TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN


22. neděle v mezidobí - Cyklus B 29. 08. 2021

Začíná školní rok a s ním jako by se změnila i témata čtení. Vracíme se k Markovu evangeliu a na několik nedělí nahlédneme do listu svatého Jakuba. Dnešní text evangelia otevře velké téma: Jaký je rozdíl mezi bezduchým a oduševnělým zachováváním tradic? A připojme i modlitbu za ty, kdo nastupují do školy, i za jejich učitele.

1. ČTENÍ

Kniha Deuteronomium je shrnutím, ale i novou interpretací Mojžíšova zákona. Po úvodu (tři kapitoly) shrnujícím příchod do Izraele začíná naším textem opakování Zákona. Slavnostní úvodní formule naznačuje význam dokumentu a jeho poslání.

Dt 4,1-2.6-8

Mojžíš řekl lidu toto: „Nyní, Izraeli, poslouchej nařízení a ustanovení, která vás učím zachovávat, abyste žili a šli obsadit zemi, kterou vám chce dát Hospodin, Bůh vašich otců. Nic nepřidáte k tomu, co vám přikazuji, a nic z toho neuberete, ale budete zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, které já vám přikazuji. Zachovávejte je a plňte, neboť tak budete v očích národů moudří a ro¬zumní: uslyší o všech těchto nařízeních a řeknou: Skutečně moudrý a rozumný je tento velký národ! Neboť kde je tak velký národ, jemuž by byli bohové tak blízko, jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli ho vzýváme? A kde je tak velký národ, který by měl spravedlivá nařízení a ustanovení, jako je celé toto zákonodárství, které já vám dnes prohlašuji?“

ŽALM 15

Kratičký Žalm 15 (5 veršů) opěvuje základní přesvědčení: kdo žije v souladu s pravidly Božího zákona, je šťastný.

Odpověď: Hospodine, kdo smí prodlévat v tvém stánku?

Kdo žije bez vady a koná spravedlnost, – upřímně smýšlí ve svém srdci, – svým jazykem nepomlouvá.

Nečiní příkoří svému bližnímu, – netupí svého souseda. – Nešlechetným člověkem pohrdá, – ale váží si těch, kdo se bojí Hospodina.

Kdo nelichvaří svými penězi – a nebere úplatky proti nevinnému. – Kdo takto jedná, – nikdy nezakolísá!

2. ČTENÍ Jakubova epištola hned od prvních veršů začíná ostrým tónem. Jakub povzbuzuje zkoušené, ale ostře kárá ty, kdo se povyšují. Na to navazuje náš text. Je povzbuzením k pokoře a k radosti z Božího a nikoli jen našeho díla.

Jak 1,17-18.21b-22.27

Bratři moji nejmilejší! Každý dobrý úděl, každý dokonalý dar přichází shora, sestupuje od Otce světel, u něhož není změna ani ztemnění, jaké je působeno u hvězd otáčením. On rozhodl, že nám dá život slovem pravdy, abychom byli jako prvotiny ze všeho, co stvořil. Buďte vnímaví pro slovo, které do vás bylo vloženo jako semeno a může zachránit vaši duši. To slovo však musíte uvádět ve skutek, a ne abyste ho jenom poslouchali. To byste klamali sami sebe. Zbožnost ryzí a bezvadná před Bohem a Otcem je toto: ujímat se sirotků a vdov v jejich tísni a uchovat se neposkvrněný od světa.

EVANGELIUM

Od 6. verše 6. kapitoly Markova evangelia se mění vztah Ježíš – farizeové – učedníci. Ježíš se soustředí na učedníky a prohlubuje se neporozumění farizeů. Ve vybraném textu jsou vypuštěny důležité pasáže ukazující tento posun (v. 17). Popsaná scéna je přesto stěžejní pro pochopení Ježíšova postoje k Zákonu: Neruší Zákon ve smyslu anarchie. Naopak požaduje, aby jednotlivé příkazy byly v našem jednání naplněny vnitřním obsahem: víme, proč takto jednáme.

Mk 7,1-8.14-15.21-23

Kolem Ježíše se shromáždili farizeové a někteří z učitelů Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma. Všimli si, že někteří z jeho učedníků jedí rukama obřadně nečistýma, to je neumytýma. Farizeové totiž a všichni židé se drží podání předků a nejedí, dokud si pečlivě neumyjí ruce; po návratu z trhu nejedí, dokud se celí neopláchnou; a je mnoho jiného, co přejali a čeho se drží: omývání pohárů, džbánů, měděných nádob a lehátek. Proto se ho farizeové a učitelé Zákona ptali: „Proč se tvoji učedníci nechovají podle podání předků, ale jedí obřadně nečistýma rukama?“ Odpověděl jim: „Pokrytci! Dobře to o vás předpověděl Izaiáš, jak je psáno: ‘Tento lid mě uctívá rty, ale jejich srdce je daleko ode mě. Nadarmo mě však uctívají, když učí naukám, které jsou lidskými ustanoveními.’ Opustili jste přikázání Boží a držíte se podání lidského.“ Ježíš zase k sobě přivolal zástup a řekl jim: „Slyšte mě, všichni, a pochopte! Člověka nemůže poskvrnit nic, co do něho vchází zvenčí, ale co vychází z člověka, to ho poskvrňuje. Z nitra totiž, ze srdce lidí, vycházejí špatné myšlenky, smilství, krádeže, vraždy, cizoložství, lakota, zloba, lest, prostopášnost, závist, urážky, pýcha, nerozumnost. Všechno to zlé vychází z nitra a člověka poskvrňuje.“

K ZAMYŠLENÍ

Církev je vnímána jako instituce zachovávající dávné tradice. Kde je hranice mezi mechanickým, bezduchým ulpěním na stále stejném a mezi skutky, symboly a myšlenkami oživenými v aktuální situaci mocí Božího ducha? Nejednou se ukazuje, že zachovávání tradic je vlastně formou útěku do jistoty před ohrožujícím světem stále nového rozhodování se. Opakem je potřeba mít něco stále jinak, nezvykle, být hlavně jiní než ostatní… Ježíš dává návod: Duchovní kvalitu nedává tradice, zvyk, móda…, ale to, co je skutečnou příčinou našeho jednání, tedy co motivuje jednání v našem srdci.

Ježíš zdůraznil nejen Janovu velikost za jeho života, ale ještě mnohem víc velikost každého, kde vejde do Božího království (srov Mt 11,11b). Přijmu proto se vzorem Jana jeho rady, které vedou na cestu do tohoto království věčné blaženosti. 

T EXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN

30. 08. 2021 - 05. 09. 2021

motto týdne:

Ať Bůh posilní vaše srdce!

PONDĚLÍ 30. 08. sv. Markéty Ward, mučednice

1 Sol 4,13-18; Žl 96 Komentář: Lk 4,16-30

Dodnes je pro mnohé Ježíšovo poselství nepřijatelné. I dnes prochází Ježíš středem těch, kdo ho chtějí svrhnout. A ubírá se dál…

ÚTERÝ 31. 08. sv. Josefa z Arimatie a Nikodéma

1 Sol 5,1-6.9-11; Žl 27 Komentář: Lk 4,31-37

Pověst, která se o Ježíšovi roznesla, vycházela z jeho mocných činů. Tichá láska, kterou mu máme dát, vyvěrá z Ducha svatého, kterého jsme přijali.

STŘEDA 01. 09. sv. Jiljího, opata

Kol 1,1-8; Žl 52Komentář: Lk 4,38-44

Nejen uzdravení z horečky, ale i uzdravení vztahů. Petrova tchyně vstává, ujímá se své role a obsluhuje Ježíše i jeho přátele.

ČTVRTEK 02. 09. sv. Nonnose, opata

Kol 1,9-14; Žl 98 Komentář: Lk 5,1-11

Rybáři si dali poradit, ačkoli svému řemeslu dobře rozuměli. I já chci být k Ježíšovým výzvám vnímavý, zvlášť když vidím, že moje snahy jsou marné…

PÁTEK 03. 09. památka sv. Řehoře Velikého I, papeže a učitele církve 

Kol 1,15-20; Žl 100 Komentář: Lk 5,33-39

Neubírám působivosti evangelia záplatováním, zavíráním do zaběhlých kolejí? Jak se vyrovnávám s tím, že jej druzí chápou radikálně?

SOBOTA 04. 09. sv. Mojžíše, proroka - vůdce starozákonního lidu

Kol 1,21-23; Žl 54 Komentář: Lk 6,1-5

Trháním klasů porušovali učedníci sobotní klid. Kéž neomezujeme Ježíšovo poselství na úzkostlivé dodržování předpisů!

23. neděle v mezidobí - Cyklus B 05. 09. 2021

Nejednou jsme bezradní, když vidíme nějakou nouzi, nemoc, lidskou bezmocnost. A podobně jsme často bezradní, když naši blízcí či lidé okolo nás neznají cestu ke Kristu? Odpověď je mnohavrstvá, ale jedno řešení se nabízí v dnešním evangeliu. Dnes se lze za tyto lidi modlit…

1. ČTENÍ

Tento text pochází pravděpodobně z 8. stol. př. Kr. a končí jím celek výroků proti pohanským národům. Vystupuje zde protiklad děsivého údělu pohanských národů ohrožujících Izrael vůči jásotu a veselí Božího lidu, který je znamením Božího vítězství.

Iz 35,4-7a

Řekněte malomyslným: „Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!“ Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého, neboť na stepi vyprýští vody, potoky na poušti. Vyprahlá země se změní v rybník a žíznivá půda v prameny vod.

ŽALM 146

Žalm opakuje radost prvního čtení. Všimněme si sloves, která charakterizují Boží jednání, a připojme se k této chvále.

Odpověď: Duše má, chval Hospodina!

Hospodin zachovává věrnost navěky, – zjednává právo utlačeným, – dává chléb lačným. – Hospodin vysvobozuje vězně.

Hospodin otvírá oči slepým, – Hospodin napřimuje sklíčené, – Hospodin miluje spravedlivé, – Hospodin chrání přistěhovalce.

Hospodin podporuje sirotka a vdovu, – ale mate cestu bezbožníků. – Hospodin bude vládnout navěky, – tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.

2. ČTENÍ

Ve druhé kapitole Jakub otevírá velké téma Nového zákona: víra versus skutky. Jakub bude pranýřovat víru, která je jen teoretická a neprojevuje se skutky. V našem textu toto téma ilustruje konkrétní příklad. Jeho platnost je po mnoha staletích stále aktuální.

Jak 2,1-5

Moji bratři, s vírou v našeho božského Pána Ježíše Krista nesmíte spojovat stranictví k lidem. Když k vám do shromáždění vejde muž se zlatými prsteny na rukou, ve skvělém oděvu, a vejde také chudák v obnošených šatech, vy jste samá pozornost k tomu, který je nádherně oblečen, a řeknete mu: „Prosím, posaď se tady na čestné místo.“ Ale tomu chuďasovi řeknete: „Ty stůj tamhle“ nebo „Sedni si tady u mých nohou“. Neděláte tak rozdíly navzájem mezi sebou, nestáváte se soudci podle špatných zásad? Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh právě chudé v očích světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici Království, které slíbil těm, kdo ho milují?

EVANGELIUM

V předchozím textu (Mk 7,1-23) Ježíš vedl ostrou diskusi o předpisech vztahujících se k rituální čistotě. Pak sám přešel přes pohanské, tedy nečisté území Týru, Sidónu i Dekapole a vstoupil do „čisté“ Galileje. Zde je hluchý člověk. Tato nemoc je symbolem nečistých, ale i nechápajících. Všichni potřebují uzdravení!

Mk 7,31-37

Ježíš odešel z tyrského kraje a šel přes Sidón územím Desetiměstí ke Galilejskému moři. Přivedli k němu hluchoněmého a prosili ho, aby na něho vložil ruku. Vzal ho stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, dotkl se slinou jeho jazyka, vzhlédl s povzdechem k nebi a řekl: „Effatha!“, to znamená: „Otevři se!“ A hned se mu otevřel sluch, rozvázal se mu jazyk a mluvil správně. Ježíš jim pak přikázal, aby o tom nikomu neříkali. Čím více však jim to přikazoval, tím více to rozhlašovali. Byli celí užaslí a říkali: „Dobře všechno udělal, i hluchým dává sluch, i němým řeč!“

K ZAMYŠLENÍ

Otevření sluchu a úst bylo víc než jen uzdravení nemocného. Slyšet a moci vyznat Boha jako Pána svého života nemusí být vůbec snadné. Je mnoho lidí, kteří jako by vůbec nezaslechli radost evangelia, i když by rádi Boha poznali. Lidé, kteří byli okolo hluchého a znali jeho nouzi, přivedli ho ke Kristu a žádali ho o pomoc. Řecké slovo parakalein znamená prosit, žádat, svolávat… Díky jejich úpěnlivé prosbě se Ježíš dotýká nemocného a probouzí jeho sluch i ústa.

Ježíš zdůraznil nejen Janovu velikost za jeho života, ale ještě mnohem víc velikost každého, kde vejde do Božího království (srov Mt 11,11b). Přijmu proto se vzorem Jana jeho rady, které vedou na cestu do tohoto království věčné blaženosti. 


Comments