Hlavní stránka‎ > ‎

SlavnostPanny Marie - počata bez poskvrny prvotního hříchu.

SLAVNOST PANNY MARIE –počaté bez poskvrny prvotního hříchu - 8.12.2009


Komentář k 1. čtení z první knihy Mojžíšovy (V)   Gn  3,9-15. 20:

 

Pro neposlušnost naší pramáti Evy a Adama bylo lidstvo zatíženo hříchem.              A s hříchem přišla na svět smrt. Skrze pannu Marii, novou Evu, však  mezi nás přišel náš Spasitel Ježíš Kristus –nový Adam, který nás od hříchu a od smrti osvobodil. Bůh Otec vybral za matku pro svého Syna Panu Marii  a naplnil  ji  ještě před jejím narozením zvláštní milostí k tomu,  aby byla uchráněná  od jakékoliv poskvrny dědičného nebo osobního hříchu.

 

1. ČTENÍ Gn 3, 9 - 15. 20: Když pojedl Adam ze stromu, zavolal na něj Hospodin Bůh a řekl mu: "Kde jsi?" On odpověděl: "Slyšel jsem tvůj hlas v zahradě a bál jsem se, že jsem nahý, a proto jsem se skryl. (Bůh) řekl: "Kdopak ti pověděl, že jsi nahý? Jistě jsi jedl ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst!" Člověk odpověděl: "Žena, kterou jsi mi dal, ta mi dala z toho stromu, a tak jsem jedl."Hospodin Bůh se zeptal ženy: "Cos to udělala?"Žena odpověděla: "Had mě svedl, a tak jsem jedla."Tu řekl Hospodin Bůh hadovi: "Protože jsi to udělal, bud zlořečený mezi všemi krotkými i divokými zvířaty. Budeš se plazit po břichu a žrát prach po všechny dny svého života. Nepřátelství ustanovuji mezi tebou a ženou, mezi potomstvem tvým a jejím. Její potomstvo ti zasáhne hlavu, zatímco ty zasáhneš jeho patu." Člověk dal své ženě jméno Eva, neboť se stala matkou všech živých.

 

Komentář ke 2. čtení z listu Pavla  Efesanům.  (V)    Ef  1, 3-6. 11-12:

I my jsme byli podle apoštola Pavla od Boha obdařeni  zvláštní milostí. Byli jsme přijati za Boží děti skrze křest a víru v Jeho Syna Ježíše Krista, který byl počat Duchem svatým a  zrozený z panenského těla Marie jako Syn člověka. 

 

2. ČTENÍ Ef 1, 3 - 6. 11 – 12: Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, on nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem. Vždyť v něm si nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce; ze svého svobodného rozhodnutí nás předurčil, abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista. To proto, aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti, neboť skrze ni nás obdařil milostí ve svém milovaném Synu. A skrze něho jsme se stali Božím majetkem, jak jsme k tomu byli předem určeni úradkem toho, který všechno působí podle rozhodnuti své vůle. Tak máme sloužit k tomu, aby se šířila chvála o jeho božské velebnosti, my, kteří jsme už dříve kladli své naděje do Mesiáše.

 

Komentář k evangeliu podle  Lukáše.  (V)  Lk  1, 26-38:

           

Podle slov Božího posla z Lukášova evangelia byla Panna Maria ještě před početím naplněna zvláštní milostí Boha Otce k tomu, aby se mohla stát „Matkou Boží“, matkou vtěleného Božího Syna, který je sám Bohem.

 

 EVANGELIUM Lk 1, 26 – 38: Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: "Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! " Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce." Maria řekla andělovi: "Jak se to stane? Vždyť muže ne-poznávám." Anděl jí odpověděl: "Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného." Maria řekla: "Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slov ." A anděl od ní odešel.  

 

 

 

- 422 -

 

 

Mariino panenské mateřství v Božím plánu

 

je téma dnešní  katechetické homilie  podle projektu ČBK  „Učící se církev“ – Lekce 128  s odkazem na znění dnešního  evangelia Lk 1,26-38 a Katechismu katolické církve (KKC) 502-507.                

                                                                  

Osnova :

 

a) absolutní Boží iniciativa při Vtělení

 

b) nový Adam – nová Eva

 

c) její panenství je znamením její víry

 

d) Maria je obrazem Církve

 

Úvod.

 

Dnešní svátek se v církvi slaví už od devátého století. V Západní církvi papež   Pius IX. vyhlásil neposkvrněné početí Panny Marie dokonce za článek víry.         A přece jsou kolem toho pojmu stálé nejasnosti.  Mnozí si ten výraz vykládají nesprávným způsobem tak, že neposkvrněné početí se týká způsobu, jakým Panna Maria počala Ježíše Krista - z Ducha svatého, bez zásahu muže. Následkem špatného výkladu  uctívají lidé dnešní svátek  mylně jako  připomenutí tajemství panenského –neposkvrněného početí Mariina dítěte          v  jejím těle, ačkoliv  se dnes radujeme z Božího vyvolení samotné Marie. Z toho, že si ji Bůh Otec vybral za matku pro svého Syna. Maria ještě před svým narozením  byla uchráněná  jakékoliv poskvrny. Je plná Boží milosti, protože Bůh ji miluje ( 490, 491). Ozdobil ji jasem jedinečné svatosti  svého Syna (492) a v důsledku  jeho milosti zůstala Maria po celý svůj život nedotčena jakýmkoliv hříchem (493).

Absolutní Boží iniciativa při Vtělení. (503)

O Vánocích  církev slaví dvojí narození  Pána Ježíše Krista. Oboje  patří do stejného Božího plánu spásy. Hřích poškodil  a znetvořil lidskou důstojnost - Boží obraz v člověku. Kristus se proto stal člověkem, aby lidskou přirozenost poškozenou hříchem obnovil a vrátil člověku jeho důstojnost.  Bylo nutné, aby Bůh přišel a stal se jedním z nás. Jen Jeho  osobní oběť nás mohla spasit k životu. Přede všemi věky Bůh Otec stvořil Boha  Syna a uložil mu, aby se        v čase světa narodil z Panny. Obě jeho zrození jsou podivuhodná. První bylo bez matky, druhé bez otce. Když Otec zrodil Syna, sám ze sebe mu dal život, nezrodil jej z matky; když matka zrodila syna, porodila jej jako panna, ne z muže. Z Otce se narodil od věčnosti bez počátku, z matky se narodil  s jasně určeným začátkem. Akt stvoření a vtělení Krista  je zahalen tajemstvím (502). Vyplývá z Boží všemohoucnosti.

 

 

 

 

 

- 423 -

 

Nový Adam – nová Eva.

 

Pouze víra může přijmout tajemné cesty Boží všemohoucnosti. Vrcholným vzorem této víry je Panna Maria, která uvěřila, že „Bohu není nic nemožné“

(Lk 1, 37), a mohla velebit Pána: "…neboť  velké věci mi udělal ten, který je mocný, a svaté je jeho jméno" (Lk 1, 49). Křesťanská tradice vidí v tomto úryvku zvěst o "novém Adamovi", (srov. 1 Kor 15, 21-22. 45.) (504), který svojí poslušností "až na smrt na kříži" (Flp 2, 8) napravuje Adamovu neposlušnost. (srov. Řím 5, 19-20.) Mnozí otcové a učitelé Církve vidí v ženě zvěstované         v Písmu Kristovu matku Marii jako "novou Evu". Ona první se jedinečným způsobem podílela na dobrodiní vítězství nad hříchem, které vydobyl Kristus: byla uchráněná od jakékoliv  skvrny dědičného a osobního hříchu.  A Kristus je  v Písmu předkládán jako nový Adam, po jehož boku stojí nová Eva – Maria (505).  Zároveň s teologií nové Evy v církvi na Východě i na Západě stále více roste vědomí Mariiny svatosti. Otcové ji často nazývají neporušenou, přesvatou, neposkvrněnou, přečistou, celou krásnou.

 

Její panenství je znamením její víry. 

Panenství Marie je příznačným znakem její víry, její bezvýhradné odevzdanosti do Boží vůle. V důsledku své neochvějné víry v Jeho Slovo se mohla stát matkou Spasitele  a vstoupit s Ním do Jeho slávy(506).

 

Maria je obrazem Církve.

 

Maria je zároveň panna i matka. Je nejdokonalejším obrazem  církve: "Církev ... se stává přijetím Božího slova také matkou: kázáním a křtem totiž rodí k novému a nesmrtelnému životu děti počaté z Ducha svatého a zrozené z Boha. A je také panna, protože neporušeně a čistě zachovává věrnost slíbenou Snoubenci."      (2. vat. koncil) (507).          

 

Závěr:

 

Z Evina potomstva Bůh vyvolil Pannu Marii, aby byla matkou jeho Syna. Jako „plná milosti“ je „nejvznešenějším plodem vykoupení“: od prvního okamžiku svého početí je zcela uchráněna poskvrny prvotního hříchu a během svého života se nedopustila žádného osobního hříchu. (508) Maria zůstala „pannou, když počala svého Syna, pannou, když ho porodila, pannou, když ho nosila v lůně, pannou, když ho živila mateřským mlékem, pannou navždy“: celým svým bytím byla „služebnicí Pána“ (Lk 1,38) (510). Panna Maria „ze svobodné víry a poslušnosti spolupracovala na lidské spáse“. Svou poslušností se stala novou Evou, matkou živých (511).

 

 

Comments