Doba druhého příchodu Páně - 1. neděle adventní 28.11.2010

1. NEDĚLE  ADVENTNÍ- 28.11.2010 – fialová

 

Liturgické texty

 

 

Komentář k 1. čtení z knihy proroka Izaiáše. (I A)    Iz  2,1-5:

 

Zprávou o svém  vidění  nás autor připravuje na setkání s Kristem, který přichází ve slávě soudit živé i mrtvé.  Prorok zde vystupuje jako ten, který vidí až do nitra Božího plánu. Přibližuje nám dobu posledních dní Boží přítomnosti v Kristu i místo chrámu, kam budou vzhůru proudit národy, povzbuzovány přitažlivostí Boží pravdy.

 

1. ČTENÍ Iz 2, 1-5: Obsah vidění Izaiáše, syna Amosova, o Judovi a Jeruzalému. Stane se v posledních dnech: Pevně bude stát hora s Hospodinovým domem na vrcholu hor, vyvýšena nad pahorky. Budou k ní proudit všechny národy, budou k ní putovat četné kmeny a řeknou: „Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Jakubova Boha! Ať nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!“ Ze Siónu vyjde nauka, z Jeruzaléma Hospodinovo slovo. Soudit bude národy, rozsuzovat četné kmeny, že zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože. Nezdvihne již meč národ proti národu, válce se již nebudou učit. Jakubův dome, vzhůru, choďme v Hospodinově světle.

Komentář ke 2. čtení z listu apoštola Pavla Římanům.  (I A)    Řím  13,11-14:

 

Advent je dobrou příležitostí k tomu, abychom si uvědomili  hodnotu darované  lhůty, která je nám vymezena k pokání. Svatý Pavel v listě Římanům zve společenství křesťanů, aby jim představil obraz plný naděje. Noc pokročila, přichází světlo Krista,v němž naše svoboda může konečně pevně a radostně na cestách pravdy a lásky zakotvit.

 

2.ČTENÍ Řím 13, 11-14: Bratři! Víte, jaký je nyní čas: že vám už nastala hodina, kdy je třeba se probrat ze spánku. Neboť nyní je nám spása blíže než tehdy, když jsme uvěřili. Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla. Veďme počestný život jako ve dne; ne v hodováních a pitkách, ne v necudnostech a prostopášnostech, ne ve sváru a závisti. Ale oblečte se v Pána Ježíše Krista a nepečujte o tělo tak, že by to vyvolávalo žádosti.

 

Komentář k evangeliu podle Matouše.  (IA)  Mt  24,37-44:

 

Úryvek z  Matoušova evangelia  je výstrahou pro ty, kteří se vymlouvají, že nevědí, kdy Pán přijde, čímž se podobají bezstarostným současníkům starozákonního Noema před potopou. Pro svou lehkomyslnost by mohli – a to navždy – ztratit Kristovu milost. Boží  Syn v posledních dnech přijde  ne proto, aby trestal, ale aby dával spásu a život. Ti, kteří ztratí jeho milost v nynějším životě, sami se odsuzují a dostanou odplatu podle svých skutků.

 

EVANGELIUM Mt 24, 37- 44: Ježíš řekl svým učedníkům:"Když přijde Syn člověka, bude to právě tak jako v době Noemově: Jako totiž v době před potopou lidé jedli a pili, ženili se a vdávali až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nic netušili, až přišla potopa a všechny zachvátila, právě tak to bude, když přijde Syn člověka.Tehdy budou dva na poli: jeden z nich bude vzat, druhý ponechán; dvě (ženy) budou mlít na obilném mlýnku: jedna bude vzata, druhá ponechána.Bděte tedy, protože nevíte, který den váš Pán přijde. Uvažte tohle: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční dobu přijde zloděj, jistě by byl vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu. Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete."

 

 

 

 

 

- 622-

Doba druhého příchodu Páně

 

je téma dnešní katechetické homilie podle projektu ČBK „Učící se církev“Lekce 194 s odkazem na  Matoušovo evangelium 24,42-44 a Katechismus katolické církve (KKC) 668-679.

 

Osnova:

 

a) znovu přijde ve slávě

b) soudit živé i mrtvé

Úvod.

Smrtí, zmrtvýchvstáním a nanebevstoupením Ježíše  je dovršeno Kristovo panování vesmíru a v dějinách (668). Jako Pán zůstává i nadále hlavou církve.  Je v ní přítomen na zemi i na nebi (669), kde podle Božího plánu vstupuje do konečné fáze své působnosti (670). Křesťanský svět netrpělivě očekává  jeho opětovný příchod (671), který s konečnou platnosti nastolí pro všechny lidi  řád spravedlnosti, lásky a pokoje (672).

 

Znovu přijde ve slávě.

 

Ode dne nanebevstoupení  je Kristův druhý příchod ve slávě blízký, může být očekáván v každém okamžiku. Bude provázen četnými znameními v přírodě, na nebi i ve společnosti lidí (673). Příchod oslaveného Mesiáše však je zatím pozastaven, aby lidem byla dána příležitost k pokání (674). Svatý Petr říká:

 

 „Obraťte se tedy a dejte  se na pokání, aby vaše hříchy byly zahlazeny, aby přišla od Pána ona doba útěchy a aby vám poslal Mesiáše, který byl pro vás určen, Ježíše. Nebe ho musí přijmout až do té doby, kdy bude zase všechno obnoveno, jak o tom už dávno mluvil ústy svých svatých proroků“ (Sk 3,19-21).

 

Před Kristovým příchodem musí církev projít závěrečnou zkouškou, která otřese vírou mnohých věřících (675; 676). Bible předpovídá:

„V posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, budou nevděční, bezbožní, bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, hrubí, lhostejní k dobrému, zrádní, bezhlaví, nadutí, budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat“ (2 Tim 3,1-5).  

 

Království Boží se neuskuteční dějinným triumfem církve, cestou vzestupného pokroku, nýbrž Božím vítězstvím nad posledním řáděním zla. Boží vítězství nad vzpourou zla bude mít podobu posledního soudu a to po závěrečném kosmickém otřesu tohoto pomíjejícího světa (677).

 

„…Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se  všemi lidskými činy bude postavena před soud. Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy, kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem. Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.“

(2 Petr 3,10-13).

 

- 623-

Soudit živé i mrtvé.

 

Na soudu posledního dne bude odhaleno, jak se každý choval (Srov. Mk 12,38-40) a co je skryto v jeho srdci (Srov. Lk 12,1-3). Tehdy bude odsouzena nevěra, která pohrdla některou Bohem nabízenou milostí. V posledním dnu Ježíš řekne: „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali“ (Mt 25,40), (678).

 

Kristus je Pánem věčného života. Bůh Otec „všechen soud odevzdal Synovi“ (Jan 5,22). Avšak Syn nepřišel proto, aby soudil, ale aby dával spásu a život, který je v něm (Srov. Jan 5,26). Ti však, kteří odmítají jeho milost v nynějším životě, sami se odsuzují a dostanou odplatu podle svých skutků (Srov. 1 Kor 3,12-15), (679).

 

Závěr.

 

V den soudu, na konci světa, přijde Kristus ve slávě, aby dovršil konečné vítězství dobra nad zlem, které rostly společně v průběhu dějin jako obilí a koukol. Až přijde oslavený Kristus na konci časů soudit živé i mrtvé, zjeví skryté úmysly srdcí a každému člověku odplatí podle toho, jak přijímal nebo odmítal jeho milost.

 

 

Viz též Učící se církev (úvody k textům) www. kostely.bk

Vypracoval MUDr. Leopold Mann

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-624-

Comments