Minikomentáře: 2 Kor 4,7 - 5,21

17/11

2 Kor 4,7-12

7. Poklad (víry) máme v nádobě hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc připisovala Bohu, a ne nám. 8. Ze všech stran se na nás valí trápení, ale nesoužíme se. Býváme bezradní, ale ne zoufalí. 9. Býváme pronásledováni, ale ne opuštěni. Býváme sráženi k zemi, ale ne zničeni. 10. Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle. 11. Tak jsme my zaživa stále vydáváni na smrt pro Ježíše, aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle. 12. A tak v nás pracuje smrt, ale ve vás život.  ------------------ 

 

Křesťanům se nevyhýbají problémy, i když bychom si to určitě přáli mít bezstarostný život. Život plný pokoji není život bez starostí, ale život v moci Boží. Tak jako se Boží moc projevovala u Ježíše Krista, tak se může projevovat i u nás.

 

18/11

2 Kor 4,13-15

13. Protože máme téhož ducha víry, jak je řečeno v Písmu: 'Uvěřil jsem, a proto jsem mluvil', věříme i my, a proto také mluvíme. 14. Vždyť víme, že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, vzkřísí s Ježíšem i nás a společně s vámi nás postaví před něho. 15. Všecko se to přece děje pro vás: čím více se totiž rozmnoží milost, tím větší počet (lidí) bude potom projevovat vděčnost k Boží oslavě.  -------------------

 

Věříme, ale nemluvíme. Nemluvíme o své víře, o Bohu, o jeho Synu Ježíši Kristu, o moci Ducha svatého. Myslíme si, že by nám nevěřící lidé nerozuměli, že by se nám smáli. Ale my přece nemluvíme o Bohu proto, aby nás lidé chválili, ale abychom jim zvěstovali zvěst o spáse člověka, kterou přece tak potřebují.

 

19/11

2 Kor 4,16-18

16. A proto neklesáme na mysli. Tělo nám sice chátrá, ale duše se den ze dne zmlazuje, 17. neboť nynější lehké břemeno utrpení zjednává nám nad každou míru věčnou tíhu slávy, 18. protože nám neleží na srdci věci viditelné, ale neviditelné. Věci viditelné přece pominou, ale neviditelné budou trvat věčně.  ----------------------

 

To je až revoluční myšlenka. „Tělo nám sice chátrá, ale duše se zmlazuje.“ My stárnutí mnohdy pokládáme za něco nepříjemného a nejraději bychom se tomu nějak vyhnuli. A přitom i ve stárnutí a stáří je zvláštní možnost být blíž Bohu. Jako bychom se jen od viditelného více a více soustředili na věci neviditelné – Boží.

 

20/11

2 Kor 5,1-5

1. Víme totiž, až bude stržen stan, v kterém tady na zemi bydlíme, že nám Bůh dá obydlí jiné. Ne dům udělaný lidskýma rukama, ale věčný v nebi. 2. Proto vzdycháme plni touhy po tom, abychom si mohli vzít na sebe ještě (jako šat) i svůj příbytek z nebe, 3. a to i v tom případě, když budeme shledáni oblečeni, ne svlečeni (ze své pozemské schránky). 4. Ano, pokud jsme v této pozemské schránce, vzdycháme a tíží nás to; nechtěli bychom být svlečeni, ale toužíme, abychom byli nadto ještě přioděni, aby tak byla smrtelná schránka pohlcena životem. 5. Bůh sám nás tak k tomu určil a dal nám Ducha jako záruku.  ----------------- 

 

Až příliš se zabydlujeme v tomto pozemském životě. A proto se nám nechce myslet na příbytek, který pro nás má Bůh připravený. Neumíme si ho představit a tak se nám zdá být tak nejasný. A raději se držíme toho, co máme „v hrsti“. Rozjímání slouží také k tomu, abychom se zaměřovali na skutečnosti Boží.

 

21/11

2 Kor 5,6-10

6. Jsme tedy ustavičně plni důvěry. Víme, že dokud jsme doma v tomto těle, jsme jako vyhnanci v cizině, daleko od Pána. 7. (To proto, že) v nynějším stavu (v Boha jen) věříme, ale dosud ho nevidíme. 8. Jsme však plni důvěry a chtěli bychom raději opustit domov tělesný a odebrat se do domova k Pánu. 9. A proto stůj co stůj usilujeme o to, abychom se mu líbili, ať už v domě (těla) zůstáváme, nebo se z něho odebíráme. 10. My všichni se přece musíme objevit před Kristovým soudem, aby každý dostal odplatu za to, co za života udělal dobrého nebo špatného.  --------------------- 

 

Všichni se musíme objevit před Kristovým soudem. To není jen upozornění pro nás, ale pro všechny lidi. Ale najít způsob, jak na to lidi upozornit, aby se jich to dotklo a začali podle toho měnit svůj život, je náročné. Ale měli bychom hledat způsob, jinak budeme i my spoluzodpovědni za jejich ztrátu nebe.

 

22/11

2 Kor 5,11-17

11. Protože tedy víme, že je třeba bát se Pána, snažíme se lidi přesvědčit. Bůh nás dobře zná a doufám, že i vy nás dobře znáte, když nás posuzujete podle zásad svědomí. 12. Tím vám nechceme zase doporučovat sami sebe; dáváme vám jen možnost, abyste se námi mohli chlubit a abyste měli (co odpovědět) lidem, kteří se vychloubají vnějškem, ale o srdce nedbají. 13. Jestliže jsme si tedy počínali, jako bychom byli beze smyslů, bylo to proto, že Bůh tak chtěl. Jestliže jednáme jako při smyslech, je to pro vás. 14. Kristova láska nás nutí k tomuto úsudku: Jeden zemřel za všechny, umřeli tedy všichni; 15. a umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých. 16. Proto my od nynějška nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek. A třebaže jsme Krista kdysi posuzovali podle lidských měřítek, teď už to neděláme. 17. Když se tedy někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo.   -------------------- 

 

Často se říká, že Ježíš za nás umřel, abychom my mohli žít. Pavel nám upřesňuje, jaký by měl být tento náš nový život. Abychom už nežili pro sebe, ale pro Krista. Jako bychom měli zvednou oči od zahledění do vlastního já a začít se dívat konečně na Krista a bližní. A nejen dívat, ale také pro ně žít.

 

23/11

2 Kor 5,18-21

18. A všecko to pochází od Boha; on nás smířil se sebou skrze Krista a svěřil nám službu, abychom (hlásali) toto usmíření.  19. Vždyť Bůh pro Kristovy (zásluhy) smířil svět se sebou, lidem už nepřičítá jejich poklesky a nás pověřil kázáním o tomto usmíření. 20. Jsme proto Kristovi vyslanci, jako by skrze nás napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem! 21. S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem, abychom my skrze něho byli spravedliví u Boha.  -------------------- 

 

Bůh se s námi smířil. Už nám nechce přičítat naše poklesky. Ale je třeba, abychom se i my smířili s Bohem. Abychom přijali jeho smíření, naše osvobození od hříchu. Abychom se s hříchem rozešli lítostí a proměnou života. Bůh udělal maximum. Činím i já pro Boha maximum?

Comments