Minikomentáře: Ŕím 13,8-14,23

2/3
Řím 13,8-10
8. Nebuďte nikomu nic dlužni - jen vzájemnou lásku. Neboť kdo druhého miluje, splnil zákon. 9. Vždyť přikázání 'nebudeš cizoložit, nebudeš zabíjet, nebudeš krást, nebudeš žádostivý', a je-li ještě nějaké jiné přikázání, všecka jsou shrnuta v tomto: 'Miluj svého bližního jako sám sebe'. 10. Láska bližnímu neubližuje. Naplněním zákona je tedy láska.  --------------------
 
Sv. Augustin napsal: Miluj a dělej, co chceš. Náš život má být skutečně naplněn jen skutky lásky. Kdo opravdově miluje, tak skutečně vše co dělá, dělá dobře. Ten, kdo miluje Boží láskou, tak nemůže dělat nic špatného. Problém je ale v tom, že my nedokážeme milovat touto láskou a proto druhým i ubližujeme. Ale vždy je možné začít znovu milovat. Bohu díky.
 
3/3
Řím 13,11-14
11. Víte, jaký je (nyní) čas: že vám už nastala hodina, kdy je třeba se probrat ze spánku. Neboť nyní je nám spása blíže než tehdy, když jsme uvěřili. 12. Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla. 13. Veďme počestný život jako ve dne; ne v hodováních a pitkách, ne v necudnostech a prostopášnostech, ne ve sváru a závisti.  14. Ale oblečte se v Pána Ježíše Krista a nepečujte o tělo tak, že by to vyvolávalo žádosti.  --------------------
 
Péče o tělo může být různá. Některý způsob zatěžuje i hodně naši peněženku. A jiný v nás může probudit žádostivost. Jenže žádostivost nás může dovést až ke hříchu a proto pečujme o tělo tak, aby nás nesvádělo.
 
4/3
Řím 14,1-6
1. »Slabého« ve víře přijímejte (do svého společenství), ne však, abyste rozhodovali o jeho smýšlení.  2. Jeden je přesvědčen, že může jíst všecko, druhý, ten »slabý«, však jí jen zeleninu. 3. Kdo jí, ať se nedívá spatra na toho, kdo nejí; kdo nejí, ať nevynáší soud o tom, kdo jí, vždyť Bůh ho přijal do svého společenství. 4. Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? Stojí přece nebo padá jen podle (rozhodnutí) vlastního pána. Ale bude stát pevně, protože Pán je dost mocný, aby ho udržel zpříma. 5. Někdo dále dává přednost jednomu dni před druhým, pro jiného však je den jako den. Každý ať je ve svém vlastním myšlení plně přesvědčen. 6. Kdo zachovává některý den, zachovává ho kvůli Pánu. Kdo jí, kvůli Pánu jí, vždyť děkuje Bohu. A kdo nejí, kvůli Pánu nejí, a také děkuje Bohu.  ---------------------------
 
Motivem našeho jednání je láska. A právě láska k Pánu je dává smysl a hodnotu i běžným věcem. A tak každá činnost kvůli Pánu svým způsobem stává modlitbou. A především cestou, jak prožívat každou hodinu našeho života.
 
5/3
Řím 14,7-9
7. Žádný z nás nežije sám sobě ani neumírá sám sobě. 8. Neboť žijeme-li, žijeme pro Pána, umíráme-li, umíráme pro Pána. Ať tedy žijeme nebo umíráme, patříme Pánu. 9. Vždyť právě proto Kristus umřel a vstal k životu, aby se stal Pánem nad mrtvými i nad živými.  ------------------
 
Patříme Pánu. Ale žiji tak? Nebo si žiji podle svého? Patříme Pánu a proto jednejme podle jeho vůle.
 
6/3
Řím 14,10-13
10. Proč tedy svého bratra odsuzuješ? Nebo proč ty svým bratrem pohrdáš? Všichni přece budeme stát před Božím soudem. 11. Vždyť v Písmu se říká: 'Jako že jsem živ, praví Pán, přede mnou poklekne každé koleno, a každý jazyk bude velebit Boha.' 12. A každý z nás tedy bude muset sám za sebe vydat Bohu účty. 13. Přestaňme už tedy jeden druhého soudit. Ale buďte rozhodnuti, že nikdy nedáte bratrovi příležitost k pádu nebo k pohoršení.  ---------------
 
Hodnotíme druhé lidi. Někdy je i nutné druhé ohodnotit a usměrňovat. Ale soudit je, to je něco jiného a to přísluší Pánu. Udělal náš bližní chybu, tak mu pomoz, aby to napravil. Ale soud přenechávejme Bohu. Vždyť on nejlépe ví, kdy je potřeba spravedlnost a kdy zase milosrdenství. On jediný vidí do srdce.
 
7/3
Řím 14,14-18
14. Vím a jsem v Pánu Ježíši přesvědčen, že nic samo v sobě není nečisté. Jen když někdo něco za nečisté pokládá, stává se to jemu nečistým. 15. Jestliže však jídlem působíš svému bratrovi zármutek, nechováš se, jak vyžaduje láska. Přestaň ho svým jídlem přivádět k záhubě. Vždyť za něj Kristus umřel. 16. Vaše správná věc ať nevede k tomu, aby se o ní mluvilo zle. 17. Boží království nespočívá v jídle a pití, ale ve spravedlnosti, pokoji a radosti, jaké dává Duch svatý. 18. Kdo s těmito dary (Ducha) slouží Kristu, líbí se Bohu a váží si ho i lidé.  ------------------
 
Kéž si navzájem pomáháme do Božího království. Kéž sloužíme jeden druhému. Ať dary Ducha využíváme k oslavě Boha a k pomoci bližnímu. Bratr bratru nechť je vždy bratrem.
 
8/3
Řím 14,19-23
19. Usilujme tedy o to, co slouží k pokoji a k vzájemnénu duchovnímu prospěchu. 20. Pro nějaké jídlo nenič to, co Bůh vytvořil. Ano, všechno je čisté. Ale špatně jedná ten, kdo jí nějakou věc, když tím dává pohoršení. 21. V tom případě je lepší nejíst maso, nepít víno, ani nedělat nic takového, co působí tvému bratrovi pohoršení. 22. Ty máš v té věci pevné přesvědčení. Ponech si ho pro sebe před Bohem. Blaze tomu, kdo se nemusí odsuzovat, kdy se k něčemu rozhoduje. 23. Kdo však má pochybnosti, a přesto jí, je odsouzen, protože nejedná s plným přesvědčením. Všechno tedy, co není z přesvědčení, je hřích. ------------------
 
Máme-li pochybnosti, jestli ten a ten skutek je hřích, tak máme povinnost hledat na naši pochybnost odpověď v evangeliu a nauce církve. Nejednejme s pochybnostmi.

 


 

Comments