K úmrtí Václava Havla


K ÚMRTÍ VÁCLAVA HAVLA

Zemřel muž, kterému náš národ vděčí za návrat
suverenity a svobody v naší vlasti. Zemřel člověk, který
žil pro tuto zemi a její demokratický rozvoj. Rovněž
tak vděčíme jeho postoji za to, že nikdo nemusí
mít pocit, že za návrat svobody a demokracie zaplatil
tento národ násilím, proléváním krve a nastolením
pomsty. Zemřel ten, který věděl, co je ztráta svobody,
popírání důstojnosti člověka, co je útlak a vězení.
Jsem přesvědčen, že všichni, napříč celou společností
bez ohledu na politické, či náboženské přesvědčení jsme povinni mu vzdát čest a dík.
Činím toto prohlášení jménem České biskupské konference, jménem církve, do jejíhož
společenství křtem i svátostí biřmování a přijetím Eucharistie zesnulý patřil a která
mu je také vděčna za možnost života ve svobodě a za obnovu celocírkevního života.
Myslím, že má slova v duchu ekumény mají svou váhu pro všechny, kdo se odvolávají na
Ježíše Krista.
Tato slova patří mému příteli, spoluvězni. S ním podle mého soudu se končí jedna
z nejkrásnějších etap mého života, ve které Václav a jeho statečné postoje se staly neodmyslitelnou
součástí. Věřím, že tato etapa neskončila. Při našem posledním hovoru při
přípravě novoročního televizního programu jsme hovořili o vizích do budoucna. Uslyšíme
je na Nový Rok, který se nám tak stal „bezčasím“. Věřím, že teď přišel k němu na
závěr adventu Ten, o kterém jsme spolu tolik hovořili. Platí slova našeho posledního setkání:
„Není mi dobře, ale my víme, že On JE.“ … Díky, Václave! A já vím, že mu přišel v
ústrety.
Po všech námahách, strastech a bolestech odpočiň si v pokoji, který Ten, který Je, Ti
přichystal. Requiem aeternam dona ei Domine.

V Praze, o čtvrté neděli adventní, 18. prosince 2011

+ Dominik Duka OP arcibiskup pražský
Comments