravujte Marii, která se pro nás hodně napracovala. 7. Pozdravujte mé krajany Andronika a Junia; byli se mnou společně ve vězení, jsou velmi váženi mezi apoštoly a stali se křesťany ještě přede mnou. 8. Pozdravujte Ampliáta, mám ho v Pánu rád. 9. Pozdravujte Urbana, našeho spolupracovníka v křesťanské víře, a mého milovaného Stachyna. 10. Pozdravujte Apella, osvědčeného křesťana. Pozdravujte (křesťany) z Aristobulova domu. 11. Pozdravujte mého krajana Herodiona. Pozdravujte křesťany z Narcisova domu. 12. Pozdravujte Tryfainu a Tryfosu, které pracují pro Pána. Pozdravujte milovanou Persidu, která se pro víru mnoho napracovala.  13. Pozdravujte Rufa, vyvoleného křesťana, a jeho matku, která je zároveň i matkou mou. 14. Pozdravujte Asynkrita, Flegona, Hermu, Patrobu, Herma a ostatní tamější bratry. 15. Pozdravujte Filologa a Julii, Nerea a jeho sestru, Olympa a všecky křesťany u nich. 16. Pozdravujte se navzájem svatým políbením. Pozdravují vás všechny Kristovy církevní obce

 

Někdy stačí opravdu málo k tomu, abychom udělali druhému radost. Vzpomínka na společné zážitky a práci posiluje vztahy. Kolikrát stačí i pozdrav od někoho, s kterým nás pojí určitý vztah a celý den je jako proměněný. Možná by bylo dobré nějakým pohledem či SMS pozdravit někoho, o kom už dlouho nemáme žádné zprávy.

 

 

Comments