TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN


K ZAMYŠLENÍ                   

Děsivá scéna prvního čtení lehce zastře podstatu sdělení, která se odráží i v dnešním evangeliu. Jde o otázku vzkříšení mrtvých, a rozehrál se tak celý komplex otázek souvisejících s tím, jak to bude po smrti. Ježíš naznačuje, že realita života po smrti je nějak posunutá vůči tomu, co běžně zažíváme během života zde. Jak se život za branou vzkříšení liší? Základním motorem všeho bude Bůh sám. Jemu budeme velice blízko a jeho láska bude mnohem hmatatelnější, než je tomu v pozemském životě. Fascinující láska našeho Boha bude tak silná, že všechno ostatní ustoupí do pozadí. K tomu nás Pán pozval. Jak na jeho pozvánku odpovídáme? Zvykli jsme si, že můžeme dát kdykoliv vědět, že se něco změnilo. Podvědomě počítáme s tím, že všechno může být ještě třikrát jinak, a mnohdy ani neočekáváme, že by platilo, na čem jsme se domluvili. Bůh, náš Otec, je stále stejný. Tvoří věci nové, ale jeho láska k nám, jeho dobrota, a to že nás chrání i posiluje, nepodléhá okolnostem či náladám.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN

11. 11. 2019 - 17. 11. 2019

motto týdne:

 Zpívejte Bohu.“

PONDĚLÍ 11. 11. památka sv. Martina Tourského, biskupa

Lk 17,1-6  Komentář: Mdr 1,1-7

I dnes se Pán dává poznat každému, kdo hledá upřímně, kdo jej nepokouší. Nežiji ve falešném vědomí, že jsem jej našel, že jsem „zabydlený“? Na vztahu k němu musím stále pracovat!

 

ÚTERÝ 12. 11. památka sv. Josafata, biskupa a mučedníka                                                         Mdr 2,23-3,9  Komentář: Lk 17,7-10                                     

Možná očekávám odměnu od Boha za dobré jednání. Tento postoj je zřejmě nesprávný. Nejvyšší vyznamenání je totiž to, že mu mohu sloužit. Sloužit tomu, který by se docela dobře „beze mě obešel“…, ale přesto mě ke spolupráci zve a má z ní radost!

STŘEDA 13. 11. památka sv. Anežky České, panny                                                                      Lk 17,11-19 Komentář: Mdr 6,1-11

Anežka vyměnila vysoké postavení za službu nejchudším. Kdybychom se řídili alespoň trochu jejími hodnotami, byla by celá společnost za třicet let nabyté svobody dál…

 

ČTVRTEK 14. 11. sv. Mikuláše Taveliči a druhové, mučednici                                                      Lk 17,20-25 Komentář: Mdr 7,22 – 8,1

Krása a moc moudrosti se naplno projeví ve vtěleném Slově. Budu prosit, aby společnost Kristových následovníků měla vlastnosti Zakladatele…

PÁTEK 15. 11. sv. Alberta Valikého, biskupa a učitele církve                                                       Lk 17,26-37 Komentář: Mdr 13,1-9

Velikost a krása stvořeného odkazuje na Stvořitele. Chci léčit pesimismus a škarohlídství také tím, že se častěji zahledím na Jeho stopy…

SOBOTA 16. 11. sv. Markéty Skotské, sv. Gertrudy, panny                                       

Lk 18,1-8 Komentář: Mdr 18,14-16                                                                                        První věty tohoto čtení jsou užity ve vánoční liturgii. Slovo sestupuje mezi nás lidi, v noci, k našemu přetvoření a záchraně.

 

33. neděle v mezidobí  - Cyklus C   17. 11. 2019                                                                 

Víme, kde žijeme? Podobná otázka by asi měla zaznít někde na základní škole… Ale i zde je myšlena vážně! Je třeba vnímat náš svět v celé jeho šíři včetně bolestných událostí, zla, ale také z perspektivy cíle. Dnešní neděle si klade otázku, jak bude vypadat konec věků, konec světa a co je za hranicí této skutečnosti, a zároveň jsme pozváni modlit se za odvahu, rozhodnost a věrnost.

1.ČTENÍ                                                                                                             

Malachiášovo proroctví zaznívá po návratu z Babylonského zajetí (po 539 př. Kr.). Kritizuje především ne-kvalitní vedení obětních bohoslužeb odrážející skleslost, rezignaci a zklamání. Vrcholem proroctví je závěrečné zaslíbení dne Hospodinova, který docení jednání spravedlivých.

 

Mal 3,19-20a                                                                                        

Hle, přijde den, který plane jako pec, slámou se stanou všichni zpupní, všichni, kdo se dopouštějí bezbožnosti! Den, který přijde, je spálí – praví Hospodin zástupů – že po nich nezůstane kořen ani větev! Vám, kdo ctíte mé jméno, vzejde slunce spravedlnosti, které má na svých křídlech uzdravení.

 

ŽALM 98                                                                                                                

„Hospodin spravuje zemi ve spravedlnosti.“ Chvála je zpěvem těch,

kteří poznali, že Bůh je dobrý. I dnes se máme připojit k této radosti.

Odpověď: Přišel Hospodin, aby spravoval národy podle práva.

Hrejte Hospodinu na citeru, – na citeru a s doprovodem zpěvu, – za hlaholu trub a rohů, – jásejte před králem Hospodinem!

Zahuč, moře, a vše, co je naplňuje, – svět i všichni, kdo jej obývají.

– Řeky, tleskejte rukama, – hory, spolu zajásejte!

Před Hospodinem, že přišel, – že přišel, aby spravoval zemi, – aby spravoval svět ve spravedlnosti – a národy podle práva.

2. ČTENÍ                                                                                                          

Tento list vznikl jako oprava apokalyptických očekávání, která si nesla místní komunita křesťanů. Bylo třeba precizovat nejen teologii, ale také praktická jednání. Mnozí totiž přestali v očekávání konce světa pracovat anebo propadli strachu…

2 Sol 3,7-12                                                                                      

Bratři! Víte sami, jak nás máte napodobovat. Když jsme byli u vás, nezaháleli jsme ani jsme chleba nejedli od nikoho zadarmo. Naopak: ve dne v noci jsme se lopotili, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž. Ne že bychom na to neměli právo, ale dáváme vám sami sebe za vzor, který byste mohli napodobovat. Ano, už tehdy, když jsme byli u vás, přikazovali jsme vám: „Kdo nechce pracovat, ať nejí.“ A teď slyšíme, že někteří z vás žijí zahálčivě a vůbec nepracují, ale jsou velmi zaměstnáni věcmi, do kterých jim nic není. Takovým lidem důrazně přikazujeme mocí, kterou máme od Pána Ježíše Krista, aby v klidu pracovali a jedli chléb, na který si sami vydělají.

EVANGELIUM           

Lukášovo evangelium je koncipováno tak, že po Ježíšově vstupu do Jeruzaléma a kontroverzi s farizeji přichází vrcholná scéna – dar vdovy dávající v chrámové pokladně Bohu vše, co má. Na to naváže náš text a rozvine se do eschatologické řeči. Po ní již nastupuje pašijový příběh.

Lk 21,5-19

Když někteří mluvili o chrámu, jakými krásnými kameny a pamětními dary je ozdoben, řekl Ježíš: „Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozbořeno.“ Zeptali se ho: „Mistře, kdypak se to stane? A jaké bude znamení, že to už nastává?“

Odpověděl: „Dejte si pozor, abyste se nenechali svést! Mnozí lidé totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: ‘Já jsem to!’ a ‘Ten čas je tady!’ Nechoďte za nimi! Až pak uslyšíte o válkách a vzpourách, neděste se, neboť to se musí stát napřed, ale nebude hned konec.“ Potom jim řekl: „Povstane národ proti národu a království proti království, budou velká zemětřesení, na různých místech hlad a mor, hrozné úkazy a velká znamení na nebi. Ale před tím vším vztáhnou na vás ruce, budou vás pronásledovat, vydávat synagogám na soud a do vězení, budou vás předvádět před krále a vladaře pro mé jméno. To vám dá příležitost k svědectví. Vezměte si tedy k srdci toto: Nepřipravujte se předem, jak se hájit. Vždyť já vám dám výmluvnost i moudrost, které nedovedou odolat ani odporovat žádní vaši protivníci. Budete zrazováni i od vlastních rodičů a sourozenců, příbuzných a přátel, a některé z vás usmrtí. Budete pro jméno mé ode všech nenáviděni. Ale ani vlas z hlavy se vám neztratí. Trpělivostí zachráníte svou duši.“ 

K ZAMYŠLENÍ                   

Apokalyptický obraz konce věků jistě čtenáře evangelia po staletí spíše děsil. Možná měl autor před očima scénu vypálení a zboření Jeruzaléma v roce 70 po Kr., když Římané město znovu obsadili, zničili chrám a všechny Izraelity vyhnali. Jak se to týká nás dnes? Vnímat svět, ve kterém žijeme, jako jistotu, která trvá navěky, je iluzí. Náš svět je křehký, plný zvratů a bohužel také mnoha útoků zla. Bůh nás však přeci povolal, abychom uprostřed této křehké reality nezradili své základní rozhodnutí pro Boha, pro lásku Boží a pro dobro. A to navzdory všem hrozícím nebezpečím. Dnes jsme pozváni modlit se za odvahu a pevně se rozhodnout pro Boha a jeho království.

Comments