TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN


29. neděle v mezidobí  - Cyklus A   18. 10. 2020                                                                 

V životě přicházejí chvíle, kdy se člověk ocitá před závažným rozhodnutím. Někdy jde o to, že zůstat věrný víře, znamená riskovat majetek, postavení, výhody… Modleme se dnes o dar odvahy a věrnosti pro sebe, naše blízké a také představitele církve.

 

1. ČTENÍ                                                                                                          

Otevíráme Deuteroizaiáše, tedy text vzniklý v babylonském zajetí (6. stol. př. Kr.), kdy je Izrael, stejně jako Jeruzalém, zcela vypleněn. Prorok předpovídá znovuvybudování města i chrámu. Bůh k tomu použije pohanského perského vládce Kýra (557–529 př. Kr.)! Jemu jsou přiřčeny tituly, které později budou vztaženy k mesiáši: pastýř, vyvolený…

 

Iz 45,1.4-6                                                               

Tak praví Hospodin o svém pomazaném Kýrovi: „Vzal jsem ho za pravou ruku, abych mu podmanil národy, abych odpásal bedra králů, abych před ním otevřel vrata, aby žádná brána nezůstala uzavřena. Pro svého služebníka Jakuba, pro Izraele, svého vyvoleného, zavolal jsem tě jménem, poctil jsem tě, i když jsi mě neznal. Já jsem Hospodin, jiný není, není Bůh mimo mne. Přepásal jsem tě, i když jsi mě neznal, aby se poznalo od východu slunce i od západu, že mimo mne jiný není. Já jsem Hospodin, a nikdo jiný.“

 

ŽALM 96                                                                                                              

Žít v prostředí pohanů neznamená vždy nepřátelské odmítání Pána. Žalm vyzývá pohany ke chvále Boha. Zkusme se připojit ke chvále národů a s nimi děkovat za svoji záchranu.

Odpověď: Vzdejte Hospodinu slávu a moc!

Zpívejte Hospodinu píseň novou, – zpívejte Hospodinu, všechny země! – Vypravujte mezi pohany o jeho slávě, – mezi všemi národy o jeho divech!

Neboť Hospodin je veliký a velmi hodný chvály, – je třeba se ho bát více nežli všech bohů. – Neboť všichni bohové pohanů jsou výmysly, – Hospodin však stvořil nebe.

Vzdejte Hospodinu, rodiny národů, – vzdejte Hospodinu slávu a moc, – vzdejte Hospodinu slávu, hodnou jeho jména. – Přineste oběť a vstupte do jeho nádvoří.

V posvátném rouchu klaňte se Hospodinu! – Třeste se před ním, všechny země! – Hlásejte mezi pohany: Hospodin kraluje, – národy řídí podle práva.

2. ČTENÍ                                                                                                          

List Soluňanům (též zvaný Tesalonickým) je nejstarší novozákonní dokument, snad z roku 51 po Kr. Svatý Pavel v něm oslovuje církev, která prošla pronásledováním ze strany Židů i pohanů.

1 Sol 1,1-5b

Pavel, Silván a Timotej soluňské církevní obci, která je ve spojení s Bohem Otcem a s Pánem Ježíšem Kristem. Milost vám a pokoj! Stále děkujeme Bohu za vás za všechny, když si vás připomínáme ve svých modlitbách. Před naším Bohem a Otcem vzpomínáme bez přestání, jak je vaše víra účinná, láska obětavá a naděje v našeho Pána Ježíše vytrvalá. Víme o vašem vyvolení, bratři Bohem milovaní. Když jsme vám přinesli evangelium, nebyla to jen pouhá slova, naopak: bylo to provázeno projevy moci, činností Ducha svatého a hlubokým přesvědčením.

EVANGELIUM           

Krátce před Ježíšovou smrtí o Velikonocích ho farizeové ostře napadají, ale ani on je nijak nešetří. Placení daně Římu bylo chápáno jako područenství okupaci, nesouhlas by znamenal vzpouru. Ježíš obrátí hovor zcela jinam. Žádný Izraelita plnící Tóru (Zákon) nesměl mít u sebe jakékoli zpodobení člověka či zvířete. To se chápalo jako projev modloslužby.

 

Mt 22,15-21                                                                                                     

Farizeové odešli od Ježíše a uradili se, jak by ho chytili za slovo. Poslali k němu své učedníky zároveň s herodovci, aby mu řekli: „Mistře, víme, že jsi pravdomluvný a že učíš cestě k Bohu podle pravdy. Nedbáš lidských ohledů, nehledíš totiž na to, čím kdo je. Pověz nám tedy: Co myslíš, je dovoleno platit daň císaři, nebo ne?“ Ježíš prohlédl jejich zlý úmysl a odpověděl: „Co mě pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz, kterým se platí daň!“ Podali mu denár. Zeptal se jich: „Čí je to obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“ Tu jim řekl: „Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“

K ZAMYŠLENÍ                    

V textech 21.–25. kapitoly Matoušova evangelia jde o všechno. Farizeové a znalci zákona nepřijímají Ježíšovo poselství, neuvěřili. Ale již nezbývá žádný čas na vysvětlování. Ježíš tedy tyto „vzorné“ věřící, kteří jím pohrdají a napadají ho, jako by byl falešný prorok, velmi ostře usvědčuje z jejich pokrytectví. Sami se považují za čisté před Bohem. A právě na těchto lidech se před zástupem ukazuje, že jejich vzorné plnění Tóry je pochybné hned v prvním a největším přikázání. Vždyť žádný Izraelita nesměl mít u sebe obraz člověka ani zvířete, protože to bylo považováno za modloslužbu. Proto si Ježíš vyžádá denár od nich a nikoli od někoho z učedníků ani ho nevytáhne z vlastní kapsy. Pán tak přesně vystihne, oč v této situaci jde: slepé plnění Tóry nevede ke spáse. Podstatné je, proč a pro koho úkony naší víry děláme!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN

19. 10. 2019 - 25. 10. 2020

motto týdne:

„ Posílám před tebou anděla.“

PONDĚLÍ 19. 10. sv. Pavla od Kříže, kněze, zakladatele řadu CP    

Ef 2,1-10 Komentář: Lk 12,13-21

Není snad naše civilizace postavena na spekulaci s majetkem? Chamtivost a shromažďování jsou i dnes nebezpečné pro vztah k Bohu i druhým.

ÚTERÝ 20. 10. blah. Jakuba Strepa, arcibiskupa OFMConv                                                           Ef 2,12-22  Komentář: Lk 12,35-38                           

Dovedu si představit Boha, který „obchází a slouží“? Asi bych měl své představy zkorigovat: zdaleka nezáleží jen na mé aktivitě, ale na tom, jaký ponechám prostor Jeho působení…

STŘEDA 21. 10. blah. Karla Rakouského, císaře                                                           

Ef 3,2-12 Komentář: Lk 12,39-48

Když si uvědomím, co vše od Pána mám, musí to vést k povzbuzení ve službě. Rozhodně ne pro strach z ran holí, ale právě kvůli všemu tomu, co mi dává!

ČTVRTEK 22. 10. sv. Jana Pavla II., papeže                                                                                    Ef 3,14-21   Komentář: Lk 12,49-53

Oheň, rozdělení. Různost a neporozumění mezi lidmi – právě jen kvůli postojům k Ježíšovi – jsou zde jím samotným ospravedlněné. K Ježíšovu následování zřejmě nepatří „pohoda“ za každou cenu.

PÁTEK 23. 10. sv. Jana Kapistránského, kněze                                                                            Ef 4,1-6 Komentář: Lk 12,54-59

Ježíšova výtka „Jak to, že nedovedete posoudit tuto dobu?“ bude určena i mně, pokud se nezměním a ustrnu ve svém zakonzervovaném pojetí víry. Náš Pán i zde nabádá k pochopení procesu dějinnosti, k inkulturaci evangelia.                                                            

SOBOTA 24. 10. sv. Antonína Marie Klareta, biskupa                                                                   Ef 4,7-16  Komentář: Lk 13,1-9

Ježíš zde rozbourává povrchní představy o bezprostředně trestajícím Bohu. Záchrana záleží totiž na nás. Dopřává nám k tomu dost času. 

30. neděle v mezidobí  - Cyklus A   25. 10. 2020                                                                 

Poslední říjnová neděle je tradičně dnem, kdy se v mnoha kostelích slaví posvícení. Při té příležitosti je možné vybrat jiné texty, než které připadají na 30. neděli v mezidobí. Pokud ale zůstaneme u 30. neděle liturgického roku, zastavíme se nad základní výzvou, jak máme jednat, abychom žili v souladu s Božím pohledem. To je otázka porozumění, přijetí a rozhodnutí. To můžeme udělat právě dnes. 

1. ČTENÍ                                                                                                          

Ve 20. kapitole knihy Exodus Bůh uzavřel s Izraelity smlouvu v podobě Desatera. Následující kapitoly rozvíjejí a vykládají detaily této smlouvy. Náš text je konkretizací přikázání druhé desky o vztahu k bližním. Je dobré si všimnout, že je uvedena i motivace pro takové jednání: „…sami jste byli přistěhovalci v egyptské zemi“.

 

Ex 22,20-26                                                             

Toto praví Hospodin: „Nesužuj přistěhovalce a neutiskuj ho, neboť sami jste byli přistěhovalci v egyptské zemi. Neubližujte vdově a sirotku. Kdybys jim ublížil, že by si mně stěžovali, uslyším jejich stížnost, můj hněv vzplane, zahubím vás mečem, a vaše ženy budou vdovami a vaši synové sirotky. Půjčíš-li peníze někomu z mého lidu, chudákovi, který bydlí vedle tebe, nechovej se k němu jako lichvář. Nežádej od něho úrok. Vezmeš-li si jako zástavu plášť svého bližního, vrať mu ho do západu slunce. Je to pro něho jediná pokrývka, plášť pro jeho tělo. V čem by měl spát? Bude-li si mně stěžovat, uslyším ho, neboť jsem soucitný.“

ŽALM 18                                                                                                              

Zpěv o Zachránci je vyznáním a modlitbou každého, kdo zakusil Boží jednání. Je ale také prosbou, aby takto Bůh jednal i dnes. 

Odpověď: Miluji tě, Hospodine, má sílo!

Miluji tě, Hospodine, má sílo, – Hospodine, má skálo, mé útočiště, zachránce můj!

Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám, – můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má! – Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála, – a od svých nepřátel budu vysvobozen.

Ať žije Hospodin, požehnána buď moje skála, – sláva buď Bohu, mému spasiteli! – Veliká vítězství jsi popřál svému králi, – dáváš přízeň svému pomazanému.

2. ČTENÍ                                                                                                          

Vůbec první známý křesťanský text a první zachovaný list sv. Pavla je povzbuzením pronásledované církve. Náš text je součástí uvedení do dopisu. Poslední věta textu je možná vůbec prvním shrnutím Pavlova vyznání víry, jehož středem je Ježíš.

1 Sol 1,5c-10

Bratři! Vy sami víte, jak jsme se chovali mezi vámi kvůli vám. A vy jste napodobovali nás i Pána, přijali jste nauku v mnohém soužení, s radostí Ducha svatého, takže jste se stali vzorem pro všechny věřící v Makedonii a Achaji. Od vás se přece slovo Páně rozšířilo nejen po Makedonii a Achaji, ale i po všech místech se roznesla zpráva o tom, že jste uvěřili v Boha, takže my o tom už nemusíme nic říkat. Vždyť tam lidé sami o tom vypravují, jakého přijetí se nám u vás dostalo a jak jste se od model obrátili k Bohu, abyste sloužili Bohu živému a pravému a vyčkávali z nebe jeho Syna, kterého vzkřísil z mrtvých, totiž Ježíše; ten nás vysvobozuje od blížícího se Božího hněvu. 

EVANGELIUM           

Text nás uvedl do blízkosti Velikonoc. Farizeové dorážejí na Ježíše. Přesto je Kristova odpověď odborným vyjádřením teologa neuhýbajícího od židovské tradice výkladu Písma. Pán zde originálně spojil příkazy, takže skvěle vystihl podstatu Tóry. טורה

Mt 22,34-40                                                                                                  

Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, shromáždili se a jeden z nich, znalec Zákona, ho chtěl uvést do úzkých a zeptal se: „Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?“ Odpověděl mu: „‘Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.’ To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: ‘Miluj svého bližního jako sám sebe.’ Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“ 

K ZAMYŠLENÍ                    

Křesťanství má pomyslné dva kodexy. Prvním je shrnutí vyznání víry, které vyjadřuje obsah toho, v co věříme. Souhrn vyznání víry najdeme například v katechismu… Vedle toho má svůj kodex lidské jednání, tedy to, co by člověk měl či neměl dělat, chce-li žít v souladu s Bohem. Díváme-li se na to očima Bible, pak oba kodexy rostly postupně, jak lidé více a více poznávali Boží jednání. Křesťané vyznávají, že toto zjevování Božích pravd o víře a vztahu člověka s Bohem vyvrcholilo v Kristu. Dnešní evangelium představuje Ježíšovo shrnutí této staletí rostoucí tradice kodexu jednání. Neobsahuje pouze vztah k člověku! První je vztah k Bohu. Začíná slovy o lásce: „Miluj!“ A to je výzva, tedy nikoli všeobecné konstatování, co by se mělo, ale pokyn předpokládající skutky.



Comments