Minikomentáře: Ŕím 11,28-13,1

 

23/2
Řím 11,28-32
28. Pokud jde o evangelium, jsou (Božími) odpůrci, a to k vašemu prospěchu. Pokud však jde o vyvolení, jsou mu drazí kvůli svým praotcům. 29. Když totiž Bůh někomu něco daruje nebo když někoho povolá, je to neodvolatelné. 30. Vy jste se kdysi chovali k Bohu odmítavě, ale nyní se vám dostalo milosrdenství, protože židé odmítli přijmout víru. 31. Stejně tak se oni chovají nyní odmítavě, protože vám se dostává milosrdenství, aby se ho potom dostalo také jim. 32. Bůh totiž dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.  --------------------------
 
Boží přízeň vůči nás neustále trvá, je neodvolatelná. Vzpomeňme si na to, když se hříchem od Boha vzdálíme a myslíme si, že už si nezasloužíme jeho přízeň. Dovolme mu prokázat nám milosrdenství a litujme svých hříchů.
 
24/2
Řím 11,33-36
33. Ó, jak bezedná je Boží štědrost, moudrost i poznání! Jak neproniknutelná jsou jeho rozhodnutí a neprobádatelné způsoby jeho jednání! 34. Neboť 'kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? 35. Dal mu někdo dříve něco, aby se mu to muselo oplácet?' 36. Vždyť od něho, skrze něho a pro něho je všecko. Jemu buď sláva navěky! Amen.   --------------------
 
Pavel se jakoby nechává unést Boží velikostí, štědrostí a moudrostí. Toto už jsou více slova srdce než výklad rozumu. Určitě i v naší modlitbě má Pán pro nás připravené chvíle, kdy nám modlitba tryská přímo ze srdce. Nechejme tuto modlitbu chvály tryskat a ona nám zavlaží naše mnohdy bezútěšné myšlenky.
 
25/2
Řím 12,1-2
1. Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: přinášejte sami sebe v oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. 2. A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.  -----------------------------
 
Svět se rychle mění a nutí nás, abychom se měnili s ním. Ale opravdu se nepřizpůsobujme tomuto světu. Módní světská vlna rychle mizí. Ale především nás často činí slepými vůči pravým hodnotám a nedokážeme pak lehce rozlišit, co je dobré, bohulibé a dokonalé.
 
26/2
Řím 12,3-8
3. Protože mi byla dána ta milost, říkám každému z vás: Nikdo ať si o sobě nemyslí více, než co se patří myslet, ale skromně ve shodě s tím, v jaké míře udělil Bůh každému víru.  4. Jako máme v jednom těle mnoho údů, ale tyto údy nemají všechny stejnou činnost, 5. tak i my, i když je nás mnoho, jsme jedním tělem v Kristu, k sobě navzájem jsme však údy. 6. Máme rozmanité duchovní dary podle milosti, která nám byla dána. Kdo má dar mluvit z vnuknutí, ať ho užívá úměrně k vlastní víře. 7. Kdo má dar služby, ať ho uplatňuje ve službě. Kdo má dar vyučovat, ať se věnuje vyučování, 8. kdo dar povzbuzovat, ať povzbuzuje. Kdo rozdává, ať to dělá velkodušně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo prokazuje milosrdenství, ať to činí s radostí.   -----------------------
 
Církev je Kristovým tělem. Proto farní společenství je Kristovým tělem. Pokud nevnímáme tuto jednotu a narušujeme ji, nemůžeme se divit, že nezakoušíme Boží zázraky uprostřed nás. Pokusme se navzájem být bratry a sestrami a uvidíme slávu Boží uprostřed nás.
 
27/2
Řím 12,9-16
9. Láska ať je bez přetvářky. Mějte v ošklivosti zlo, přidržujte se dobra. 10. V bratrské lásce se navzájem mějte srdečně rádi, v uctivosti předcházejte jeden druhého. 11. V horlivosti neochabujte, duchem buďte horliví, služte Pánu, 12. v naději se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. 13. S věřícími se podílejte na jejich životních potřebách, ochotně poskytujte pohostinství. 14. Žehnejte těm, kdo vás pronásledují, žehnejte, a neproklínejte. 15. Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. 16. Buďte mezi sebou stejného smýšlení. Nedychtěte po věcech vysokých, ale spíše se sklánějte k věcem obyčejným. Nemyslete si, že jenom vy sami jste moudří.  ------------------
 
Vezmi si Pavlovu jednu radu za druhou a pros Boha, aby ti pomáhal ji naplňovat ve svém životě. Dnešní text ti může posloužit i jako zpovědní zrcadlo.
 
28/2
Řím 12,17-21
17. Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Usilujte o dobro pro všechny lidi. 18. Jak je to jen možné - pokud záleží na vás - žijte v pokoji se všemi lidmi. 19. Nezjednávejte si svoje právo sami, moji drazí, ale nechte Boha, aby on spravedlivě potrestal. Stojí totiž v Písmu: 'Mně patří pomsta, já odplatím', praví Pán. 20. Ale (spíše naopak): 'Když tvůj nepřítel má hlad, dej mu najíst, když má žízeň, dej mu napít. Budeš-li to tak dělat, nahrneš mu na hlavu žhavé uhlí.' 21. Nedopusť, aby tě zlo přemohlo, nýbrž přemáhej zlo dobrem.
 
Protože jsme všichni hříšníci, stává se často nebo méně často, že nás druzí lidé naštvou nebo dokonce ublíží. Máme právo bránit se, ale ať to není odplata zlem. Kéž zlo nezplodí zlo další. Prosme Boha, aby nám pomohl příval zla zastavit hradbou dobra. Někdy je to až hrdinský čin.
 
1/3
Řím 13,1-7
1. Každý se má podřídit vyšší moci, která vládne, neboť není moci, která by nepocházela od Boha. Ty, které jsou, od Boha jsou zřízeny. 2. Když se tedy někdo staví proti (vládnoucí) moci, staví se proti řádu, který dal Bůh. Kdo se tomu vzpírá, sám na sebe svolává odsouzení. 3. Vládcové totiž nejsou na to, aby naháněli strach za dobré jednání, nýbrž za špatné. Chceš, aby ses nemusel bát (vládnoucí) moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly. 4. Je to přece Boží služebnice pro tebe k dobru. Ale pácháš-li zlo, máš se proč bát, neboť nenosí nadarmo meč. Je to přece Boží služebnice, aby vykonávala Boží trest nad tím, kdo páchá zlo. 5. Proto je nutno se podřizovat, a to nejen z bázně před trestem, nýbrž i kvůli svědomí. 6. Z toho důvodu také platíte daně. Neboť jsou Božími služebníky, kdo vytrvale konají tu službu. 7. Dávejte každému, co mu patří: komu daň, tomu daň, komu clo, tomu clo, komu uctivost, tomu uctivost, komu čest, tomu čest.   -----------------------------
 
Kdy se společnost hroutí? Když konáme dobro a přece se bojíme, že budeme za to pronásledováni. Když zákony podporují zlo a vysmívají se dobru. Vládnoucí moc společnosti může někdy zklamat. Ale vláda Boží je vždy spravedlivá i milosrdná.

Comments