Minikomentáře:Ŕím.10,5-11,27

16/2

Řím 10,5-13

5. Mojžíš totiž píše o spravedlnosti ze Zákona toto: 'Ten, kdo ji plní, bude mít skrze ni život'. 6. Ale o spravedlnosti z víry mluví takto: 'Neříkej si u sebe: Kdo vystoupí do nebe?' - aby totiž Krista přivedl dolů - 7. ani 'Kdo sestoupí do propasti?' - aby totiž Krista vyvedl z mrtvých. 8. Co však říká? 'Blízko tebe je to slovo, máš ho v ústech i ve svém srdci'; to je slovo víry kterou hlásáme. 9. Jestliže tedy ústy vyznáváš, že Ježíš je Pán, a v srdci věříš, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. 10. Víra v srdci vede ke spravedlnosti, vyznání ústy vede ke spáse. 11. Písmo přece říká: 'Žádný, kdo v něho věří, nebude zklamán.' 12. Není totiž žádný rozdíl mezi židem a pohanem; všichni přece mají jednoho a téhož Pána a ten je bohatě štědrý ke všem, kdo ho vzývají. 13. Vždyť 'každý, kdo bude vzývat jméno Páně, bude spasen'.  -----------------------

 

Jednoho Boha věřit budeš! Příkaz ale i rada pobídka ke správnému životu. Vyznání víry nejenom při mši, ale také v pokušení -  Bůh, Jeden Bůh, Jediný Bůh se za tebe nestydí

 

 

17/2

Řím 10,14-21

14. Jak ho však mohou vzývat, když v něho neuvěřili? A jak (v něj) mohou uvěřit, když o něm ještě neslyšeli? Jak (o něm) však mohou uslyšet bez hlasatele? 15. Ale jak mohou hlásat, jestliže nebyli posláni? Tak to stojí v Písmu: 'Jak milý je příchod těch, kdo zvěstují dobré věci!' 16. Ale ne všichni tu radostnou zvěst přijali. Izaiáš přece praví: 'Pane, kdo uvěřil tomu, co jsme hlásali?' 17. Víra je tedy z hlásání, hlásání pak se děje slovem o Kristu. 18. Ale ptáme se: Neslyšeli snad o tom? - Ale ano! 'Všude na zemi pronikl jejich hlas, až na konec světa jejich slova.' 19. Ptám se však dále: Copak to Izrael nepochopil? - Už Mojžíš praví: 'Já vás popudím k žárlivosti kvůli tomu, kdo není národ, kvůli pošetilému národu vás rozhněvám.' 20. A Izaiáš se odvažuje říci: 'Dal jsem se nalézt těm, kdo mě nehledali, dal jsem se poznat těm, kdo se po mně neptali.' 21. O Izraelitech však říká: 'Po celý den jsem vztahoval ruce k lidu neposlušnému a vzpurnému.'  ----------------------

 

Nevezmeš jméno Boží nadarmo. Ten kdo nemiluje těžko má úctu, možná strach, ten v něm zbudíš, a přesto nemáme jiné jméno ke spáse než Ježíš. Nedovolme, aby posvátné jména, děje, se stali naší řeči jenom místem vyplňující pauzu nebo znamením hněvu nebo neštěstí. Jméno boží přináší požehnání.

 

 

18/2

Řím 11,1-6

1. Ptám se: Zavrhl snad Bůh svůj lid? Rozhodně ne! Já jsem přece také Izraelita, Abrahámův potomek z Benjamínova kmene.  2. Nezavrhl Bůh svůj lid, který si napřed vyhlédl. Nevíte, co říká Písmo ve zprávě o Eliášovi, když si naříkal Bohu na Izraelity? 3. 'Pane, tvé proroky zabili, tvé oltáře vyvrátili. Já jsem zůstal sám, a nyní i mně ukládají o život.' 4. A co mu Bůh odpovídá? 'Ponechal jsem si sedm tisíc mužů, kteří před Bálem nikdy neklekli.' 5. Stejně tak i nyní je zde zbytek, to jsou vyvolení z Boží milosti. 6. Když však z milosti, tedy ne pro skutky. Jinak by milost nebyla už milostí.  ------------------ 

 

Pomni, abys den sváteční světil. Nejenom pozvání ke spáse. Nejenom otevřená nebesa, ale také prostředky vedoucí k věčné blaženosti. Toto jsem ti ponechal, abys byl svatý.

 

 

19/2

Řím 11,7-12

7. Jaký je závěr? Oč Izraelité usilují, toho nedosáhli, ale dosáhli toho ti vyvolení. Ostatní se zatvrdili, 8. jak je psáno: 'Dal jim Bůh ducha omámení, oči, aby neviděli, uši, aby neslyšeli, a to až dodneška.' 9. A David říká: 'Jejich (obětní) stůl ať se jim stane pastí a léčkou, kamenem úrazu a odplatou. 10. Ať se jim zatemní oči, aby neviděli, dej, ať jejich záda jsou stále ohnutá.' 11. Ptám se tedy: Klopýtli tak, aby padli nadobro? Rozhodně ne! Ale pro jejich pád přešla spása na pohany, aby na ně začali žárlit. 12. Když však už jejich pád znamená pro svět bohatství a (obrácení) jejich malého počtu pohany obohatilo, tím spíše (se to ukáže, až se židé obrátí) v plném počtu! -----------------------  

 

Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi. Příklad života. Máme jistě moudré knihy a profesory, ale ti nás spořádanému životu nenaučí, ukáží cestu zatímco rodiče po ní jdou a děti dokončují co rodiče započali. Učme se dobrému, k dobrému se nuťme.

 

 

20/2

Řím, 11,13-21

13. Vám, (bývalým) pohanům, říkám: Já jako apoštol pohanů vykonávám svou službu s velikou pečlivostí. 14. Chtěl bych tím vzbudit žárlivost u svých krajanů a aspoň některé z nich zachránit. 15. To, že byli vyloučeni, přineslo světu smíření (s Bohem). Co teprve bude znamenat, až budou znova přijati? To bude úplné vzkříšení z mrtvých! 16. Jsou-li první chleby svaté, je svaté i celé těsto, a když je kořen svatý, jsou i větve svaté. 17. Jestliže však některé větve byly odlomeny, ty pak, oliva planá, byls na jejich místo naroubován - a tak máš spojení s kořenem olivy ušlechtilé a s její mízou -  18. nevynášej se nad (ostatní) větve! Zmocňuje-li se tě domýšlivost, (připomeň si) že ty neneseš kořen, ale kořen nese tebe. 19. Ale namítneš: »Ty větve byly přece ulomeny, abych já byl naroubován!« 20. Dobře. Byly ulomeny pro nevěru, ty pak stojíš pro víru. Nebuď na to domýšlivý, ale spíše se boj. 21. Bůh neušetřil větví přirozeně narostlých, neušetří proto ani tebe.  ------------------  

 

Nezabiješ!

Mnozí by jistě zasloužili spravedlivě smrti. Už jsou vylomeni ze života, ale já jsem život nedal, nemohu jej ani vzít. Pouč se i z nepravosti jiného, abys konal dobro.

 

 

21/2

Řím 11,22-24

22. Hleď z toho poznat Boží dobrotu i přísnost. Přísnost k těm, kdo klesli, k tobě však dobrotu, ovšem jen když setrváš v dobrotě. Jinak i ty budeš vyříznut. 23. A oni, když nezůstanou v nevěře, budou zase naroubováni; Bůh je přece dost mocný, aby je znova narouboval. 24. Ty jsi byl vyříznut z olivy plané, ke které jsi přirozeně patřil, a byl jsi naroubován na olivu ušlechtilou, ke které přirozeně nepatříš. Tím spíše mohou být oni naroubováni na vlastní olivu.  -------------------

 

Nesesmilníš! Nevěra ničí jak život boží tak lidský. Krásné tělo dobré myšlenky nejsou ke hříchu.

 

22/2

Řím 11,25-27

25. Bratři, nechci vás nechat v nevědomosti, jak je to s tímto tajemstvím, abyste se proto nespoléhali jen na svůj vlastní názor. Část Izraele se zatvrdila, dokud nevstoupí (do církve) pohané v plném počtu, 26. a tak bude zachráněn celý Izrael, jak je to v Písmu: 'Přijde ze Siónu vykupitel a odstraní od Jakuba bezbožnost. 27. A v tom bude záležet moje smlouva s nimi, že zahladím jejich hříchy.'  ---------------------- 

 

Nepokradeš! Měj v úctě námahu druhého. Nepřipravujme se o hmotné nebo duchovní dobra. Špatný příklad dovede uloupit celou věčnost.

 

Comments