Minikomentáře: 2 Kor 6,1 - 7,13a

24/11

2 Kor 6,1-2

1. Jako (Boží) spolupracovníci vás proto napomínáme, abyste nepřijali milost Boží nadarmo! 2. (Bůh) přece říká: 'V době příhodné jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti pomohl.' Hle, teď je ta »doba příhodná«, hle, teď je ten »den spásy«!  ---------------- 

 

Bůh nám stále nabízí svou milost, podává nám pomocnou ruku, obdarovává dary, vlévá útěchu. Ale my se musíme přičinit, abychom nabízenou milost přijali a rozvíjeli. A každá minuta našeho života je ta doba příhodná, kdy nás Bůh obdarovává sám sebou.

 

25/11

2 Kor 6,3-8a

3. Nikomu v ničem nedáváme pohoršení, aby nebyla potupena (naše) služba, 4. ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci všestrannou vytrvalostí, v souženích, v nesnázích, v úzkostech, 5. v ranách, v žalářích, v nepokojích, v námahách, ve bděních, v postech; 6. čistotou, poznáním, shovívavostí, dobrotivostí, Duchem svatým, upřímnou láskou, 7. slovem pravdy, silou Boží, zbrojí spravedlnosti v útoku i v obraně; 8. za pocty i potupy, při zlé i dobré pověsti.    -----------------  

 

Tak jako platí, že Bůh nám svou milost nabízí neustále, tak také my můžeme svou víru a službu rozvíjet ve všech situacích našeho života. A že jsou rozmanité. Žádná okolnost by nás neměla odradit od služby Bohu a bližnímu.

 

26/11

2 Kor 6,8b-13

Že prý jsme svůdcové, a přece jsme pravdiví; 9. že prý neznámí, a zatím jsme dobře známí; jako zmírající, a hle - žijeme; jako trestu propadlí, a přece na smrt vydáni nejsme; 10. prý jsme smutní, a zatím se stále radujeme, jakoby chudáci, a přece mnohé obohacujeme, jako bychom nic neměli, a zatím máme všechno. 11. Korinťané, mluvil jsem k vám docela otevřeně, srdce se mi otevřelo dokořán. 12. Máte široké místo v mém srdci, ale ve vašem je místa málo. 13. Odplaťte mi stejným - jako k synům mluvím - otevřte dokořán srdce i vy.   --------------- 

 

Mnohdy se bojíme otevřít někomu srdce dokořán. Bojíme se nepřijetí, posměchu nebo dokonce nepřátelství. Naše vztahy jsou poznamenány zlem, a proto neumíme otevřeně sdílet pocity svého srdce. A tak cesta k otevřenosti srdce vede přes očištění srdce od hříchů.

 

27/11

2 Kor 6,14-18

14. Nespřahejte se už s nevěřícími! Jaká účast spravedlnosti s nepravostí? Jaké společenství světla se tmou? 15. Jaká shoda Krista s Beliárem? Nebo jaký podíl věřícímu s nevěřícím? 16. Jaké spojení chrámu Božímu s modlami? Vy jste přece chrám živého Boha! Bůh totiž řekl: 'Budu přebývat a chodit mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.' 17. Proto 'vyjděte z jejich společnosti a oddělte se, 'praví Pán, 'a nedotýkejte se ničeho nečistého! Potom vás přijmu za svoje: 18. budu vaším otcem a vy budete mými syny a mými dcerami, praví všemohoucí Pán'.  --------------- 

 

Oddělit se od nepravosti, temnoty, Beliára, nevěřících. Jak tomu rozumět? Musíme se jednoznačně rozejít s hříchem. Jsme nové stvoření, patříme Kristu. Proto se nemůžeme smířit s hříchem. A jestliže by nás někdo ke hříchu chtěl vést (či svést), tak ho musíme odmítnout. Jiná možnost není.

 

28/11

2 Kor 7,1-4

1. Když tedy máme, milovaní, tato zaslíbení, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha, stále více s Boží bázní pokračujme ve svatosti. 2. Dejte nám (v srdci) více místa! Nikomu jsme neublížili, nikoho jsme do zkázy neuvedli, nikoho jsme nepodvedli. 3. Když tak mluvím, nechci vás tím odsuzovat. Už dříve jsem přece řekl, že jste v našem srdci, spojeni s námi na život a na smrt. 4. Mám k vám plnou důvěru, velmi si na vás zakládám. Jsem plný útěchy, i při svém soužení překypuji radostí.  ------------------- 

 

Pokračujme ve svatosti. Svatost je naše základní životní povolání. Svatost sice znamená dokonalost. My ale nejsme ještě dokonalí, proto pro nás svatost znamená vytrvale usilovat o svatost, vytrvale kráčet k dokonalosti. Celý život budeme kráčet k dokonalé svatosti.

 

29/11

2 Kor 7,5-7

5. Když jsme totiž přišli do Makedonie, nedostalo se nám žádné úlevy, ale ze všech stran jen samé soužení: navenek boje, uvnitř úzkosti. 6. Ale Bůh, který těší ztrápené, dopřál nám útěchy tím, že přišel Titus. 7. A nejen tím, že přišel, ale i potěšením, které vy sami jste mu poskytli. Mohl nám totiž vypravovat, jak po mně toužíte, jak naříkáte, s jakou horlivostí se mě držíte. To mou radost ještě zvětšilo.  ------------------------ 

 

Mnohdy nás netíží jen vnější překážky, ale také vnitřní boje a úzkosti. Ale Bůh je ten, který dává pravou útěchu. Ale musíme se dívat kolem sebe, abychom Boží útěchu nepřehlédli a musíme se z ní dokázat radovat, i když je třeba drobná.

 

30/11

2 Kor 7,8-13a

8. Tím listem jsem vás ovšem zarmoutil, ale nemrzí mě to. I kdyby mě to mrzelo - vidím totiž, že vás ten list, třebas jen nakrátko, zarmoutil - 9. teď se však z toho raduji. Ne proto, že vám to způsobilo zármutek, ale proto, že vás ten zármutek přivedl ke změně smýšlení. Vždyť jste byli zarmouceni podle (vůle) Boží, takže jsme vám tím nezpůsobili vůbec žádnou škodu. 10. Takový bohulibý zármutek působí totiž spásonosnou změnu smýšlení, a toho není třeba litovat. Světský zármutek však vede ke smrti. 11. Podívejte se, jakou ve vás ten bohulibý zármutek vyvolal snaživost, ano i omluvy, rozhořčení, bázeň, touhu, horlivost, potrestání (viníka)! Po každé stránce jste dokázali, že v té věci jste bez viny. 12. I když jsem vám tedy napsal, udělal jsem to ne kvůli tomu, kdo křivdu způsobil, ani kvůli tomu, komu bylo ukřivděno. Ale udělal jsem to proto, abyste si sami uvědomili - a Bůh to vidí - jak veliká je vaše horlivost pro nás. 13. A to nás potěšilo.   ------------------ 

 

Někdy je náš zármutek tak silný, že se nám zdá, že se v něm utápíme. Ale mnohdy nás má zármutek podle slov sv. Pavla přivést ke změně smýšlení. Je dobré se ptát, proč mne zármutek potkal. Je dobré se ptát, jestli nám nemá posloužit ke změně smýšlení. K tomu je ale potřeba podívat se na něj s odstupem.

Comments