Minikomentáře: 2 Kor 13,1 - Řím 1,17

22/12

2 Kor 13,1-4

1. To k vám jdu už potřetí. 'Ústy dvou nebo tří svědků bude dokázána každá záležitost!' 2. Řekl jsem už a říkám zase - když jsem totiž byl u vás podruhé a když jsem teď nepřítomen - už předem těm, kdo se v minulosti prohřešili, i všem ostatním: až zase přijdu, nikoho nebudu šetřit. 3. Vždyť si žádáte důkaz, že mými ústy mluví Kristus; a ten na vás není slabý, ale má vůči vám síly dost. 4. Byl sice ukřižován jako slabý člověk, ale z Boží moci je živ. I my jsme s ním slabí, ale přesto budeme mít dostatek síly, kterou nám na vás dal Bůh. 

 

Až příliš často hodnotíme druhé lidi. Mnohdy farníci hodnotí svého faráře, podřízení své nadřízené atd. Moc hlásat evangelium však Bůh svěřil skrze svého Syna slabým lidem, jistě nedokonalým. Ale Boží síla se projevuje  často právě ve slabosti.

 

 

23/12

2 Kor 13,5-8

5. Zkoušejte sami sebe, zdali jste ve víře, sami sebe zkoumejte! Copak nepoznáváte sami na sobě, že Ježíš Kristus je ve vás? - leda že jste se snad neosvědčili. 6. Ale mám naději, že poznáte, že my neosvědčení nejsme. 7. Modlíme se však k Bohu, abyste nedělali nic špatného. (Toužíme,) ne aby se ukázalo, jak jsme osvědčení, ale abyste vy konali dobro, (i když se pak ukáže,) že my jsme neosvědčení. 8. Vždyť nic nedokážeme proti pravdě, ale jen pro pravdu. 

 

Některé lidi po dlouhém odloučení ani nemůžeme poznat. Mohl bych si dnes najít pět minut času na to, abych se trošku prozkoumal a ověřil si jakým způsobem je Kristus přítomný ve mně? Jsem schopen ho vůbec poznat?

 

24/12

2 Kor 13,9-13

9. A tak máme radost z toho, když my jsme slabí, jen když vy jste silní. Za to se i modlíme, aby u vás bylo zase všecko uvedeno do pořádku. 10. Proto píšu tohle z dálky, abych při svém příchodu nemusel přísně použít své moci, kterou mi Pán dal na budování, ne na ničení. 11. Nakonec, bratři: žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupní napomínání, buďte svorní, žijte v pokoji, a Bůh (dárce) lásky a pokoje bude s vámi. 12. Pozdravujte se navzájem svatým políbením. Pozdravují vás všichni věřící. 13. Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství svatého Ducha s vámi se všemi!  

 

 

Na Štědrý večer prožíváme blízkost rodiny a známých, vzpomínáme na zemřelé a tak i nám sv. Pavel přeje: Žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupní napomínání, buďte svorní a žijte v pokoji – tak bude i Bůh na Štědrý večer mezi vámi. Rád se k tomuto přání za všechny kněze připojuji.

 

25/12

Řím 1,1-7

1. Pavel, služebník Krista Ježíše, povolaný za apoštola, určený k hlásání radostné zvěsti. 2. Bůh ji už předem slíbil ústy svých proroků ve svatém Písmě 3. o svém Synu. Ten pochází jako člověk z rodu Davidova, 4. duchem svatosti se prokázal jako mocný Boží Syn tím, že vstal z mrtvých: Ježíš Kristus, náš Pán. 5. Od něho jsme dostali milost i apoštolské poslání, abychom na oslavu jeho jména (přivedli) k ochotnému přijetí víry všecky národy. 6. K nim patříte i vy, protože si vás Ježíš Kristus povolal. 7. Všem v Římě, které Bůh miluje a které povolal do stavu svatých: milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.  

 

Vánoce jsou svátky, kdy se  lidé rádi navštěvují. Možná i Vy se setkáte se svými nevěřícími rodinnými příslušníky, či přáteli. Budou moci na Vás poznat, to že se  v našem srdci  zrodil Ježíš Kristus?

                                                                                                                                                                                                                                                                 

26/12

Řím 1,8-10

8. Především děkuji svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás za všechny, protože se o vaší víře mluví (s pochvalou) po celém světě. 9. Dovolávám se za svědka Boha, kterému sloužím celým svým srdcem (jako hlasatel) radostné zvěsti o jeho Synovi, že bez přestání na vás pamatuji 10. a ve všech svých modlitbách prosím, aby mi už jednou konečně - chce-li to Bůh - bylo dopřáno té radosti, že bych k vám mohl přijít. 

 

V některých krajích a rodinách je zvykem na Štěpána  přijít na koledu s přání do dalšího roku. Možná vám tento nápad připadá trochu ztřeštěný, ale věřte, že když to zkusíte, určitě dotyčné potěšíte a budou na vaši návštěvu rádi vzpomínat.

 

27/12

Řím 1,11-15

11. Neboť toužím po tom, abych vás uviděl, a tak vám mohl dát nějaký duchovní dar k vaší posile, 12. to znamená: abychom se u vás vzájemně povzbudili společnou vírou, vaší i mou. 13. Rád bych, bratři, abyste věděli, jak jsem si už vícekrát umínil, že k vám půjdu, ale doposud mi vždycky do toho něco přišlo. Chtěl bych také u vás sklidit nějaký užitek jako u jiných národů. 14. Mám závazky k Řekům i k ostatním národům, ke vzdělaným i k nevzdělaným. 15. Proto - pokud je na mně - velice rád bych hlásal evangelium také vám v Římě. 

Společné setkání je vždy velkou událostí. Mohou se vyřešit staré, bolavé věci,vzájemně se  potěšit se, či posílit ve víře. Možná, že právě dnes je den, ve kterém by jste mohli navštívit lidi, kterým návštěvu už dlouho slibujete, nebo které jste už dlouho neviděli. Za pokus to určitě stojí.

 

28/12

Řím 1,16-17

16. Za evangelium se nestydím. Jím se přece projevuje Boží moc a přináší záchrana každému, kdo věří, nejdříve ovšem židům, ale pak i pohanům. 17. Neboť v něm se odhaluje Boží spravedlnost, která je z víry a vede k víře. Tak je psáno: 'Spravedlivý bude žít z víry.' 

 

Co všechno nezbytně potřebujeme k životu? Trochu jídla, nějaké bydlení a někoho blízkého. Je to skutečně všechno? Jestliže se považuji za dobrého, či spravedlivého člověka, jsem schopen naplňovat to co je psáno, že : Spravedlivý bude žít z víry?

 

Comments